Přesně před rokem celý svět strnul hrůzou. To když do věží Světového obchodního centra v New Yorku a do Pentagonu ve Washingtonu narazila civilní letadla unesená teroristy. Apokalypsa, která nemá v dějinách lidstva obdoby, si vyžádala na tři tisíce obětí. Jedenácté září 2001, den, který změnil celý svět, mnoho lidských osudů. Jak ale dnes žijí ti, kteří prožili hrůzy katastrofy na vlastní kůži? Pamatují si, kde byli? Co cítili? Čeho se nejvíce báli? Dnes o svých zážitcích otevřeně hovoří... Vlajka naděje Tři hasiči, jeden stožár a hromada trosek. Symbol nové naděje. Když se největší kancelářské budovy světa zřítily, vztyčili tři hasiči na dosud kouřících troskách »Ground Zero« americkou vlajku. Symbol naděje a práva na štěstí. Vlála tam šest měsíců. Dnes? Hasič Billy Eisengrein (37, v kroužku) říká: "My nejsme důležití. Byl to prostě nápad tří kluků, nebyli jsme žádní hrdinové, vždyť co jsme vlastně tak úžasného udělali? Důležitý je ideál svobody lidí, jasný symbol toho, že Amerika je silnější než zlo!" Hrdina, který si nic nepamatuje Hasič Kevin Shea (32) přežil jako jediný ze své třináctičlenné skupiny. Zřítil se s nimi mrakodrap. Když došlo k jeho zhroucení, všichni utíkali ven, okolo padaly kusy betonu a skla. Tlak vzduchu ho vymrštil 200 metrů daleko na ulici. Každý si myslel, že je mrtvý, a jeden fotograf ho vyfotil mezi troskami, aniž tušil, že žije. Ležel dva týdny v kómatu, poté se probudil s pocity viny. Dnes? Je stále v péči psychiatrů, léčí se z depresí. Z katastrofy si nic nepamatuje... Přežil jsem zázrakem Tři muži jsou zasypaní prachem. Tři naprosto cizí muži, ze kterých udělal osud přátele. Jeden z nich se podíval zlu přímo do očí, George Sleigh (63, zcela vpravo). "Stále jsem v 91. patře u okna a viděl obličej únosce. Bleskem mi prolétlo hlavou: K čertu, letí příliš blízko! Pak přišel náraz, ale to už jsem utíkal dolů. Po 45 minutách se mrakodrap zhroutil. Tlaková vlna mě zachytila a vymrštila do dálky. Díky tomu jsem přežil a našel dva přátele se stejným osudem." Dnes? Po šesti měsících se potkali: "Jsme všichni v pořádku, klidní, je to malý zázrak!" Kam se podělo sedm Čechů? Roman Polanský, Josef Kořínek, Ota Dobrovolný, Jaroslav Seidl, Jaroslav Němcovský, Kamil Snášel a Martin Kupka. Sedm Čechů, o kterých už rok nikdo nic neví. Jistotu, že nebyli mezi oběťmi teroristického útoku z 11. září 2001, nebude mít nikdo, dokud se oni sami neohlásí. V prvních dnech po útoku se pohřešovalo až 140 Čechů. Postupně naštěstí jmen ubývalo a zbylo zmíněných sedm. Co se s nimi vlastně stalo? Nechtějí se z různých důvodů (nelegální práce v USA?) ohlásit svým blízkým či úřadům? Naši diplomaté považují za nepravděpodobné, že by se stali oběťmi sebevražedných atentátů.