„Kocianova houslová soutěž byla vždy mojí srdeční záležitostí,“ svěřil se na sociální síti Pavel Šporcl. Už jako student tu každoročně soutěžil, a později dokonce získal vytoužený titul laureáta. „I když jsem později dosáhl dalších úspěchů, význam této soutěže pro můj život jsem si vždycky uvědomoval.“ Když se pak před devíti lety měnilo vedení Kocianovy houslové soutěže i festivalu Kocianovo Ústí, byl tento známý houslový virtuos osloven, aby se stal patronem soutěže a zároveň uměleckým ředitelem festivalu.
„Neváhal jsem ani minutu. Možnost vrátit se po letech do Ústí a pokračovat v odkazu Jaroslava Kociana, jednoho z nejlepších českých houslistů historie, mne absolutně nadchla. S obrovskou energií a zápalem jsem začal dramaturgicky připravovat festival a pomáhal soutěži ve vylepšování její trochu pošramocené image. A dařilo se,“ je přesvědčený. Nešlo jenom o holedbání, za jeho „vlády“ začaly festival navštěvovat tuzemské i zahraniční umělecké špičky, prezentovala se zde velká orchestrální díla.
„Do soutěže jsem se vrhl se stejným entuziasmem, přinesl mnoho nových nápadů a podnětů, z nichž se staly takřka všechny nedílnou součástí soutěže. Jako patron jsem se snažil být oporou pro všechny soutěžící, aby se v naší Kocianově rodině, jak jsem ji nazval, všichni cítili dobře,“ popisoval. Po smrti dlouholetého předsedy poroty Pavla Hůly (†69) převzal jeho funkci a místo.
„Coby předsedovi poroty mi šlo hlavně o naprostou transparentnost a objektivitu v rozhodování. Jakékoli náznaky protežování či podbodovávání soutěžících jsem mezi porotci okamžitě řešil. Z Kocianky se postupně stala jedna z nejobjektivnějších soutěží světa, což mi opakovaně potvrzovali pedagogové i účastníci porot pod mým vedením. Na to jsem byl vždy velmi hrdý.“
Pavel Šporcl zahrál na pohřbu Vašo Patejdla: Vybral si jeho nejslavnější píseň! Hana Höschlová
Nad rámec svých pravomocí sháněl sponzory a finanční prostředky, získal řadu zajímavých partnerů, domluvil velkou finanční podporu soutěžících prvních míst a pro laureáta získal roční propůjčení mistrovského nástroje světových kvalit. Kromě toho také spoluinicioval založení soutěžního orchestru nebo účast Českého rozhlasu. Zkrátka pro tuhle soutěž skoro dýchal. „Soutěž, i díky dobré organizaci pod vedením nové ředitelky, začala opět vzkvétat.“
„I když si nenárokuji a nelpím na žádných funkcích, z letošní Kocianky jsem odjížděl jako předseda poroty s logickou myšlenkou, že jím budu i příští rok, jako tomu bylo v letech minulých. A já opouštěl KHS 2024 s pocitem, že je vše zalité sluncem, neboť se KHS 2024 opravdu vydařila,“ pokračoval smutně. Ačkoliv ale už měl připraveno mnoho nápadů a podnětů do dalších let, ke svému údivu se na začátku srpna dozvěděl, že bude předsedou poroty někdo jiný.
„O tomto rozhodnutí jsem nebyl dopředu informován, ani jsem nebyl přizván k jeho projednání. Přišlo to jako rána z čistého nebe. Dozvěděl jsem se to e-mailem. Ve vysvětlení stálo, že se vše stalo na nátlak ředitelky KHS (která má ze své funkce právo navrhnout předsedu poroty) a že tato změna byla schválena Nadačním fondem Jaroslava Kociana. Byl a stále jsem absolutně v šoku,“ konstatuje s tím, že ho ranil zejména způsob, jakým se svůj konec v soutěži dozvěděl. „Měl jsem za to, že jsme tým...“
To vše mu spolu s „nepochopitelnou záští vůči mojí osobě od ředitelky KHS a souhlas ND JK s jejím jednáním“ vzalo možnost i chuť se nadále podílet na dění akce. „Festival Kocianovo Ústí a Kocianova houslová soutěž jsou propojené entity. V současné situaci si nedovedu představit, že bych mohl připravovat festival a jakýmkoli způsobem byl součástí celého Kocianova Ústí. Vzdávám se tedy funkce Uměleckého ředitele festivalu Kocianovo Ústí i patrona Kocianovy houslové soutěže,“ uzavřel – a velkoryse popřál soutěži i festivalu do dalších let štěstí...
