Zemřel francouzský herec Alain Delon, jehož jméno se svého času stalo synonymem mužské krásy. Muž, jenž si za svou kariéru zahrál v téměř stovce filmů, zesnul ve věku 88 let. Agentuře AFP to dnes ve společném prohlášení sdělily jeho tři děti. 

„Alain Fabien, Anouchka, Anthony a také (pes) Loubo s nezměrnou bolestí oznamují odchod otce. Zemřel pokojně ve svém domě v Douchy, obklopen svými třemi dětmi a rodinou. V této nesmírně bolestné době smutku rodina žádá o respektování soukromí,“ napsali Delonovi potomci v prohlášení.

Delonův zdravotní stav byl už delší dobu komplikovaný. Před lety prodělal vážnou operaci srdce, v létě 2019 ho postihly potíže s oběhovou soustavou a utrpěl krvácení do mozku. Po operaci v jedné pařížské nemocnici musel pak strávit tři týdny na jednotce intenzivní péče.

Na pohřbu dlouholetého přítele Jeana-Paula Belmonda v září 2021 se objevil s francouzskou holí, měl problémy s chůzí a museli ho podepírat. „Bylo by hezké, kdybychom odešli společně, vždyť jsme spolu před šedesáti lety začínali,“ posteskl si tehdy v rozhovoru pro rádio Europe 1 Delon, kterého Belmondova smrt hluboce zasáhla. Přesto se však k životu jako takovému stavěl velmi cynicky. „Tento svět opustím bez lítosti,“ tvrdil. „Život už mi moc nepřináší. Už jsem všechno poznal a viděl. Především ale nenávidím tuto dobu, je mi z ní na zvracení.“

Stejně nekonvenčně hodnotil Delon i svou hvězdnou kariéru. „Moje matka mě obdařila příznivým zjevem a brzy ve své kariéře jsem potkal mistry, jako je Luchino Visconti, Michelangelo Antonioni nebo Jean-Pierre Melville. S takovými předpoklady by neuspěl jen idiot.“ Jeho filmoví hrdinové bývali často solitéři, kteří porušují zákony i konvence, navenek tvrdí a nekompromisní, uvnitř ale plní rozporů – dost podobní jako on sám. A mnohé ze snímků, v nichž se tento modrooký krasavec objevil, dnes už patří ke zlatému fondu světové kinematografie.

Delon, který po celý život upřímně nenáviděl svět šoubyznysu, se však profiloval i jako producent a režisér. Po právu získal celou řadu ocenění. V roce 2005 Delona, který měl od roku 1999 i švýcarské občanství a žil poblíž Ženevy, povýšili do hodnosti důstojníka Čestné legie za osobní přínos světovému filmovému umění.

VIDEO: Druhý pohřeb Jeana-Paula Belmonda (†88): Rodina a přátelé se loučili v kostele, dorazil i Delon

Video
Video se připravuje ...

Druhý pohřeb Jeana-Paula Belmonda (†88): Rodina a přátelé se loučili v kostele, dorazil i Delon. Reuters

Když ale Delonovi v květnu 2019 udělili na filmovém festivalu v Cannes Zlatou palmu za celoživotní dílo, bylo zle. Americká organizace Woman and Hollywood ho nazvala ve své petici „rasistou, homofobem a mizogynem“. Idol žen několika generací se totiž nechal slyšet, že se s nimi občas nemazlil: „Řekl jsem, že jsem dal facku ženě? Ano. A měl jsem dodat, že víc facek jsem dostal, než rozdal. Žádnou ženu jsem nikdy v životě neobtěžoval. To ony mě dost obtěžovaly,“ prohlásil v jednom rozhovoru. Nebylo to ale jediné skandální prohlášení, co vyšlo z jeho úst. Například se nechal slyšet, že homosexuálové by podle něj neměli vychovávat děti.

Sám Delon se narodil 8. listopadu 1935 v obci Sceaux a nějaký čas vyrůstal i u pěstounů, kteří bydleli nedaleko vězení. Jeho mládí bylo plné útěků z domova a vyhazovů ze škol. Vyučil se řezníkem, ale raději se dal do armády, s níž bojoval v Indočíně, ale ze které ho nakonec vyhodili. Do světel ramp mu pomohl zajímavý chlapecký zjev, jehož poprvé využil režisér Yves Allégret v roce 1957 ve snímku Když se do toho zaplete žena. Jednu ze svých prvních hlavních rolí ztvárnil o tři roky později, v dramatu V plném slunci. Následovaly úspěšné tituly Rocco a jeho bratři, Gepard, Černý tulipán, Dva muži ve městě či Borsalino. V roce 2008 také ztvárnil nezapomenutelným způsobem Julia Caesara v komedii Asterix a Olympijské hry.
Ženy, o nichž se vždy vyjadřoval s despektem, a jak tedy přiznal, neostýchal se na ně ani vztáhnout ruku, se kolem něj vždy točily. S herečkou Romy Schneiderovou žil na přelomu padesátých a šedesátých let, současně však měl vztah i s Nico, zpěvačkou skupiny The Velvet Underground, která mu v roce 1962 porodila syna Christiana Aarona. Mimo jiné žil i se zpěvačkou Dalidou a s herečkou Mireille Darcovou a také byl čtrnáct let ve vztahu s někdejší nizozemskou královnou krásy Rosalií van Breemenovou. Kromě dcery Anouchky se jim narodil i syn Alain-Fabien.

Oženil se však pouze jednou, a to v roce 1964 s herečkou Nathalií Canovasovou, s níž má syna Anthonyho. Rozvedli se po pěti letech. Na „stará kolena“ tak zůstal slavný sukničkář sám. Jak několikrát prohlásil, právě samotu považuje za dluh, který musí zaplatit za roky, které strávil na výsluní, a taky za to, že vždy moc bral... a téměř nic nedával. „Byl jsem malý, divoký netvor.“

Fotogalerie
38 fotografií