Byla to velice talentovaná herečka, která si svými hereckými schopnostmi vysloužila titul zasloužilá umělkyně. Ten získala v roce 1968. Mezi její nejznámější filmy patří například Maryša, Muzikantská Liduška, Babička, Počestné paní pardubickéKladivo na čarodějnice, Pěnička a Paraplíčko nebo Skřivánci na niti. Jako jedna z mála prvorepublikových hvězd prošla Jiřina Štěpničková protektorátem bez úhony, neušpinila se spoluprací s Němci. Aby nemusela účinkovat v jejich filmech, nechala si operovat zdravou nohu. 

Právem mohla po osvobození čekat, že se nové role pohrnou jako velká voda. Nestalo se tak. Po válce žila nějakou dobu v zahraničí, syna Jiřího přivedla na svět v Londýně. Toužila však po jevišti i kameře, a proto se stala ideální obětí jedné z akcí komunistické tajné policie. StB jí poslala dopis, kde ji kamarád zval do Rakouska a nabízel velké herecké příležitosti. Jiřina neodolala. Při pokusu o přejití hranic se synem na zádech ji ale zatkli a pak už nic nebylo jako dřív.

Po dvoudenním procesu byla odsouzena na patnáct let natvrdo a musela do pardubické věznice. V té pak strávila téměř deset let. „Měl jsem povolené pouze čtyři návštěvy ročně,“ vzpomínal její syn po letech. „Vozila mě tam teta Marie. Vždycky mě v Praze, kde bydlela, vzala taky do divadla, protože jsem jinak byl u táty v Karlových Varech,“ zavzpomínal Štěpnička. „Musel jsem se kvůli mámě naučit pašovat do věznice věci, které zavření nesměli mít. Třeba jsem jí propašoval hřebínek do vlasů, naučil jsem se jí ho vtisknout nenápadně do dlaně...“

Video
Video se připravuje ...

Jiří Štěpnička: Talentovaný herec a dabér, který propůjčil svůj hlas například Harrisonu Fordovi. Videohub

Jako by nestačilo, že Štěpničková musela podstoupit dlouhé věznění. Kolegyně z Divadla československé armády, jak se tehdy jmenovalo Divadlo na Vinohradech, tehdy dokonce sepsaly návrh, v němž požadovaly pro svou rivalku trest nejvyšší. Podle knižních pamětí Vlasty Chramostové (†92) mělo jít o Jarmilu Švabíkovou (†62), Světlu Svozilovou (†63), Soňu Neumanovou (†65) a především zapálenou komunistku Světlu Amortovou (†74). „Ani jedna z těchto žen, které opravdu nežádaly pro kolegyni Jiřinu Štěpničkovou nic menšího než trest smrti, ji nepřežila,“ zdůraznila Chramostová. 

Její podmínečné propuštění přišlo jen dva měsíce před prezidentskou amnestií v roce 1960. Když Štěpničkovu maminku pustili, bylo mu 13 let. Pamětníci říkají, že už to pak byla ve srovnání s minulostí zlomená žena. Přesto se ještě vrátila do světa filmu a zahrála si několik výrazných rolí, naposledy se pak před kameru postavila v dramatu Komediant. To už bojovala s rakovinou, které nakonec i podlehla. Její život vyhasl v září 1985. Byla pochována na Olšanských hřbitovech v Praze 3, na podzim roku 2022 pak byla přesunuta na Slavín.

Fotogalerie
42 fotografií