18°C
Záplava emocí a vzpomínek od slavných osobností a blízkých přátel ukazuje, jak velký otisk Pavel zanechal na lidech kolem sebe. Například výtvarný umělec Maxim Velčovský (47) vzpomíná na setkání s Pavlem po jednom z londýnských koncertů, kde se s ním mohl osobně setkat a obdivovat jeho práci.
„Zažil jsem jej na londýnském koncertě v podzemní kryptě nějakého kostela, kam mne vytáhl Petr Štefek. Já jsem po koncertě za ním přišel, jestli bych si nemohl koupit jeho text písní, který měl napsán po papírech na podlaze, protože pro mne to byla forma surové pošlapané básně psané autorem vyzpívané v kryptě opravdu v undergroundu. Řekl mi, ať si to klidně vemu a měli jsme fajn rozhovor o všem možném. Moc rád na tu chvíli vzpomínám.“
Zpěvačka Tonya Graves (54) z kapely Monkey bussines tuto smutnou událost okomentovala sice prostě, ale zato minimalisticky citlivě prostým „godspeed Pavel“.
Jednu z nejpohnutějších reakcí však napsal rapper Vladimír 518 (45).
„Zemřel člověk, kterého jsem velmi respektoval. Pavel Zajíček, primárně spojený s hudebním projektem DG 307, byl svobodný tvůrce, který bez problémů přecházel mezi jednotlivými disciplínami. Psal básně, texty, vystupoval na pódiu, projevoval se i výtvarně.
Před mnoha lety jsem ho občas potkával na Vinohradech, vždy se z ničeho nic zjevil zpoza rohu a já jsem v tom krátkym záblesku setkání chtěl vyhrknout něco o tom, jak mě jeho práce provázela pubertou, jak si ho vážím, že mu děkuju za posunutí mých vlastních mantinelů a představ o tom, jak hudba může být surová a syrová. Nikdy jsem to tehdy ale neudělal. Za prvé kolem něj vždy byla aura určitý přísnosti a neprostupnosti, a za druhé jsem moc dobře věděl, že všechny tyhle legendy předrevolučního undergroundu nechtějí nic poslouchat o tom, že jsou legendy. Jistej typ vzdoru v nich zůstal natrvalo, a nikdy se nevymyl.“
Zavzpomínal na něj poezií i bývalý disident a slavný chovatel koz Stanislav Penc (54), stejně jako herečka Petra Nesvačilová (38) spolu se společnou fotkou.
„Legendární foto. Slibovala jsem Karlu Schwarzenbergovi houbovku od mojí maminky. Mamka ji uvařila a potom jsme ji ohřáli a byl oběd. Dorazil i Pavel Zajíček… Jeho básně mne provázely celé studium na FAMU… Pavel Zajíček dnes odešel... Tohle je moje dospívání a nyní smutek, jak někteří lidé mizí.“
Pavel Zajíček nás sice fyzicky opustil, ale jeho dílo, odkaz a vzpomínky v srdcích těch, kteří ho znali, zůstávají. Jeho smrt připomíná, jak důležité je žít plně a autenticky, neustále hledat pravdu a krásu ve světě kolem nás. Ať už jeho básně, hudba nebo výtvarné dílo, Pavel Zajíček zanechal nezaměnitelnou stopu v české kultuře a historii.
Lucie Bílá o smrti Karla Gotta: Dneska budu zpívat, on by to chápal FTV Prima
