Filmového Oscara a Českého lva samozřejmě ve formátu, kosmopolitním významu srovnávat nelze. Nicméně oba představují významné gala podniky. Jenže gala je v případě Lva stále sporné, nemotorné, rozpačité. Mnohdy upachtěné za účasti neznalosti etikety, projevů nevkusu. Nebo taky žádné.
V poněkud omšelé, ale zároveň ikonické pražské Lucerně, kde se ceny každým rokem předávají, připomíná Český lev sešlost rozvětvené famílie se všemi bizarnostmi, rozporuplnostmi v prezentaci, jež takové akce obnáší. Každopádně k velkému světu má stále daleko, na rudé běhouny pro vyvolené si nepotrpí. Žádné doprovodné večírky ji nevěnčí. Jen jeden průměrného fastfoodu hodný vegetariánský raut a teplé sudové víno na dobrou náladu…
V prvních ročnících Lva se tohle klima mohlo jevit jako vtipná cnost z nouze, později projev pubertální revolty. Jenže Lvu je letos dvacet let. Dospěl. V mnohém se poučil. Divy se už nemusí spoléhat na vlastní šatník jako kdysi. Nyní jim kdejaký značkový butik, tuzemský návrhář v rámci své prezentace modýlek zapůjčí. Otázkou je, kolik celebrit tuhle možnost využije. Dá si na patřičné kreaci záležet. Bude mít šťastnou vkusnou ruku při jejím výběru.
V Hollywoodu se na Oscara stars připravují stejně důsledně a strategicky jako vojevůdce na bitvu. Žádná nechce v módním boji padnout, každá chce oslnit. A jak si poradily hvězdy tuzemské provenience? Která zazářila, jaká zapadla, dokonce děsila? Mezi prvními zaujala neuvěřitelně vymóděná herečka Veronika Žilková, která by si za svůj styling zasloužila titul Anna Proletářka české filmové scény.
