18°C
Režisérka Tereza Kopáčová přiznala, že Smysl pro tumor chtěla točit hlavně s vámi. Jakou roli vám nabídla?
Ta moje postava leží na onkologii s jedním mladým klukem a je mu průvodcem léčbou rakoviny. Radí mu, na co si má v určitých fázích hospitalizace dávat pozor, co ho postupně bude čekat, protože ten můj důchodce už toho v nemocnici absolvoval hodně. Geniální bylo, že většinu natáčení jsem proležel v posteli, takže odpadly všechny ty režijní pokyny typu: Teď přijď zleva, tady si sedni a pak odejdi stejnou cestou, kterou jsi přišel. Opravdu geniální role. A navíc jsem zjistil, ač jsem rodák z Pardubic, že je Hradec Králové zajímavější město. Odtočil jsem tam několik dnů.
Prohlašujete, že jste hlavně rovinný herec, kterého k žádnému běhání po horách režiséři nepřesvědčí. Není to už ale velký extrém, když váš nový hrdina vlastně jenom leží?
Ne, společně s Karlem Poláčkem tvrdím, že Žid a herec patří do kavárny. Do kopců opravdu nechodím. Jednou po mně něco takového chtěli, a tak jsem je přesvědčoval, že mám ve smlouvě výslovně napsáno, že jsem pouze rovinný herec. Chvíli mi to i věřili. V Teorii tygra si na mě Radek Bajgar dokonce vymyslel jízdu na kole, navíc do mírného kopce. To jsem rovnou zavrhl, protože jsem na kole seděl naposledy tak dávno, že jsem si to ani nepamatoval. Radek se nedal a argumentoval, že je to jako s plaváním, to se údajně taky nezapomíná. Posadili mě tedy na bicykl. A to jsem pochopil, že kola jsou dneska už tak dokonale zpřevodovaná, že na nich mohu jezdit i já. Tak jsme tu scénu nakonec natočili.
Už před časem jste si povzdechl, že vám filmaři nabízejí především role tatínků a dědečků hlavních představitelek. A vy je většinou odmítáte. Proč jste v případě Smyslu pro tumor udělal výjimku a jednoho dědu v seriálu vzal?
Ta role mi přišla mimořádně zajímavá. A hlavně to nebyl jenom dvoudenní natáčecí maraton. Tereza Kopáčová mi nabídla krásnou velkou roli.
Co jste stále ochotný obětovat pro dobrou roli?
Já mám pocit, že nic…
Pro seriál Smysl pro tumor jste si přeci nechal oholit vousy i vlasy…
To je pravda, každý den mi maskéři hodinu před natáčením dokonale holili hlavu. Ale jde o to, jak si vůbec budeme definovat slovo oběť. Jak velká má být, jak jsou nastavené její mantinely a jaká role si ji vyžaduje. Obdivoval jsem třebaZuzanu Bydžovskou, která se pro film Alice NellisMamas & Papas naučila potápět v moři, a to má hrůzu z vody. NeboZuzanu Kronerovouv Bábě z ledu. Ta se pro roli začala otužovat.
Já třeba bytostně nesnáším čepice a rukavice a jako dítě jsem nesnášel ještě punčocháče. Dodnes na hlavě nic nenosím, takže jsem při natáčení Smyslu pro tumor i dost mrznul s tou oholenou hlavou. Obětí bych to ale nenazval, to je součást profese. Když má herec pocit, že ten biják bude dobrej, tak pro roli zkrátka udělá cokoliv.
Ve své filmografii máte figury nejrůznějších charakterů i profesí. Jednou z těch nejvýraznějších je lékař pražské záchranky v seriálu Sanitka. Do prostředí bílých plášťů jste se teď ve Smyslu pro tumor vrátil. Co si pamatujete z natáčení dnes už legendární Sanitky?
V rámci příprav jsme tehdy museli povinně chodit na stáže a jezdit po Praze se skutečnými záchranáři. Znaly mě zdravotní sestry ve všech nemocnicích, na všech příjmech, a dělaly si ze mě legraci a posílaly mě třeba na nádraží, že tam na mě čeká pacient s přejetýma nohama. A asi rok po natáčení Sanitky mi praskly vředy. Hodně jsem krvácel a do nemocnice mě vezli v bezvědomí. Pak jsem se od lékaře, který mě v autě udržoval při životě, dozvěděl, že ty kluky ze záchranky ještě nikdy neviděl jet tak rychle, jako ten den jeli se mnou. Dodnes se ke mně záchranáři hlásí jako ke svému kolegovi. Sanitka byla ve své době mimořádně populární a trvá to dodnes.
Blesk Podcast: Milostné scény nesnáším, říká režisérka Smyslu pro tumor pdc, bp, Jedlička, Železný
Stále platí, že se na sebe v kině nebo televizi nedíváte?
To platí. Filmový nebo televizní záznam je to samé jako brok vystřelený ze vzduchovky. Zpátky ho už do hlavně taky nevrátíte. Takže se nechci nervovat. Viděl jsem jenom málo filmů, ve kterých jsem hrál. Třeba Teorii tygra. Volala mi tehdy Eliška Balzerová i Táňa Dyková a přemlouvaly mě, že to musím vidět, protože je to výborný film. Tak jsem je poslechl a šel na premiéru. Měl jsem za tu roli nakonec i nominaci na Českého lva. Byla to ale velká výjimka, jinak se na sebe opravdu nedívám.
Smysl pro tumor
- Novinka ČT vypráví o ambiciózním studentovi neurochirurgie Filipovi, který má vše před sebou. Ovšem místo toho, aby získal prestižní post na klinice, stane se jejím pacientem. V pětadvaceti letech je mu zjištěna rakovina. Nemoc mu umožní najít lásku, stejně jako vážit si vlastní rodiny, jejíž členové si každý zvlášť i společně projdou velkou životní zkouškou.
JIŘÍ BARTOŠKA
- Říká o sobě, že je hlavně divadelní herec, který měl to štěstí, že mohl točit filmy i seriály. Angažmá měl v brněnském Divadle Husa na provázku, v ústeckém Činoherním studiu či v pražském Divadle Na zábradlí. Před kamerou si zahrál například ve filmech Stíny horkého léta, Je třeba zabít Sekala nebo Všichni moji blízcí. V televizi pak v Sanitce, Cirkusu Humberto, Neviditelných. Třicet let je Jiří Bartoška prezidentem Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.
Smysl pro tumor, ČT1, neděle, 20:10
Trailer k seriálu Smysl pro tumor Česká televize
ten umí ale hezky stárnout
