22°C
Mariko, prý se u nás rozšířil mylný názor, že jste se po nehodě v roce 1980 zcela uchýlila do ústraní?
„Mylný je. Já jsem se sice stáhla do ústraní, ale nikdy jsem neodešla ze scény. Jen jsem si potřebovala trochu oddechnout. Věnovala jsem se přátelům a svým zájmům.“
Když přijedete do Prahy, berete ji jako druhý domov?
„Ano. To je úplně přesně řečeno.“
Tři roky jste tady nebyla. Je to tu podle vás lepší, nebo horší?
„Je to určitě lepší. Lidé jsou veselejší, domy krásnější, nádherné fasády. Točila jsem v úterý ve Švandově divadle Sedm pádů Honzy Dědka a potom jsem byla na procházce ve městě.“
Stále máte úsměv na tváři. Jak to děláte?
„Snažím se myslet a žít pozitivně. Velmi mi v tom pomáhají moji pejskové, miláčkové. Patříme jeden druhému. Jsme spolu celé dny. Pejsci mají v sobě tolik lásky, že já ji pak mohu rozdávat všem.“
Takže byste někomu, kdo je sám a smutný, poradila čtyřnohého kamaráda?
„Určitě! Zatoulal se k nám psíček na parkovišti u nákupního centra. Už tam byl podle svědků tři dny. Neměl čip. Vzali jsme ho domů, nemohli jsme ho nechat osudu. Po dvou měsících jedí všichni z jedné misky, tulí se k sobě a já zase k nim.“
Máte je v Praze s sebou?
„Láska a Lucky jsou se mnou, třetí zůstala v Košicích.“
Říkala jste, že vaše lednové koncerty budou trvat dvě a půl hodiny, s přídavky tři. To je velmi fyzicky náročné.
„Je nutné se na to patřičně fyzicky připravit. Pracovat na sobě. Samozřejmě i hlasově. Hlasivky jsou důležitý nástroj. Snažím se dělat vše, aby výkon byl perfektní.“
Předpokládám, že byste na koncertech ráda měla Mekyho Žbirku a Vaša Patejdla.
„Samozřejmě. Ale už jsem těmto pánům, které mám moc ráda a vážím si jich, popřála pokoj v duši.“
Slíbila jste svým příznivcům dvě zbrusu nové písničky.
„Ano, hudbu jsem složila já a slova napsal Kamil Peteraj. Spolupracujeme už velmi dlouho.“
A na co se můžeme těšit? Jsou to rychlejší skladby, nebo pomalejší?
„Jedna je rychlá, druhá pomalá.“
Prozradíte své hosty?
„Budou to Slováci i Češi, ženy i muži.“
Co byste na závěr vzkázala čtenářům Blesku?
„Milí čtenáři Blesku, přeju vám hodně zdraví a jen to nejlepší!“
Marika Gombitová Hana Höschlová
Pracovitá
Už půl roku po nehodě vystoupila Marika na Bratislavské lyře. Za dalších 25 let nazpívala 134 písní. K 58 z nich si napsala sama hudbu, vydala 7 sólových alb a absolvovala víc než 150 koncertů a 114 televizních vystoupení.
V roce 2018 převzala z rukou prezidenta Andreje Kisky Pribinův kříž I. třídy za mimořádné zásluhy o kulturní rozvoj Slovenské republiky v oblasti populární hudby. Ve stejném roce se stala první ženou, která získala Velkou cenu Slovenského ochranného svazu autorského za celoživotní dílo.
