18°C
Nezabavitelná částka –tedy suma, která musí zůstat při exekuci dlužníkovi – se stále zvyšuje. O životní potřeby věřitele se ale nikdo nezajímá. „Srážky ze mzdy dlužníků klesly na historické minimum. Nejvíc na to doplácejí samoživitelky, drobní živnostníci, malí pronajímatelé bytů i oběti trestných činů,“ říká Petra Kolářová z České asociace věřitelů.
„Zákonodárcům záleží víc na životních potřebách dlužníka–neplatiče výživného než na tom, jestli bude mít vyživované dítě co jíst,“ dodává plzeňský soudní exekutor Jiří Prošek.
Z věřitele dlužníkem
Exekuční srážky ze mzdy se snížily kvůli růstu normativních nákladů na bydlení. O těch rozhoduje vláda a právě z nich se vypočítává nezabavitelná částka v exekuci i insolvenci. „Spousta věřitelů počítá s měsíčními srážkami od dlužníků ve vlastním napjatém rozpočtu. Když samoživitelkám přestane chodit i to málo, co pravidelně dostávaly z exekuce, mohou se ocitnout ve vážných problémech,“ vysvětluje Kolářová. Z věřitelů se tak snadno můžou stát dlužníci. „Věřitelé vnímají tuto situaci jako nehoráznou nespravedlnost ,“ uzavírá.
Trpí i oběti trestných činů
Nepřiměřené nastavení srážek ze mzdy kritizuje i advokát a ombudsman Blesku JUDr. Pavel Novák: „Zastupuji mladou ženu, která se stala obětí znásilnění. Pachatel jí má kromě jiného zaplatit odškodné 200 000 korun. Vloni chodilo mé klientce v rámci exekučních srážek ze mzdy dlužníka 3500 Kč. Teď nedostává ani korunu, protože násilníkovi nelze na jeho příjem sáhnout.“
S řešením musí přijít stát
Nižší splátky nemusí být vždy výhrou pro dlužníky. „Když se nedaří umořit pohledávku srážkami z příjmu, přistoupí exekutor k invazivnějším způsobům, včetně zabavování movitých věcí nebo postihu nemovitostí,“ varuje právnička Zuzana Liškařová z advokátní kanceláře Arrows.
Jak upozorňuje řada odborníků, s řešením by měl přijít stát. Věřitelé, kteří se dostávají do finančních problémů třeba kvůli nezaplaceným alimentům nebo nesplaceným fakturám, se totiž sami ocitají v potížích a žádají stát o různé sociální dávky.
Odborníci tak doporučují, aby stát stanovil výši srážky procentem z celkového příjmu dlužníka. „Stanovit by se měla taková minimální výše srážky, která by byla pro dlužníky únosná a současně motivační – tj. 1750 Kč, což je na úrovni 10 % minimální mzdy,“ popisuje Petra Kolářová.
Věřitel nemusí být boháč
Problém se zvyšováním nezabavitelné částky se netýká jen exekucí, ale i insolvencí. „Pouze v insolvencích aktuálně máme zhruba 100 tisíc dlužníků a jejich 35 tisíc věřitelů. Více než 90 % z těchto věřitelů přitom nejsou velké banky a korporace, ale právě fyzické osoby, živnostníci nebo malé podniky, pro které je soudní vymáhání finančně i psychicky stresující aktivitou,“ vysvětluje Bohdan Hemžal z analytické společnosti Rekenber.
Samoživitelka: „Děti zůstaly na holičkách“
Samoživitelka Radka Machová se dostala do finančních problémů kvůli alimentům, které jí na syna dluží její bývalý manžel. Soud určil, že exmanžel má na syna platit 4000 korun měsíčně. Když ale z peněz neviděla ani korunu, obrátila se paní Machová na exekutora.
Ten zahájil srážky ze mzdy neplatiče v roce 2010. Srážky tehdy byly celé 4000 korun. Jak se ale postupně zvyšovala nezabavitelná částka, snižovaly se splátky, až se nyní smrskly na pouhou zhruba tisícovku měsíčně.
„To při dnešních cenách není skoro nic. Přitom ještě vloni mi chodilo od exekutora okolo 3300 Kč měsíčně. To je oproti současné tisícovce opravdu velký rozdíl,“ říká samoživitelka, která si původně myslela, že došlo k nějaké chybě.
„Nemůžu s tím nic dělat. Nerozumím tomu, proč se stát snaží pomáhat dlužníkům, a děti nechává na holičkách,“ uvádí. Pro jejich domácnost jsou přitom chybějící peníze důležité. „Poslední rok se zdražily potraviny, zvedly se zálohy na energie, to je všechno spousta peněz,“ dodává.
Experti o dlužnících i praktikách exekutorů. Co je potřeba v Česku změnit? Pavlína Horáková
