18°C
Aktuálně se Pavel Šporcl věnuje svému projektu s názvem Bacha na Vivaldiho, který navazuje na úspěšnou sérii koncertů Bacha na Šporcla. Tentokrát ale, jak už název napovídá, se program nebude točit pouze kolem německého skladatele Johanna Sebastiana Bacha, ale přibydou k němu i skladby od Itala Antonia Vivaldiho. „Ten program jsme tak nazvali naschvál. Zazní tam Čtvero ročních dob Antonia Vivaldiho a ještě dvojkoncert od Johana Sebastiana Bacha pro housle a hoboj.“ A ihned doplňuje také historickou provázanost obou legendárních skladatelů. „Oni se oba znali, dokonce se navštěvovali. Bach bral některá Vivaldiho díla a přepisoval je, občas pro klavír, občas pro jiný nástroj. Malinko to zaranžoval, takže ti dva se opravdu krásně doplňují.“
V rozhovoru pro A11, který diváci uvidí v premiéře už 21. června, prozradil také, jak vnímá dnešní postoj veřejnosti k vážné hudbě. Ačkoliv má podle svých slov i mladší publikum, jeho styl se musel přizpůsobit době. Připustil ale, že některé skladby lidi nikdy neomrzí. „Ty hity typu Čtvero ročních dob od Vivaldiho nebo Dvořákova Novosvětská, ty asi budou fungovat i za dalších sto, sto padesát let. Uvidíme, jak se ta klasická hudba udrží tak, jak je teď koncipovaná. Hodně věcí změnil covid, když se najednou objevily třeba i kamery v koncertních sálech a příchod sociálních sítí tohle také významně ovlivnil. Je možné, že třeba dnešní generaci už bude těžké udržet u třičtvrtěhodinového koncertu klasické hudby a bude se to muset zkracovat,“ přiznává Šporcl.
Řeč padla i o Pavlových začátcích, které byly velmi těžké. A možná právě i díky svému štěstí a talentu si mohl dovolit v roce 2016 udělat vlastní variaci na českou státní hymnu. I když se trochu obával reakcí, dodnes prý žádné špatné nedostal. „Já jsem hrdý na to, že jsem Čech a dřív jsem o té hrdosti hovořil i na pódiu, ačkoliv to možná nebylo úplně nejlepší – pasovat se do role spasitele, to ne. Hrát ale naši nejkrásnější písničku v takovém virtuózním stylu na těch koncertech dává smysl, protože moji předchůdci dříve hrávali na závěr Kde domov můj, a já jsem si řekl, že na to udělám variaci a mám na to krásné vzpomínky.“
Pavel Šporcl má za sebou desítky projektů a dalo by se bez nadsázky říct i tisíce koncertů. Ve svém tempu se ale po padesátce rozhodně nehodlá nijak krotit. „Já jsem se ty poslední dva roky soustředil na klasickou hudbu. Jeden z těch projektů, který připravuji, se jmenuje Feeling Good a já jsem člověk, který se cítí dobře a jsem pozitivně naladěn. A právě na té potenciální desce nebo projektu to bude laděné trochu rockově.“ Druhým dechem pak dodává, že má rozpracováno i několik dalších alb. Ta ale nejsou hotová a posluchači si na ně budou muset ještě chvíli počkat.
Pavel Šporcl slavil padesátiny: Uspořádal nejdelší koncert v kariéře Hana Höschlová, Elmer Carvalho
