Už jako malá holka byla velký „bolestínek“, jak sama říká. A to jí nepřešlo ani v dospělosti. Zkrátka bolest špatně snáší a v mládí si naprosto nedovedla představit, jak snese bolest u porodu. A právě nepřekonatelný strach z obrovské bolesti, o které slýchala od svých příbuzných, ji přived na myšlenku domácího porodu.
„To byl druhý porod, u prvního porodu bych si to netroufla, protože mám z toho velký respekt. Jsem z rodiny, kde s porody absolutně žádná žena nemá dobrou zkušenost a už jako v dítěti to ve mně způsobilo trauma. Takže já jsem od dítěte, od té doby, co nad tím mladá žena nebo dívka přemýšlí, věděla, že nechci zažít tu příšernou bolest. Já jsem se prostě rozhodla, že takhle to nechci. A taky jsem to tak neměla,“ svěřila se Krejčíková v pořadu Blízká setkání na ČRO Dvojka.
Porod svých dětí zkrátka chtěla prožít zcela jinak než její předci. „Ohledně porodu nemám vůbec žádnou traumatickou zkušenost jako ty ostatní z mé rodiny. Rozhodla jsem se zlomit tu kletbu a musím říct, že se mi to vážně povedlo,“ pochvalovala si Aneta své rozhodnutí.
Druhorozenou Toničku (3) tedy rodila doma do vody, jak si to vysnila. Nestěžuje si ale ani na svůj první porod syna Bena (4,5), který probíhal klasicky v porodnici pod dohledem lékařů.
