Obsah seriálu Těla

Čtyři detektivové. Čtyři časové linie. Jedna oběť. Aby zachránili budoucnost, musí nejdřív vyřešit vraždu, která změnila tok dějin.

Obsazení seriálu Těla

Jacob Fortune-Lloyd (Charles Whiteman)

Britský herec, narodil se 18 ledna 1988 a vystudoval herectví na prestižní divadelní škole Bristol Old Vic Theatre School, kde se zdokonalil v herectví pro jeviště i filmové plátno. Průlomem pro Fortune-Lloyda byla role lorda Alfreda Pageta v kritikou oceňovaném televizním seriálu "Victoria" (2017). Jedním z jeho pozoruhodných výkonů je role v televizním seriálu "The Queen's Gambit" (2020), kde ztvárnil Townese, klíčovou postavu v příběhu zázračné šachistky Beth Harmonové. Fortune-Lloyd je uznáván nejen pro své herecké schopnosti, ale také pro svůj výrazný vzhled a charismatický projev na plátně. Fortune-Lloyd se narodil v západolondýnské čtvrti Hillingdon jako syn novináře Johna Lloyda. Fortune-Lloyd je židovského původu. Studoval na St Anne's College na Oxfordské univerzitě, kde získal bakalářský titul z anglické literatury. Poté se vzdělával na Guildhall School of Music and Drama, kterou absolvoval v roce 2014. Jako student účinkoval v různých hrách, například Agamemnon, The Man of Mode, Guys & Dolls a Medieval Mystery Plays.

Shira Haas (Iris Maplewood)

Narodila se 11. května 1995 v izraelském Tel Avivu a je mimořádně talentovanou izraelskou herečkou. Široké uznání získala za roli Ruchamy Weissové ve filmu Princezna (2014), za kterou byla nominována na cenu Ophir, izraelskou obdobu Oscara. Haasová se mezinárodně proslavila rolí Esty Shapiro v minisérii společnosti Netflix "Unorthodox" (2020). Její ztvárnění mladé chasidské Židovky, která opustí svou komunitu v Brooklynu a začne nový život v Berlíně, se setkalo s příznivým ohlasem kritiky a vyneslo jí nominaci na cenu Emmy. Haasová za svou práci získala několik ocenění a nominací, včetně ceny Tribeca Film Festival za nejlepší herečku za roli ve filmu "Asia" (2020). Kromě hereckých schopností Haasová plynně hovoří několika jazyky, včetně hebrejštiny, angličtiny a jidiš, což jí umožňuje přijímat rozmanité role v různých kulturních kontextech. Její fanoušci obdivují nejen její herecké schopnosti, ale také její obhajobu důležitých společenských a kulturních otázek. Její rodiče, oba Židé narození v Izraeli (známí také jako "Sabra"), jsou aškenázského (polsko-židovského, maďarsko-židovského a česko-židovského) původu. Dva z jejích prarodičů přežili holocaust; její dědeček byl za druhé světové války vězněn v koncentračním táboře Osvětim. V hebrejštině její křestní jméno doslova znamená buď podstatné jméno "poezie", "zpěv", nebo "její píseň". Když jí byl jeden rok, přestěhovala se její rodina do města Hod HaSharon v Izraeli, kde vyrůstala se svou starší sestrou a bratrem. Ve dvou letech byla Haasové diagnostikována rakovina ledvin, ze které se po sérii náročných léčebných procedur po dvou letech uzdravila. Dne 2. srpna 2022 zemřela její matka Ariela "Leah" Haasová na rakovinu, po několika týdnech strávených v hospici, ve věku 61 let. Navštěvovala střední uměleckou školu Thelmy Yellinové v izraelském Givatajimu, obor divadlo, a poté absolvovala krátkou dobrovolnou službu v divadelní jednotce Izraelských obranných sil (IDF).

Amaka Okafor (Shahara Hasan)

Narodila se 1. ledna 1980 v Birminghamu nigerijskému otci reggae umělci a indické matce novinářce a v dětství se stěhovala po Velké Británii. Vystudovala divadelní scénografii na Liverpool John Moores University. Svou kariéru zahájila turné po komunitních divadlech ve školách, věznicích a kostelech a dva roky byla členkou souboru Unicorn Theatre v Londýně. Má silné zázemí v divadle a účinkovala v různých inscenacích. Je známá svými poutavými a emotivními jevištními výkony, za které často sklízí uznání kritiky. Jednou z jejích významných divadelních rolí byla role v představení "Tři sestry" v Národním divadle v Londýně, kde ztvárnila postavu Olgy. Její jevištní projev a herecké schopnosti jí vynesly oddané příznivce mezi divadelními nadšenci. Kromě jevištní práce se Okaforová objevila i v britské televizi. Okafor je známá také díky své práci v rozhlasovém dramatu a audioknihách, kde ztvárnila Kaz v dlouholeté telenovele BBC The Archers a Zoe v adaptaci hry Marka Ravenhilla Dion Boucicault, The Octoroon, a objevila se v podcastové sérii Neila Gaimana, The Sandman. V roce 2013 si zahrála Emily McCoy v rozhlasové hře Toma Stopparda, Darkside, založené na klasickém albu Pink Floyd, The Dark Side of the Moon.

