Jaké jsou počáteční varovné signály, že s pitím už začíná mít člověk vážné problémy?
„Ve chvíli, kdy okolí zpozoruje, že něco není úplně v pořádku, je to většinou pravda. Sám člověk to hrozně špatně identifikuje, ale ve chvíli, kdy alkohol upřednostňujeme před koníčky, stoupá na žebříčku hodnot, je to určitě důvod k tomu věnovat tomu pozornost.“
Jak rychle se člověk obvykle propije k závislosti?
„To je opravdu individuální. Obecně velmi rychlý vznik závislostí je u mladistvých a mladých dospělých, a pak u lidí v seniorním věku. Ale časově se to vůbec nedá říct.“
Existuje něco, co mají – z vaší zkušenosti – lidé závislí na alkoholu společného?
„Jsou určitě společné rysy, ale netýkají se každého. Všichni mají v určitou chvíli touhu získat zpět pod kontrolu svůj život, to už ale ve fázi závislosti bez odborné pomoci nejde.“
Je pití skutečný únik, například od různých problémů? Jak dlouho tak funguje?
„Často je to na začátku únik. Alkohol je dobrý sluha, ale zlý pán a jako únik funguje jen omezenou dobu. Respektive nejdříve funguje jako únik od problémů a starostí, následně jako únik před abstinenčními příznaky, které jsou zpočátku dost nenápadné.“
Co se člověku závislému na alkoholu honí hlavou, než se napije?
„Těsně předtím zpravidla jen to, aby už byla lahev otevřená a přišla úleva.“
Co vše je ochoten obětovat jenom pro to, aby se mohl znovu napít?
„Ve fázi závislosti téměř vše. U žen někdy jako motivace pomáhají děti, ale ne vždy. Vidíme to často, jak se závislému člověku postupně rozpadá život.“
Jak se závislý člověk staví ke svým povinnostem, například pracovním? Pociťuje vinu, že je kvůli závislosti nezvládl splnit?
„Ano, většinou ve chvíli, kdy vystřízliví. Ale většinou si sám před sebou pak snaží obhájit, proč tu povinnost nemohl splnit a bylo důležitější se napít.“
Zápisník alkoholičky Michaely Duffkové: Kdybych mohla vrátit čas, prošla bych si závislostí znovu. Sandra Novotná
Když závislý popírá, že pije, znamená to, že si sám nechce přiznat, že má problém?
„Ano, v té první fázi, následně si to často přizná, ale pořád má pocit, že to ještě není tak hrozné.“
Jak se závislost projeví na partnerském vztahu?
„Zásadně, partnerský život přestane postupně fungovat, objevují se výčitky z obou stran. Často pak vidíme v tom vztahu nejen závislého, ale i spoluzávislého.“
Jak člověk před blízkými maskuje svou závislost? Kam nejčastěji schovává alkohol?
„To dělá myslím každý jinak. Ženy často maskují svůj vzhled, na kterém se dlouhodobé pití samozřejmě projevuje. Lahve pak schovává každý dle svých možností.“
Může člověk závislý na alkoholu pociťovat stud za to, že bude spatřen opilý například členy rodiny či na ulici? Nebo to naopak vůbec neřeší?
„Většinou to řeší, když vystřízliví. Ale ve chvíli, kdy je byť jen trošku pod vlivem alkoholu, tak tam všechny tyhle morální zábrany bohužel opadnou.“
Co se mu honí v hlavě druhý den, když vystřízliví?
„Výčitky, stud, zoufalství, strach, bezmoc, smutek, to se honilo hlavou mně. Ale nedokážu samozřejmě odhadnout, jak to mají jiní.“
Dokáže si závislý člověk uvědomit, jak moc alkohol ničí nejen jeho, ale i rodinu a okolí?
„Většinou ne úplně. Ten náhled na realitu je úplně jiný, a to i když vystřízliví. Snaží se situaci bagatelizovat, nevidět to, co se opravdu děje.“
Co ho dokáže přimět k léčbě?
„Jak koho. Někdy je to strach o život, někdy strach ze ztráty blízkých, někdy nechuť sama ze sebe, někdy okolnosti jako dopravní nehoda způsobená pod vlivem alkoholu, někdy nátlak rodiny.“
Má vůbec smysl závislého k léčbě přemlouvat? Jak velká je pak šance, že léčbu zvládne dokončit?
„Nevím, jestli úplně přemlouvat, ale je nutné o tom mluvit, nabízet konkrétní pomoc, snažit se s tím člověkem mluvit tak, jak se v tom cítím já sám, jak to mně jako blízkému ubližuje, snažit se motivovat. Není dobré u těch rozhovorů vyčítat a být agresivní, to nikam nevede.“
Jak mu můžeme nejvíce pomoci?
„Mluvit fakticky, nevyčítat, mluvit o tom, jak se cítím já, používat věcné argumenty, nejít do konfliktu, nabízet konkrétní pomoc, konkrétní zařízení.“
Co byste poradila lidem, kteří si myslí, že mají problém, ale bojí se říct si o pomoc?
„Čím dřív tu pomoc vyhledáte, tím dřív můžete mít zpátky svůj život, který nebude mít v moci alkohol. Říct si o pomoc není ostuda, naopak. Ne každý, kdo bloudí, je ztracen.“
