Kritik a kritička pod/vidcastu Kulový Blesk se neobávají ani Jeffa Bezose, který má vlastní způsoby, jak se vypořádat s lidmi stojící v cestě jeho ekonomického růstu. Bezos se sám podílel na vyjednání práv, byť omezených, na Tokienův svět, protože chtěl pro streamovací službu Amazon Prime vlastní obdobu divácky úspěšného a kritikou velmi dobře přijímaného fantasy seriálu HBO Hry o trůny. PRSTENY MOCI, které se odehrávají před hobití a prstenovou trilogií Petera Jacksona, potažmo před děním v knihách, se svým rozpočtem 465 milionů dolarů zapsaly do historie jako nejdražší seriál všech dob. Již během první řady bylo oznámeno, že vznikne druhá, a ví se, že plán je celkem na pět sérií a jeden spin-off. 

Jana Bébarová nezhlédla ani osm dílů první sezóny: “Na filmovém Pánovi prstenů jsem vyrostla a při zhlédnutí prvního dílu Prstenů moci jsem si uvědomila, že jsem i z něj vyrostla. Oproti Rodu draka banální a patetické dialogy, nepřesvědčivé herecké výkony, masky i scénografie. Vidět další díly už nepotřebuji.” Marek Slovák měl po prvních dvou dílech, které hodnotil v jednom z dřívějších pod/vidcastů, očekávání, že nedostatky vycházející z rozdělení vyprávění na samostatné linie bude propojením osudů postav napraveno a že postupné zodpovídání otázek ohledně řádky tajemství bude uspokojivé. Naděje se ovšem ukázala jako mylná, protože Prsteny moci nestojí na vyprávění, nýbrž na zastávkách ve vyprávění, spočinutí v tolkienovském světě příběhu, a rozřešení všech záhad je bohužel předvídatelné. Postavy jsou navíc pouze charakterovými črtami, které jsou přítomny, protože jsou buď fanouškovské obci známé (Galadriel, Celebrimbor ad.), nebo protože si je čtenářstvo a zejména diváctvo oblíbilo (dynamika elf-trpaslík), aniž by příběh věděl, co si s nimi pořádně počít.

Chluponohý Marek i z těchto důvodů Prstenům moci dává pouze 60 %, a to s odřenýma elfíma ušima. Jana, navzdory přítomnosti silné ženské hrdinky (Galadriel), se hodnocení zdržela a doporučuje Jeffu Bezosovi, aby své peníze investoval rozumněji.  

Fanouškovský Rod draka

Jeff Bezos - navzdory tomu, co se zpívá v písních mu věnovaných - to nezvládl. Na rozdíl od tvůrců a tvůrkyň ROD DRAKA, předpokračování Hry o trůny. Zatímco lidé stojící za Prsteny moci měli práva pouze na prstenovský svět příběhu a na knižní dodatky, kreativní tým Rodu draka vycházel z kroniky Oheň a krev spisovatele J. R. R. Martina. Jeho angažování na seriálovém prequelu fantasy ságy je znát, a to v dobrém slova smyslu. 

Jana neviděla ani jeden díl Hry o trůny, ale přesto se ze své královské lóže podívala na celou první řadu seriálového předchůdce: „Na Rodu draka mě bavily charakterově barvité, komplexní postavy v příběhu o urputném boji o následnictví trůnu. Ženy mají de facto za úkol pouze plodit potomky (především mužské následníky trůnu) a tzv. držet ,hubu a krok´, ale přitom se ukazují jako největší hybatelky děje. Ať už princezna Rhaneyra se svými diplomatickými schopnostmi či královna, jež v pozadí tahá za nitky.” Marek, který na rozdíl od Jany viděl Hry o trůny, dává za pravdu propagačním dokumentům, v nichž tvůrci a tvůrkyně svorně tvrdí, jak se u Rodu draka chtěli poučit, co na Hrách fungovalo a co - zvlášť u pozdějších řad - nikoliv. Politické intriky, neočekávané smrti, a to také u oblíbených postav, a další překvapení zejména při scénách různých oslav stále patří k tomu nejlepšímu, co adaptace J. R. R. Martina nabízí. Akorát druhá polovina, ve které dojde k časovému skoku, respektive časovým skokům, se více překlápí z politického thrilleru do rodinného melodramatu, ve kterém je určující osobní před politickým. Na Marka tento posun zabíral o poznání méně než prvních pět dílů. 

Vzhledem k Janině důrazu na silné ženské hrdinky je Marek na konec rád, že nežijeme ve fantasy světě, protože by v něm Jana měla draka a nebála se ho použít. Oba dávají první řadě Rodu draka 80 %. 

Černý Petr pro Adama

Černého Petra si vytáhl Marek, a tak šel jako jediný na další superhrdinský spektákl. Propagace filmu byla postavena na tom, že Black Adam, ztvárněný Dwaynem “Rockem” Johnsonem, je jiný než ostatní superhrdinové, protože na rozdíl od nich zabíjí. BLACK ADAM je součástí značně nesoudržného DC Universa, ve kterém zabíjel už Batman, Superman i Wonder Woman (a jako jediný nezabíjel Shazam, který cílil na rodiny s dětmi), a tak je jasné, že příslib jiné komiksovky je lživý. 

