Sotva Mel Gibson převzal od Jiřího Bartošky cenu Křišťálový globus za světový přínos kinematografii, běžel do svého prezidentského apartmá  sundat frak a hodil na sebe ležérní džíny a černé tričko. Vzápětí vyrazil do letního kina, kde už na něj čekaly desítky natěšených diváků. Právě tam se totiž promítal Gibsonův pětatřicet let starý film Šílený Max.

Modrooký herec přiběhl na jeviště s úsměvem, roztáhl paže dokořán a hlasitě pozdravil publikum. Ještě než film vůbec uvedl mával na ně a vtipkoval. „Panebože, to plátno je tak strašně obrovské. To na něm budu čtyřmetrový. Ale tenkrát jsem byl ještě pěkný kluk. Teď už jsem starý pán,“ žertoval Gibson.

Snímek z roku 1979 uvedl historkou o tom, jak v něm hlavní roli vůbec získal. „Do konkurzu mě přihlásil kamarád a pak se mi ozvali z agentury. To mi bylo jednadvacet let. Chtěli po mně, abych jim řekl vtip, tak jsem nějaký vylovil z paměti a spustil jsem. Pak se mě zeptali, jestli mám řidičák, tak jsem jim odkýval, že ano. A tak jsem získal tuto roli,“ smál se hollywoodský fešák. „Jenže to nevěděli, že jsem v té době řidičák neměl,“ doplnil na závěr Gibson a celé publikum rozesmál.

Celý jeho proslov trval tři minuty. Poté, co domluvil, popřál divákům hezkou podívanou, rozloučil se s nimi a v doprovodu ochranky, uháněl zpět do hotelu Pupp, kde se zdržuje. Místo do svého pokoje, ale rovnou zamířil do místního baru, kde nejspíš pařil do ranních hodin.