Česká republika patří k zemím, kde se v přepočtu na obyvatele vyrábí nejvíce automobilů na světě. Kromě těch velkosériově vyráběných, jako jsou škodovky a v minulosti třeba i tatrovky, ale na území republiky vznikaly i další automobily. I když slovo automobil je možná tak trochu nadsazené. Někdy totiž neměly ani čtyři kola. Nejznámější z nich je koženkový Velorex zvaný hadrák, ale vznikly i jiné, často s velmi netradičními tvary.
Michal Kaplan

Jak vznikal Velorex
Na konstrukci tříkolky, z níž se později vyvinul známý „hadrák“, pracovali bratři Stránští – František a Mojmír - již v době protektorátu. V roce 1945 si pronajali dílnu v České Třebové a vyrobili několik tříkolek se jménem Oskar (jméno vzniklo přesmyčkou označení kára na ose). S nimi se účastnili závodů a dokázali prosadit výrobu tříkolek jako dopravního prostředku pro invalidy.

V roce 1950 již v rámci výrobního družstva Velo v Hradci Králové běžela výroba tříkolek Oskar s motorem Jawa 250 a o rok později byla přemístěna do větších prostor v Solnici. Výroba se zvyšovala a postupně se upravovala i konstrukce tříkolky. Například v roce 1952 se snížila přední část a získala onu typickou podobu. Rok 1954 byl pro Velorex velmi důležitý. Začal ale tragédií. Při zkušební jízdě se smrtelně zranil František. Nedlouho poté se podstatně změnil vzhled. Začala se montovat dlouhá splývavá střecha.

Říkali jí „šedá pomsta“
Typ 435-0 byl čtyřkolový Velorex. Tento produkt si však nikdy nenašel oblibu a navíc přišel na trh v době, kdy již byl poměrně dostupný osobní automobil, například Trabant. Navíc mělo auto řadu konstrukčních nedostatků a bylo poruchové. Protože se vyrábělo v typické šedivé barvě, potichu se mu přezdívalo šedá pomsta. Vyrobeno jich bylo pouze 1380 kusů a v roce 1973 byla výroba definitivně zastavena.

Náklaďák Velorex
Tohle byla opravdu labutí píseň firmy Velorex. Oficiální název byl Velorex 435 –D. Díly karosérie z laminátu hodně připomínaly tvary populárního Fiatu 500. Za dvoumístnou kabinou byla korbička, například pro převážení potřeb řemeslníků ve městech. Vozítko poháněl opět osvědčený motor Jawa 350. Vzniklo však jen několik kusů.

Závoďák z Velorexu
Na první pohled se zdá neuvěřitelné, že se pod atraktivní laminátovou karosérií ukrývají vnitřnosti z Velorexu. František Honc, zaměstnanec tehdejších Automobilových závodů v Mladé Boleslavi, vyrobil v roce 1969 vozítko HOBA I a o pět let později HOBA II. Tvary jsou zjevně inspirované známou Škodou 110 R. Pozoruhodný je i interiér. V něm jsou například anatomické sedačky. S motorem Jawa 350 se s Hobou dalo jet i stovkou, ale to už vzhledem k nejistým jízdním vlastnostem nebylo příliš bezpečné.

Elektromobil z Brna:
Již v roce 1969 v Brně zkonstruovali městský elektromobil. Název EMA nebyl zvolen podle jména osoby blízké některého z tvůrců, ale šlo o zkratku – Elektrický městský automobil. Do karosérie dlouhé pouhých 2,3 metru dokázali konsktruktéři vtěsnat čtyři sedačky pro dva dospělé a dvě děti. Pohon zajišťovaly dva elektromotory – každý pro jedno zadní kolo. Maximální rychlost byla 50 km/hod a 276 kg vážící akumulátory zajišťovaly dojezd 30-50 kilometrů. Do výroby se ale nikdy nedostalo. Na elektromobily tehdy ještě nenastala doba...