9°C
Většina vašich kolegů si stěžovala na vyluxované konto po covidu, vy jste se pustila do nákladné rekonstrukce vašeho domu. Neuvažovala jste o tom to odložit, až budete zase vydělávat?
„V branži jsem čtyřicet let a bylo by smutné, kdybych neměla nic našetřeno. Takže ne. Říkala jsem si, že pokud to neudělám, tak už se k tomu neodhodlám. Měla jsem na to čas, nemusela nikam jezdit a proč sedět na penězích, když roky utíkají. Navíc po dvaceti letech barák opravdu potřeboval rekonstrukci.“
Několikrát jste ale zmiňovala, že peníze docházejí...
„Občas jsem vypustila takovou informaci a vtipkovala, že si půjdu sednout za kasu. Třeba to jednou taky přijde, ale zatím ne. Nějaké peníze mám a jasně, vyluxovala jsem si trošku konto, ale když začnu pracovat, tak se mi to konto zase naplní a když ne, tak budu aspoň v pěkném prostředí, v něčem, co se mi líbí a zase mi to část života vydrží. Teď už mi začala spousta aktivit a nemám tolik času to dotáhnout do konce, ale jsem tam sama a nikam nespěchám.“
Bude to skoro čtyři roky, co váš manžel zemřel. Není čas na nový vztah?
„Už jsem několikrát řekla, že bych se novému chlapovi nebránila. Nedávno jsem se podívala na datum svého narození a není čas ztrácet čas, ale za každou cenu to nechci.“
Dostáváte pozvání na rande i přes sociální sítě?
„Samozřejmě sociální sítě fungují a jak jsem se v koroně nudila, tak jsem je docela dost rozjela. Takže ano, chodí mi tam zprávy, občas i někomu odepíšu, ale neumím se seznamovat na dálku. Nejsem ta generace, potřebuju kontakt očí a řeč těla. To zatím nefunguje, protože nikam moc nechodím.“
Seznamku nedávno vyzkoušela ale i Bára Basiková (58)...
„O Báře jsem to četla a obdivuju ji, že byla tak odvážná, na seznamku bych nikdy nešla.“
Využíváte sociální sítě aspoň jako přivýdělek, když jste na nich tak aktivní?
„Občas mě nějaká firma osloví, ale já na to moc nejsem. Mě to prostě jenom baví a co jsem pochopila, tak poslední dobou jdou ty placená partnerství spíš do pozadí, protože to tolik nefunguje. Nechytla jsem tu pravou vlnu, takže z toho nežiju. Ale ani to tolik neumím. Moji sledující jsou podobná generace jako já a taky je to tolik nebaví. Mojí hlavní obživou je pořád zpívání.“
Teď jste vyjela na Lipensko zazpívat a pomoct tak oživit cestovní ruch v regionu. Po jak dlouhé době jste vystupovala?
„Premiéru po koronavirové pauze už mám za sebou. Zpívala jsem s kapelou na takovém komornějším vystoupení. Takže už 14 dnů jsem v procesu a nebojím se.“
Takže to byl adrenalin?
„Lehký adrenalin tam byl, ale strašně jsem se těšila. Vezměte si, že jsem devět měsíců nezpívala. Takže jsem i na tom prvním koncertu říkala, že je to takové těhotenství. Konečně jsem porodila a už zase můžu zpívat. Naštěstí jsme si před prvním vystoupením s kapelou udělali takové třídenní soustředění, kde jsme hodně zkoušeli. Máme se s klukama rádi, těšili jsme se na sebe a i během korony jsem za nimi občas jela do Ostravy na zkoušku. Nedělali jsme nové věci, ale udržovali jsme se v kondici.“
Syn vašeho zesnulého manžela Adam (46) je kapelník, má rozhodovací slovo?
„No jistě, to by měl mít chlap vždycky.“
Jste s ním vždycky zajedno, nebo už jste i bouchla dveřmi?
„Zatím jsme se vždycky shodli. Když jsem třeba přišla s návrhem na písničku, tak si to kluci poslechli a řekli: to by mohlo fungovat. Adam má rozhodovací slovo, jakože pojedeme tam, nebo ne. Myslím si, že v kapele by neměla být demokracie. To bývá pak špatně, ale vycházíme spolu skvěle.“
Čí to byl vlastně nápad založit kapelu a vystupovat spolu?
„Napadlo nás to společně, ale mám trošku černý puntík, protože jsme to vymýšleli v době, kdy žil ještě Ivoš. Ten měl kapelu sice rád, ale už byl ve věku, kdy by to nezvládal. Jenže Adam přišel o mámu (Věru Špinarovou, pozn.), se kterou hrál, a tím ztratil i živobytí. Někdy v létě potom jsme si telefonovali a já mu říkala, že by se mi to líbilo, ale že musíme opatrně na taťku... Dohodli jsme se, že to začneme pomalu chystat a jednou k tomu dojde. Pak Ivoš zemřel, a tak jsme to dali dohromady. Pořád mám Pavlíka za zády a jsem ráda, že fungujeme i jako rodina...“
Jste v kontaktu i s rodinou Ivoše z prvního manželství?
