Arcade Hry jsou rájem na zemi pro fanoušky retro videoher. V této herně se nachází na dvou patrech téměř 170 coin-opů (nevýherní hrací automaty čistě pro zábavu), na nichž může každý návštěvník po vstupu pařit od začátku do konce otevírající doby. Nejstarší herní mašinka je opravdu letitá. Pong pochází již z roku 1972, takže je starší než spousta dnešních aktivních hráčů. Stále přitom díky osazenstvu Arcade Her funguje.  Nejnovější coin-op je z roku 2012 a je takovou specialitkou.  

Je sice relativně nový, ale přesto sem patří. Fix-It Felix Jr. je totiž retro hra z populární animované komedie Raubíř Ralf. Zahrát si lze všechny možné i nemožné žánry videoher. Bojovky zastupují série jako Mortal Kombat, Tekken nebo Street Fighter. Závody zase klasiky jako Outrun, Pole Position nebo Le Mans či Off Road Challenge, což jsou coin-opy, u nichž chopíte do rukou volant. Naopak pistole, samopaly a další střelné zbraně využívají střílečky a akce jako The House of the Dead 1 & 2, Time Crisis nebo The Lost World: Jurassic Park.

Nechybějí ani ty největší arkádové klasiky jako R-Type, Final Fight nebo Metal Slug. To vše naleznete pod jednou střechou. Mužem, který je otcem celého projektu Arcade Hry, je Jan Orna. Blesk.cz ho vyzpovídal ohledně jeho dítěte. Věděli jste, kolik takový coin-op stojí, nebo jak je náročná oprava? Orna se o ničem nebál rozpovídat a odpovědět na všechny otázky včetně té, jak nakládají s opilci.

Kdy jste dostal nápad na Arcade Hry? Co vás k tomu vedlo?

Sbíral jsem staré počítače a cartridgové herní konzole a jednoho dne jsem si jako vrchol sbírky pořídil automat Klax od Atari. Muzeum se starými hrami jsem chtěl mít od nepaměti, ale teprve automaty byly tím technickým řešením, které odpovědělo na otázku jak to dělat s omezeným personálem, jak nahrávat lidem tu či onu hru na rozličné počítače, jak nehlídat jednotlivé diskety, kazety a herní cartridge, neboť automaty jsou určené k veřejnému masovému užívání. Ve chvíli, kdy jsem si to uvědomil, začal jsem se věnovat ve sbírání už jen automatům. Intenzivně jsme se na otevření připravovali v druhé půlce roku 2010.

Co bylo při startu projektu nejtěžší?

Přesvědčit návštěvníky, že jsme skuteční, že když přijedou hledat onu mýtickou „Stodolu s automaty“, tak nás najdou a užijí si tady den plný retroherní zábavy. Trvalo to nějaký čas, než uvěřili, že to není sen a že to myslím vážně.

Jaké byly začátky?

Bojovali jsme s přepracováním, nedostatkem peněz na opravy a složenky, ale postupně se zpráva o nás šířila mezi lidmi a fandové retrohraní začali navštěvovat naše muzeum častěji.

Jak jste se za dobu deseti let své existence posunuli? Co vidíte jako váš největší pokrok?

Zpočátku to vlastně celé byl takový pokus na neprobádaném terénu. Provozovat muzeum s automaty, kterých v naší zemi bylo proti světu jen pár, byl husarský kousek, ale nikdo netušil, jestli to bude fungovat. Za běhu jsme se snažili vyvíjet, vylepšovat nabídku našeho občerstvení i služeb na místě, a dnes jsme víc retroherním zábavním centrem než pouhým muzeem, kde si zahrajete unikátní mašinky, dáte si dobré jídlo a pití, pořídíte si suvenýry nebo si u nás uděláte soukromou oslavu či firemní party.

Z jaké největší dálky k vám přijel nejvzdálenější návštěvník?

Jezdí k nám lidé z celého světa, neboť jsem zapojený ve světové komunitě arcade sběratelů a nějaký čas jsme byli i největší v Evropě. Měli jsme tam návštěvy z USA i z Japonska, ale jezdí k nám i turisté, kteří jezdí na prodloužený víkend do Prahy. Přesto si nejvíce vážíme tuzemských návštěvníků, z jejichž zájmu jsme vyrostli a bez kterých bychom nikde nebyli tam, kde jsme.

Kolik takový coin-op stojí? Jaká je pořizovací cena?

Herní automaty se dnes pohybují od 15 do 70 tisíc korun. Ceny ovlivňuje hlavně atraktivnost titulu a technický stav. My jsme na to šli často úsporně, tudíž jsme kupovali nekompletní nebo poškozené stroje a dřeli na nich. Získali jsme díky tomu dovednosti, které nám pomáhají automaty dotahovat k dokonalosti.

Jak náročné je udržovat letité stroje v chodu? Kde berete techniky?

Za léta naší praxe si s většinou technických potíží poradíme snadno. Málokdy se stane, že se nám něco na automatu pokazí tak, že strojek nefunguje déle než týden. Opravujeme v otevíracích dnech i v běžném pracovním týdnu, kdy máme zavřeno, ale většinu naší práce dáváme do nových projektů mašin, které jsme k nám sehnali, opravujeme je do stavu, aby mohly jít vůbec na plac našeho muzea a byly už vychytané, a také se věnujeme opravám a renovacím automatů na zakázku.

Který kousek je ve vaší herně ten nejvzácnější?