Kyle Soller (Alfred Hillinghead)

Narodil se 1. ledna 1983 v Bridgeportu ve státě Connecticut a je talentovaným americko-britským hercem, který se proslavil svými přesvědčivými výkony na jevišti i na plátně. V roce 2022 se objevil v seriálu Star Wars: Andor společnosti Disney+. V roce 2023 si zahrál hlavní roli detektiva inspektora Hillingheada z devatenáctého století ve filmu Bodies. Formální herecké vzdělání získal na Královské akademii dramatických umění (RADA) v Londýně, kde se zdokonaloval před zahájením profesionální herecké kariéry. Soller získal široké uznání za svou jevištní práci, zejména za své výkony v Shakespearových hrách. Účinkoval v inscenacích prestižních divadel, jako je Royal Shakespeare Company a National Theatre, a prokázal tak svou všestrannost klasického herce. Průlomovým okamžikem pro něj byla role Erica Glasse v televizním seriálu Poldark (2015-2019). Sollerova filmová kariéra zahrnuje role ve filmech jako "Anna" (2013) a "Titán" (2018). Za roli Erica ve hře "The Inheritance" (Dědictví), která se setkala s velkým ohlasem kritiky a zkoumá život homosexuálů v New Yorku, získal divadelní cenu Evening Standard za nejlepší mužský herecký výkon. Inscenace měla premiéru v londýnském West Endu a později byla přenesena na Broadway, čímž si Soller vysloužil široké uznání za svůj výjimečný výkon. Kromě hereckého talentu je Soller také obhájcem práv LGBTQ+ a využívá své platformy ke zvyšování povědomí o důležitých společenských otázkách. Soller je ženatý s herečkou Phoebe Fox.

Těla: Čtyři detektivové. Čtyři časové linie. Jedna oběť. Aby zachránili budoucnost, musí nejdřív vyřešit vraždu, která změnila tok dějin.

Autor: Netflix

Těla – Podrobné informace

Čtyři detektivové. Čtyři časové linie. Jedno tělo. Seriál Těla (Bodies), který vznikl na motivy ohromujícího grafického románu Si Spencera, je policejním příběhem se zajímavými zvraty. Když je na Longharvest Lane v londýnském East Endu v letech 1890, 1941, 2023 a 2053 nalezeno tělo – stejné tělo –, musí případ vyšetřit jeden detektiv z každého období. Jak se objevují souvislosti napříč desetiletími, detektivové brzy zjistí, že jejich vyšetřování spolu souvisí, a do centra pozornosti se dostává záhadný politický vůdce Elias Mannix (Stephen Graham). Má na vraždě svůj podíl? Nebo je ve hře něco mnohem zlověstnějšího? K vyřešení záhady musí naši čtyři detektivové nějakým způsobem spolupracovat a odhalit spiknutí trvající více než 150 let.

V roce 2023 je detektiv seržantka Shahara Hasan z londýnské metropolitní policie pověřena pomocí při kontrole davu během pouliční demonstrace pravicových stran. Nedaleko demonstrace spatří Syeda, mladíka se zbraní, a pronásleduje ho. Pronásledování ji zavede do ulice Longharvest Lane ve Whitechapelu, kde najde tělo muže se střelným zraněním jednoho oka a záhadným tetováním na jednom zápěstí. Snaží se zjistit více informací o oběti i podezřelém. V roce 1941 je detektivem i seržant londýnské policie Charles Whiteman, Žid, který se během druhé světové války potýká s antisemitismem svých kolegů z oddělení. Neznámo proč pracuje také pro tajemnou organizaci, která mu telefonicky posílá příkazy; hlas v telefonu patří ženě (Lady), která každý hovor končí slovy: „Věz, že jsi milován.“ A to je vše.