„Ano, máme se rádi a respektujeme se jak s Adamem a jeho rodinou, tak s rodinou, kterou měl z prvního manželství. Minulé Vánoce mě třeba jeho dcera Yvonka pozvala do Lanškrounu k nim. Jenže já se setkala s lidmi, kteří chytli covid, tak jsem to zrušila, abych nikoho nenakazila. Přece jen byla tam i švagrová od Ivoše, která je už ve věku. Bála jsem se, ale nechtěla jsem jít na PCR testy, aby se mi zase někdo šťoural v nose. Tak jsem zavolala, že nepřijedu, ale hned, jak to šlo, pozvala mě na Nový rok znovu. Jsem ráda, že rodina zůstala pohromadě.“
A covid jste prodělala?
„Šla jsem na test na protilátky. Sice mi řekli, že je mám, ale strašně málo... To znamená, že jsem to prodělala, ale kdovíkdy.“
Pomáhala vám rodina, když jste si přivodila hned několik zlomenin po sobě?
„Jsem samostatná jednotka, samozřejmě bych je neobtěžovala. Mám kolem sebe kamarády i sousedy, kteří mi pomáhali. Hlavně, když jsem měla zlomenou náprstní kůstku na noze a nemohla 14 dní chodit a venčit Edu. Nabídli se mi, že s ním budou chodit ven.“
A už máte polámané končetiny v pořádku?
„Ruka, co jsem si ji zlomila, ještě v pořádku není a myslím, že už nikdy nebude. Naštěstí je to levačka, kterou moc nepoužívám. Bohužel kvůli covidu jsem nechodila ani na rehabilitace, takže není tak hybná, jak by měla být.“
Nechystáte se doléčit to v lázních?
„V žádném případě, lázně, to je smrt.“
Jste na sebe teď opatrnější?
„Po těch všech úrazech se trošku bojím, že se mi něco stane, ale nechci to přivolávat. A ve svém věku chci zkusit všechno, co život přinese. Když jsem před pár dny vystupovala na Lipně, zkusila jsem tam sjíždět vodu na raftu, ale i sjezd na koloběžkách. Ruku jsem si stejně zlomila jenom tím, že jsem šla, upadla a přisedla jsem si ji. Vidíte a byla z toho dvojitá fraktura, plus jsem si ji vyhodila z kloubu, takže mi ji natahovali a fakt to nebylo příjemný.“
Léto ještě ani nezačalo a už jste stihla dovolenou na Tenerife. Chystáte se ještě někam za hranice?
„Ještě mám v plánu Chorvatsko za kamarádkou, která tam má apartmán. Byly jsme tam před dvěma lety s malou partou holek a slušně řečeno – bylo to hodně intenzivní.“
Ve Španělsku jste byla s partnerkou rockera Petra Koláře (58) Lenkou (30). To vás seznámil on?
„Ani ne tak on, jako naši psi. Párkrát jsme se potkaly při venčení, slovo dalo slovo a řekly jsme si, že si občas napíšeme a půjdeme venčit spolu, až to přerostlo v takové kamarádství, že jsme spolu byly i na dovolené a musím říct, že jsme si padly do oka.“
Před covidem jste vyhlásila hledání ztraceného pasu, ale teď to nevypadá, že byste ho musela hledat...
„Teď jsem na váze, kterou jsem měla před deseti lety. Ne že bych ten pas našla, v mém věku se hledá už fakt špatně, ale jsem spokojená a v klidu. Žaludek se stáhl a nemám tolik hlad.“
VIDEO: Heidi Janků chystá rekonstrukci za půl milionu: „Nechci sedět na penězích, než mě skolí covid“
Heidi Janků chystá rekonstrukci za půl milionu: „Nechci sedět na penězích, než mě skolí covid“ Kisa Císařová, Lukáš Červený
Jak se vám to povedlo?
„Přiznám se, že sice vypadám, že na sobě makám, ale cvičení nesnáším. Loni na jaře jsem strašně ztloustla, protože jsem pořád vařila a to, co jsem navařila, to jsem sežrala. Spravila jsem se asi o čtyři kila, což při normální výšce není nic moc, ale u mě jsou čtyři kila hodně. Vždycky jsem byla štíhlá, ale po první vlně covidu jsem se viděla na nějakých fotkách a říkala si: to není možný! Díky tomu, že jsem byla na Vánoce sama, jsem si stihla koupit jenom jednoho kapra a toho jsem jedla celé Vánoce. Sice smaženého, ale já ho jedla na snídani, oběd i večeři a během týdne jsem zhubla dvě kila. Fakt jsem málo jedla, hodně jsem se hýbala a zhubla jsem. Pomohl mi i suchý únor a připravil mě o další dvě kila. Teď už se jen udržuju...“
Jak vznikal rozhovor?
S Heidi jsem si povídala na břehu Lipenské přehrady a nemohla jsem chvílemi uvěřit jejímu datu narození. Nejenže má postavu jako třicetiletá žena, ale je to živel plný energie. Zatímco po výletě na koloběžkách většina jejích mladších kolegů odpočívala ve stínu, bruneta si skočila zchladit bolavé nohy do potoka a nevykolejilo ji ani, když si nechtěně umazala od bahna své oblíbené tričko: Jsem princezna, vole.