Patrně nejcennějším je náš Pong od Atari z roku 1972 s výrobním číslem 33. Tento stroj je ve veřejné prohlídce hratelný jako jakýkoliv náš jiný automat.

A který máte nejraději vy osobně?

Já jsem jako kluk hrál všechny hry, které u nás máme a jelikož jsem byl z těch jejich úžasných světů paf, mnohé jsem si zamiloval. Jsem velký fanda Gauntletu a Golden Axu.

Už vám někdo nějaký automat při hraní poničil? Jak jste to řešili?

Poškození rozdělujeme na dvě kategorie: Ta první je poškození opotřebením, kdy některé namáhané prvky jako joysticky či tlačítka prostě dojdou na konec svého cyklu a musí být vyměněny. To je běžná součást našeho života a za to nikdo nemůže. V minulosti nám ale nějaké děti rozbily světelnou zbraň u jednoho z automatů v patře a samozřejmě se k tomu nikdo nepřiznal. Škoda byla tenkrát přes 10 tisíc a automat byl dva měsíce vypnutý, nedala se sehnat náhradní zbraň. Musím ale říci, že bych nikdy nečekal, jak ohleduplně se k našim strojkům lidé včetně dětí budou chovat. Většina návštěvníků chápe, že když si to rozmlátíme, jednoduše to nepůjde nahradit a automaty se vypnou. Mám radost, že návštěvnická veřejnost nám takhle vyzrála a vážím si toho.

Jak vás zasáhla pandemie covidu a kvůli ní zavedená opatření?

Museli jsme zavřít a zrušit veškeré soukromé akce u nás včetně všemožných výjezdů s automaty. Přišli jsme o veškeré příjmy den ze dne, neboť hospodařím jako OSVČ a na co si nevydělám, to nemám. Později jsme dostali nějaké kompenzace, přesto jsme přišli o ohromné peníze a spálil jsem veškeré rezervy, neboť renovace byly v plném proudu, nedal se zastavit kontejner s automaty v pohybu z USA a i lidem jsem samozřejmě musel dávat práci. Bylo to krušné a přežili jsme jen tak tak. Přesto když je firma zdravá a stojí na pevných nohách skutečně zasloužených příjmů, je možno ji znovu rozjet vždy.

Jaká je nejsmutnější věc, která se u vás stala?

My běžně zavíráme v 19:00 hodin, automaty necháváme běžet do 19:05 a pak shodíme jističe, abychom z placu dostali i ty největší zapálence :-) A někdy, pravda, vyskočí slzička i dospělým chlapům.

A přesně naopak: Co nejveselejšího se u vás stalo? Protože srandy není nikdy dost, šup sem se všemi vtipnými historkami z Arcade Her!

Jednou u nás byl pár na prvním rande, tuším, že si zaplatili vstupenku každý sám. O pár let později měli na nedalekém hradě svatbu a svatební fotky si pak fotili u nás k velkému úžasu všech návštěvníků :-) Takových párů bylo od té doby už několik. Nedošlo mi, že když otevírám veřejné místo, že se tam lidé budou setkávat, zamilovávat, plánovat rodinu a s dětmi se pak i vracet. Ta atmosféra z tisíců lidských příběhů, které se u nás odehrály, činí z ArcadeHer magické místo, na jehož návštěvu se nezapomíná, a to mě velmi těší.

U vás se prodává i pivo. Už se vám někdy stalo, že se nějaký hráč ztřískal tak, že jste ho museli ven vyvádět? :)

Jelikož jsme zábavním zařízením otevřeným do 19 hodin, tak u nás většina velkých mejdanů teprve začíná :-) Za víc než deset let jsme museli vyvést jen dva hosty, a ti už navíc přijeli posilnění odjinud. Aréna je bezpečné místo pro dospělé i děti, kde se ale zároveň neničí automaty, to je pro nás velmi důležité a jsme rádi, že to tak platí.

Co vy sám? Je jasné, že jste pařan. Na jaké platformě hrajete nejčastěji? Věnujete se výhradně retru, nebo i moderním videohrám?

Já jsem hráč spíš býval, dneska kolem ArcadeHer spíš běhám, aby vše frčelo jak má, zabývám se promováním apod. Tak to chodí, když si z koníčku uděláte podnikání :-) Naše arkádovky si letos ale herně připomínám s hosty na našich streamech. To mě moc baví a evidentně nejen mě :-) Když mám ale vše hotovo, zahraju si rád něco na Commodoru Amiga, občas i nějakou modernější hru, ale jelikož mám rád strategie, které už defacto nevycházejí, spíš se věnuju rozvoji našeho projektu, což je také taková živá strategicko-taktická hra :-)

Jaké máte plány do budoucna?

V nejbližší době bychom chtěli přistavit expoziční prostor pro naše muzeum, abychom lidem mohli konečně představit naše novinky čekající ve skladu na renovaci. To bychom si moc přáli zrealizovat v příštím roce, ale rozhodne ekonomická situace. Posléze bych chtěl ještě udělat hezčí venkovní zahrádku před naším muzeem pro větší komfort návštěvníků.

Co byste vzkázal čtenářům Blesk.cz na konec?

Pozval bych je do našeho muzea, kde tráví svůj volný čas jednotlivci, partičky i rodiny s dětmi. Snažíme se o to, aby se u nás všem návštěvníkům líbilo a abyste se k nám vraceli každý rok. Pokud vás tohle vyprávění zaujalo, mrkněte prosím na informace o otevíracích dnech na našich stránkách.

Fotogalerie
23 fotografií

VIDEO: Sega Mega Drive Classics