Katalog seriálů (Netflix): Život na naší planetě (Life on Our Planet)

V posledním telefonátu dostane příkaz vyzvednout zřejmě identické tělo z Longharvest Lane a doručit ho na určité místo. Když se o to té noci pokouší, zjistí, že ho sleduje jiný důstojník oddělení, který ho podezřívá z korupční činnosti. Je téměř dopaden s tělem v autě, které má použít, když německý nálet poškodí auto a zabije důstojníka, který ho sleduje. Whiteman uprchne a tělo nechá v kufru auta. V roce 1890 je detektiv inspektor londýnské policie Alfred Hillinghead přivolán na Longharvest Lane, když je zde objeveno stejné tělo. Novinář Henry Ashe je na místě činu a pořizuje fotografie. Hillinghead doprovází Ashe do jeho bytu, aby zabavil fotografie pro své vyšetřování. Ashe, gay, se pokusí Hillingheada svést, ten ho zatkne za hrubou neslušnost a vezme ho k sobě na služebnu. Na jedné z Asheových fotografií Hillinghead spatří v okně odraz někoho, kdo se schovává nedaleko těla. Zdá se, že jde o odraz dobře oblečeného muže středního věku, který drží v ruce vycházkovou hůl.

Těla: Čtyři detektivové. Čtyři časové linie. Jedna oběť. Aby zachránili budoucnost, musí nejdřív vyřešit vraždu, která změnila tok dějin.

Autor: Netflix

První díl končí pohledem na čtvrtého londýnského detektiva, konstábla Iris Maplewoodovou, která žije v roce 2053. V tomto roce vládne dystopické Spojené Británii junta zvaná Exekutiva, která se chopila moci po ničivém bombovém útoku a jejímž heslem je Věz, že jsi milován (KYAL). Stejné tělo, avšak ještě ne mrtvého člověka, najde Iris také v Longharvest Lane, v nyní nepoužívané a opuštěné oblasti, a přemýšlí, co to znamená.

Si Spencer (1961 - 16. února 2021) byl britský komiksový scenárista, televizní dramaturg a redaktor, jehož díla vycházela v britských komiksových časopisech, jako je Crisis, a poté přešel do amerického komiksového průmyslu. Často spolupracoval s Deanem Ormstonem. Po začátcích v Crisis se upsal hipsterskému, ale krátce vycházejícímu titulu Revolver, kde měly vycházet dvě dlouhé série "Stickleback" a "YoYo". Časopis však zanikl dříve, než se dočkaly tisku, a v letech 1993 až 1995 byl pravidelným autorem pro Judge Dredd Megazine, kde vytvářel postavy jako Harke & Burr a The Creep a pracoval také na zavedených postavách (např. Judge Dredd). V letech 1991-1992 byl Spencer také redaktorem komiksového a hudebního časopisu Deadline.

Ze severoamerických vydavatelů se jeho práce objevovaly především v sériích vydávaných DC Comics pod jejich imprintem Vertigo, jako jsou Books of Magick: Life During Wartime (Život za války). Spencer psal také pro televizi. Poté, co vyhrál soutěž "New Voices" s hrou Tracey a Lewis, získal místo v BBC jako editor scénářů k primáckému policejnímu pořadu City Central. Později pracoval jako kmenový scenárista pro seriály BBC EastEnders a ITV The Bill, kromě toho byl storylinerem a seriálovým redaktorem a podílel se na scénářích k seriálu Grange Hill. V roce 2009 se podílel jako editor scénářů na pilotním dílu pořadu Men in Coats (Muži v kabátech) společnosti Aardman. V březnu 2006 bylo v 368. čísle časopisu Doctor Who oznámeno, že napíše epizodu pro spin-off seriálu Doctor Who Torchwood, a dokonce se objevil na výstavě Bristol Comic Expo 2006, aby ji propagoval, ačkoli nebyl mezi autory epizod pro první sérii. Nicméně kniha Torch, Wood & Peasants z roku 2010, jejíž autorství je připsáno "Webleymu Wildfootovi", podrobně popisuje příběh scénáristy fiktivního britského SF seriálu a obsahuje scénář, který má několik výrazných podobností s Torchwoodem.

Těla: Čtyři detektivové. Čtyři časové linie. Jedna oběť. Aby zachránili budoucnost, musí nejdřív vyřešit vraždu, která změnila tok dějin.

