Šestatřicetiletá česká turistka Monika, krásná matka osmileté holčičky Klárky spolu se svou dcerou nečekaně zemřela v letovisku Hurgada. Pitva v místní nemocnici zjistila, že měly žaludky rozleptané kyselinou a podle egyptské policie je pravděpodobným vrahem manžel a otec zesnulých, jenž jejich smrt na společném hotelovém pokoji zjistil. Ať už se tohle kruté podezření potvrdí, či ne, jde o tragédii, která by se v jiných letech stala hlavním trhákem na zprávy chudých vagací. Ale letos jí silně konkurují jiné události, jež česká ulice prožívá.
Místo léčby cucík lásky
Neméně sledované (jistou částí veřejnosti rozhodně více) jsou i poslední díly nekonečného sitcomu Ivety Bartošové, která na detoxu v pražských Bohnicích, kam byla převezena s podezřením na záchvat deliria tremens, pobyla jen pár dní a životně nutnou léčbu vyměnila za náruč druha Rychtáře, který ji vítězoslavně z rukou psychiatrů vyrval. Odvezl domů a poté se s ní v kruhu blízkých zasnoubil.
Romantika pro Džambulku: Rychtář ji požádal o ruku! Blesk
Romantici mohou věřit, že Iveta své štěstí zapila dětským šmapáněm, realisté doufat v konzumaci jedné, dvou sklenek vína, aby měla (jak Rychtář tvrdí) zdravou, záchvaty předcházející hladinku. A skeptici se jistě domnívají, že se zlila pod obraz… Má babička říkávala: Komu není rady, tomu není pomoci…
Milióny versus askeze
Kauza Nagyová stále žije a rozhojňuje se o další informace. Například o zveřejněné částky nehorázných platů a miliónových odměn, které jako šéfka kabinetu premiéra Nečase pobírala. Což jitří žízeň davu po lynči všech, kterou prezident Zeman rozšafně dozoruje. Což je mnohem nebezpečnější situace než pobuřující a abdikace premiéra hodné mzdy Jany Nagyové.
Minulý týden přinesl i zprávu o zdravotním stavu prezidenta, jež vysvětlila (měla vysvětlit) jeho nejistou chůzi, občasnou společenskou indispozici. Bohužel lid až tak nezajímala – v porovnání s informacemi o carevně Nagyové či s reality show jménem Brtošová se jevila jako béčková.
Miloš Zeman má každopádně zvýšený obsah cukru v krvi, jak zjistily lékařské kapacity. Trpí glykémií, diabetes, lidově cukrovkou… A když se k tomu přidá viróza, porušené nervy v plosce nohy u kdysi podebraného palce, je to peklíčko… Příznivci muže z Vysočiny, jenž objímá stromy, si však zoufat nemusí: „Není to nikterak vážné, cukrovku má v této zemi milion lidí. Pan prezident je v dobré fyzické i psychické kondici. Ovšem je třeba, aby pozměnil jídelníček," řekl serveru iDnes.cz ministr zdravotnictví Martin Holcát, jenž je zároveň šéfem lékařského konzilia, jež bude mít Zemanův zdravotní stav na starost. A stejně tak poradci výživy, spolupracující s kuchaři v Lánech i na Hradě…
Prezident má denně vypít jen malé pivo, sklenku vína a maximálně vykouřit dvacet cigaret… Žádné jitrničky, bůčky, červa vypalující kořalka... On to prý bere na vědomí a neřesti omezí. Přidá na zdravém pohybu. O tomhle víkendu relaxoval na člunu. Jen tak na rybníku čeřil vodu… Džambulka, jež vyměnila lékařský dozor za kontroverzní péči svého Rychtáře a podivného léčitele, je na tom mnohem hůř.
Tango na rozpálené střeše
Bývalý (nijak zdatný) ředitel ČT a čerstvě jmenovaný ministr kultury Jiří Balvín, jehož vztah k alkoholu je neméně vřelý jako u pana prezidenta či nesvéprávné Džambulky, sklidil od levicových politiků kritiku za výrok o tom, že peníze na kulturu by mohly jít například ze štědrých sociálních dávek. A ještě větší tango protestů nastalo po jeho odvolání ředitele pražského Národního divadla Jana Buriana.
Odstraněním Buriana z funkce si Balvín vysloužil ostrou kritiku napříč politickým spektrem i odbornou veřejností. Šéf činohry ND Dočekal rezignoval, vzbouřilo se vedení opery i balet. Hvězdní protagonisté ND, herci na něž se do Zlaté kapličky chodí, dali výpověď. Tahle reakce byla moc i na premiéra Rusnoka a ministr kultury tedy musel Buriana do funkce opět dosadit. Jeho ostudná blamáž však některé členy ansámblu ND zcela neuspokojila.
Herec a zpěvák Richard Krajčo požaduje, aby Jiří Balvín odstoupil. Což legendární textař Michal Horáček na svém facebooku moudře glosuje a mimo jiné Krajčovi i podobně smýšlejícím lidem vzkazuje: „Kdo si doopravdy myslí, že rozhodnutí odvolat ředitele ND bylo (jen) Balvínovo? Ten je jen loutkou pana premiéra Rusnoka, který je zase loutkou pana prezidenta, bez nějž žádné rozhodnutí neučiní…
Je to ze strany loutkového divadélka jen průzkum terénu: Kam až můžeme? Tam, kam nám to okolnosti, mlčící většina a kolaborantská parta v nějaké té politické straně dovolí. Co nám projde, to si ponecháme. A když to neprojde, vyměníme loutku a jedem dál podle téhož scénáře… Nežehrejme tedy na loutky. Vždy jen na loutkáře.“
P.S.
Úvaha Michala Horáčka je skvělou pointou událostí minulého týdne. A také mottem pro následující dny.