Black Adam se totiž poprvé objevil v komiksech na konci roku 1945, kdy byl pojat jako protipól Supermana a původně byl antagonistou Shazama. Znamená to, že se dočkáme dalšího střetu (Adama se Shazamem, potažmo samotným Supermanem). Už ve filmovém Black Adamovi, který měl být příběhem o zrodu, máme další superhrdinský tým, který sice na stránkách s obrázky a textovými bublinami předcházel Lize výjimečných anebo Avengerům, ale ve snímku působí jako chudí příbuzní. Jeden připomíná Ant-Mana, druhý zase Dr. Strange - a celý film o hledání identity nemá vlastní identitu, protože se upomína tady k estetice komiksových adaptací Zacka Snydera (300, Watchmen), tam zase k spaghetti-westernům Sergia Leoneho a jinde třeba k blockbusterům Stephena Sommerse z počátku tisíciletí. 

Marek uděluje Black Adamovi vstřícných 50 % s tím, že by preferoval, kdyby superhrdinské spektákly netvořily většinu vysokorozpočtové produkce, nedominovaly tolik programové nabídce kin, kdy se ztrácejí jiné tituly. Marek křičí na mraky, protože v nich vidí Supermana - a už je jich moc. 

Rozpad Dyka i šancí na Oscara

Moc je i tuzemských biografií (a oslích můstků v tomto textu), shodují se Marek s Janou (a editorem). Měli jsme lidi, kteří běhají (Fair Play, Zátopek), běžkaří (Poslední závod), lezou (Adam Ondra: Posouvat hranice), unáší, zabíjí i staví hradby a zpívají náboženské písničky (Jan Žižka)... a vůbec provádí činnosti, díky nimž zdejší národ pociťuje něco jako hrdost. IL BOEMO režiséra a scenáristy Petra  Václava je historickým biografickým snímkem o muži, který uměl skládat a souložit s velkým množstvím žen. Zmiňovaným mužem byl Mysliveček, kterého ztvárňuje Vojtěch Dyk, jenž se, jak v rozhovorech zmiňuje, krom osvojení italštiny nemusel na roli tolik připravovat.

Bezmála dvě a půl hodiny dlouhý snímek měl světovou premiéru na filmovém festivalu v San Sebastianu, kde se delegace dočkala dlouhého potlesku i provolání “Bravia!”. I díky tomu (a jisté naváznosti na Amadea Miloše Formana) bylo Il Boemo vysláno za ČR jako nominant do výběru na Oscara v zahraniční kategorii. Marek a Jana převažující pozitivní názory nesdílí. “Ačkoliv se v příběhu hudebníka, jenž začínal bez peněz a bez peněz skončil, vystřídá řada italských lokací jako Řím, Benátky, Neapol, Bologna či Padova, Itálie na nás příliš nedýchne. Drtivou většinu času jsme schovaní v interiérech a sledujeme barokní pseudodekadenci ve stylu ,dobrý den, prsa a ženský klín ven´,” vytýká Jana. 

Marek nesouhlasí s její kritikou, ale souhlasí s ní ve spíše záporném názoru na výsledné dílo. Nemyslí si, že bychom se v Il Boemo měli opájet místy jako turistickými destinacemi, protože Petr Václav jako tvůrce sociálních dramat (Marian, Cesta ven) místo výpravného kostýmního velkofilmu napsal a zrežíroval další sociální drama, akorát v historických kulisách a s historickými kostýmy. A nemyslí si ani to, že by film byl sexistický až šovinistický, akorát vyobrazuje dobu, ve které něco takového bylo (a vlastně stále ještě bohužel je) normou. Marek si cení, že Václav přistoupil k zatuchlému žánru po svém, neodpustil si ani různé podvratnosti (cameo orálního odborníka Karla Rodena, disputace o defekaci, zhnusení hezouna Dyka), ale stále z toho vzešel (umělecký) kýč. Kundera definoval kýč jako absenci hovna - a ačkoliv v Il Boemo dvě postavy debatují nad nočníkem, nikdy výsledek snažení jedné z nich nevidíme. 

Jana se u Il Boema feministicky ofrňuje na 40 %, Markovi tohle tak trochu jiné kostymní drama smrdělo málo, aby šel na výš než 50 %.   

“Jediný film, u kterého jsem se v záplavě filmových frustrací na festivalu v Cannes od srdce zasmála,” prohlásila na adresu jiného snímku Jana. Jakého, se dozvíte v pod/vidcastu Kulový Blesk. V něm si i vyslechnete, co si kritická dvojice myslí o dvou na neorealismus navazujících snímcích z nabídky Film Europe V PRACH SE NAVRÁTÍŠ a ALCARRÁS. Dozvíte se i to, jak je to s cenzurou v Číně:

Video
Video se připravuje ...

Kulový Blesk: Vojta Dyk i oscarové šance se v Il Boemo rozpadají Blesk TV

Fotogalerie
91 fotografií