Autor: Netflix

Příběhy o cestování v čase neustále přitahují představivost diváků v různých médiích, včetně literatury, filmu, televize a dokonce i videoher. Důvodů, proč jsou příběhy o cestování v čase stále oblíbené, je několik... Cestování v čase se vydává do říše neznáma a zkoumá koncepty a scénáře, které zpochybňují naše chápání vesmíru. Tato fascinace tajemným a neprobádaným uchvacuje diváky. Příběhy o cestování v čase často zahrnují složité časové paradoxy a kauzální smyčky, které diváky fascinují svým spletitým a mysl ohýbajícím vyprávěním. Zkoumání důsledků změny minulosti nebo budoucnosti dodává těmto příběhům hloubku. Cestování v čase umožňuje lidem uniknout omezením reality a představit si svět, kde jsou pravidla času flexibilní. Nabízí formu eskapismu, která divákům umožňuje vydat se do různých epoch a zažít historické nebo futuristické prostředí.

Vyprávění o cestování v čase často zkoumají dopady voleb a rozhodnutí. Postavy, které mají možnost změnit minulost nebo předvídat budoucnost, podněcují diváky k zamyšlení nad vlastními rozhodnutími a k úvahám o tom, "co by bylo, kdyby" v jejich životě. Cestování v čase poskytuje jedinečnou možnost zkoumat historické události nebo spekulovat o budoucnosti. Vypravěčům umožňuje přehodnotit historii, představit si alternativní časové linie a uvažovat o vývoji lidstva. Cestování časem vyvolává filozofické otázky o osudu, svobodné vůli a povaze času jako takového. Etická dilemata, jako jsou důsledky změny minulosti, dodávají vyprávění hloubku a vybízejí k zamyšlení.

Cestování časem nabízí nekonečné tvůrčí možnosti. Spisovatelé a tvůrci mohou vymýšlet nové metody, pravidla a důsledky cestování časem, což vede k vytvoření obrovského množství jedinečných a nápaditých příběhů. Vliv popkultury: G. Wellse "Stroj času", filmová trilogie "Návrat do budoucnosti" a televizní seriály jako "Doctor Who" zanechaly v popkultuře ikonické příběhy o cestování časem, které přispěly k trvalé popularitě tohoto žánru. Koncept cestování v čase má kořeny v teoretické fyzice a teorii relativity, což vyvolává zájem těch, které zajímají vědecké možnosti a teorie. Vyprávění o cestování v čase často zkoumají témata lásky, ztráty a shledání v čase, což vytváří silné emocionální vazby s postavami a jejich cestami. Rozmanitost a podnětnost příběhů o cestování v čase stále přitahuje diváky, což zajišťuje jejich trvalou popularitu v oblasti vyprávění příběhů.

Těla: Čtyři detektivové. Čtyři časové linie. Jedna oběť. Aby zachránili budoucnost, musí nejdřív vyřešit vraždu, která změnila tok dějin.

Autor: Netflix

Z rozhovoru s Paulem Tomalinem, tvůrcem a scenáristou projektu

Jak byste popsal Těla? „Všichni jsme si říkali, že je to ohromující, ale já bych se přikláněl k výrazům jako vytržení z mysli, úplná lobotomie. Je to policejně-procedurální show, která se rozvíjí a proměňuje z okamžiku na okamžik, takže nikdy nevíte, co přijde příště.“ – Jak probíhala adaptace grafického románu na obrazovku? „Omamné! Zrealizovat neuvěřitelnou předlohu autora Si Spencera bylo vážně náročné a nakonec jsme prostě museli hodit srdce a rozum do hrsti a společně se vyřádit, abychom zůstali věrní co nejvíce šíleným bodům a duchu grafického románu. U takhle složitého seriálu bylo důležité nezabřednout do obav z rozporů v ději nebo - tohle přece nemůžeme! -, nakonec to byl puls příběhu, který určil naši cestovní mapu... Být teď na druhé straně výroby seriálu je jako dostat se z tříletého transu. Naštěstí jsem jím neletěl sám. Moonage má skvěle kreativní scénáristický tým a měli jsme štěstí, že mým kopilotem byla scenáristka Danusia Samal. Byla tak hravá, vnesla svůj hlas a šmrnc do všeho, čeho se dotkla. Nejsem přesvědčen, že bez tohoto týmu bych byl při smyslech.“ – Každý z detektivů je ve své době tak trochu outsiderem. Můžete nám říct o některých výzvách, kterým každý z nich čelí? „DNA detektivů byla do románu Si Spencera v podstatě zakomponována od samého počátku. V zobrazení izolovaných outsiderů v jejich vlastních časových liniích, kteří zapomínají na to, že všichni jsou zapleteni do záhady, která je spojuje, je velká síla. Jestli si to uvědomí, nebo ne, a co budou dělat dál, to budete muset sledovat, abyste to zjistili. Každý z nich se však stane svým vlastním stínem, kterému musí čelit, aby záhadu rozlouskli.“

Viděli jste seriál Těla? Podělte se o své dojmy v diskusi