14°C
BLESK: Pavlíno, kde vás zastihla zpráva o smrti Libuše Šafránkové?
„Její odchod se mně hluboce dotkl. O smrti Libušky jsem se dozvěděla v New Yorku zrovna na cestě do České republiky a zbylé tři dny jsem po městě chodila jako tělo bez duše.“
BLESK: Na co jste v tu chvíli myslela?
„Jak jsem starší, tím víc se mi stává, že se nestačím rozloučit s lidmi, kteří jsou mi drazí a odejdou na onen svět. Libuška byla jednou z nich. Nevídaly jsme se příliš, ale věděly jsme o sobě, a ona měla vždycky místo v mém srdci!“
BLESK: Jak jste se vlastně seznámily?
„Libuška byla pro mě ztělesněním mého romantického dětství, které jsem si prožila v Babiččině údolí, a kde nyní zase žiji. Nejen proto, že můj otec, režisér Antonín Moskalyk, ji v sedmnácti letech objevil pro dvoudílný film Babička. Ale Libuška byla s naší rodinou celkově provázaná osudem.“
BLESK: Je pravda, že jeden z otcových posledních telefonátů patřil jí?
„Ano, nechtěl odejít z tohoto světa, aniž by se s ní nerozloučil, protože byla do poslední chvíle jeho srdcovou záležitostí. Můj otec pocházel taky ze Šlapanic a znal se s otcem Libušky. Když je osud v roce 1970 spojil a on ji obsadil do role Barunky, vytvořil si k Libušce skoro otcovskou a ochranitelskou lásku.“
BLESK: Ale pokud se nepletu, vy jste v Babičce hrála s ní?
„Během natáčení jsem stála před kamerou poprvé. Bylo mi deset a táta mě obsadil do role Mančinky z mlýna. Ona byla sice o osm let starší a mnohem zkušenější, ale byla milá, skromná, jímavá a talentovaná jako málokdo. Její talent byl mimořádný. A kdyby se bývala narodila v Hollywoodu, věřím tomu, že by ji dnes znal celý svět!“
BLESK: Kdy jste spolu mluvily naposledy?
„Chtěla jsem jí zavolat, ale telefonát jsem odložila. Pak už mi to zvednout nemohla...“
BLESK: Chtěla jste s ní mluvit kvůli něčemu konkrétnímu?
„Vlastně v souvislosti s pozváním do České Skalice na výstavu k devadesátému výročí narození mého táty a k padesátému výročí premiéry Babičky. Měla jsem radost, co jí všechno řeknu, jak zavzpomínáme, a doufala jsem, že třeba přijede. Kvůli koronavirovému zpoždění výstavy jsem to oddalovala až do letošního května. Pak jsem musela na měsíc za rodinou do Států, tak jsem se rozhodla telefonát odložit na dobu, až se vrátím. A to byla chyba. Dneska jsem si šla poplakat do Babiččina údolí na Staré bělidlo a říct to včeličkám…“
Video: Poslední rozloučení s Libuškou Šafránkovou v jejích rodných Šlapanicích
Poslední rozloučení s Libuškou Šafránkovou v jejích rodných Šlapanicích Lukáš Červený
