7°C
Nejčastěji lidé v souvislosti s dopravní nehodou uplatňují náhradu při poškození věci – nabouraného auta. „Při určení výše škody je třeba vycházet z obvyklé ceny věci v době jejího poškození. Zároveň však občanský zákoník stanoví povinnost zohlednit, co poškozený musí účelně vynaložit k obnovení nebo nahrazení funkce věci,“ vysvětluje Pavel Storzer, právník z D.A.S. Rechtsschutz AG, zabývající se pojištěním právní ochrany.
Zaplať (nejen) bolest
V případě, že je při nehodě někdo zraněn, měla by náhrada plně vyvážit nejen vytrpěnou bolest, ale i další nemajetkové újmy. „Institut ublížení na zdraví umožňuje poškozenému nárokovat si bolestné. Znamená-li navíc poškození zdraví překážku lepší budoucnosti poškozeného, je škůdce zavázán nahradit též ztížení společenského uplatnění,“ upozorňuje Storzer. Viník pak hradí nejen náklady spojené s léčbou, ale i s péčí o osobu nebo domácnost poškozeného. Ale ani to není všechno. Člověk má nárok i na peněžité dávky.
„Mezi ty patří náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti i po jejím skončení či případně náhrada za ztrátu na důchodu,“ říká Storzer.
Na tohle máte po nehodě nárok
Nároky poškozeného při nehodě
- škoda na vozidle
- zničené oblečení a podobně
- škoda na přepravovaných věcech
- bolestné
- ztížení společenského uplatnění
- náklady spojené s péčí o zdraví
- náklady spojené s péčí o zvíře
- ztráta na výdělku
- ztráta na důchodu
Nároky pozůstalých
- duševní útrapy
- náklady na výživu pozůstalých
- náklady na pohřeb
Právníci: V zahraničí jsou až statisícové rozdíly
O tom, co všechno můžete po nehodě nárokovat a jak je to v zahraničí, jsme si povídali s Monikou Tomanovou a Pavlem Storzerem, právníky D.A.S.
Co když při dopravní nehodě dojde ke smrtelnému zranění? Kdo má nárok na náhradu škody?
Pavel Storzer: „V případě usmrcení nebo zvlášť závažného ublížení na zdraví je viník povinen odčinit duševní útrapy způsobené manželu, rodiči, dítěti či jiné blízké osobě formou peněžité náhrady odpovídající jejich utrpení. Dále je škůdce vázán hradit náklady na výživu pozůstalým ve formě peněžitého důchodu. Stejné platí pro přiměřené náklady pohřbu, a to v rozsahu neuhrazeném z veřejné dávky.“
Co je tzv. odbytné?
Pavel Storzer: „Soud může poškozenému přiznat místo peněžitého důchodu odbytné, je-li pro to důležitý důvod a požádá- -li o to poškozený. Odbytné představuje jednorázově poskytnutou částku, která vede k definitivnímu vypořádání nároků mezi škůdcem a poškozeným.“
Co když se při nehodě zraní domácí mazlíček?
Pavel Storzer: „V případě zranění zvířete je viník zavázán k úhradě účelně vynaložených nákladů spojených s péčí o zvíře tomu, kdo tyto náklady vynaložil.“
Jaké má člověk možnosti, když k nehodě dojde v zahraničí?
Monika Tomanová: „Když se stanete účastníkem dopravní nehody v cizí zemi, máte dvě možnosti, jak se domoci svých práv. Buď přímo v zahraničí u viníka nehody, nebo prostřednictvím škodného zástupce zahraniční pojišťovny v ČR. Ne vždy je však tato volba výhodou.“
Proč?
Monika Tomanová: „Protože způsob řešení dopravní nehody podléhá právu státu, kde k nehodě došlo. Nároky na náhradu škody by se tedy měly likvidovat podle právní úpravy dané země na účet zahraniční pojišťovny, ale mnohdy dochází k problémům s aplikací cizího práva užitím české regulační praxe. Proto upřednostňujeme ve většině případů přímé uplatňování nároků v zahraničí.“
Jsou v rámci EU stejná pravidla pro uplatnění nároků?
Monika Tomanová: „Pro odškodnění obětí nehod platí ve všech zemích EU podobné základní principy. Například tříměsíční lhůta k provedení šetření. Ale vyskytují se i rozdíly, pokud jde o jednotlivé nároky, způsob jejich prokazování nebo samotnou výši odškodnění. Extrémní rozdíly existují zejména při prosazování odškodnění za škody na zdraví. Znalost místních právních předpisů nebo pomoc specialistů D.A.S. tak může pro poškozeného znamenat často až statisícové rozdíly ve výši odškodnění.“
