S manželkou Olgou jste před rokem oslavili diamantovou svatbu, letos jste překonali zdárně koronavirus, musíte být šťastný člověk.

„To v zásadě jsem. V zásadě říkám proto, že jsem sice už nějakou dobu starej dědek, ale necítil jsem se tak. A teď už se tak cítím, protože jako dědek už chodím. Pajdám o holi, a necítím se proto vůbec ve své kůži.“

A copak se vám stalo?

„Právě že nic. Začala mi otékat a bolet noha. Chodím do nemocnice v Motole, tam ale pořád bádají, proč to otéká. Jenže bez výsledku. Takže to nebolí, jenom když ležím, anebo nechodím. A vsedě to nebolí pouze tehdy, když mám nohu nahoře.“

Takže v létě budete odpočívat na chalupě.

„Ale kdepak! S manželkou budeme doma. Na chalupě se musí topit, chodit do kopce, musí se tam dojet z Prahy. Už to dávno není pro nás pohodlné, ale spíš nepohodlné. Na chalupu jezdí občas syn Ivan a vnuci. Občas. Chalupa je chudák pořád opuštěná.“

To je ta chalupa, kterou máte po rodičích a kam jste jezdil s Janou Brejchovou, když jste s ní chodil?

„Nene. S Janou jsme jezdili na chatu, kterou tatínek postavil u Prahy. Dodnes tam jezdí moje sestra. Chalupu v Jincích jsme si pořídili už s Olinkou, asi tak před padesáti lety.“

Vzpomenete si vůbec někdy ještě na Janu a na to, jak ten váš románek vůbec začal?

„To víte, že vzpomenu. Skvělá herečka to byla. Já tehdy neudělal casting na nějaký film, Jana, které nebylo ještě ani osmnáct, uspěla. Byl jsem ale starší, studoval DAMU a Jana ke mně vzhlížela. Dalo by se říct, že vlastně ona sbalila mě. Ze začátku jsem náš vztah bral na lehkou váhu, s rezervou, pak jsem se ale opravdu zamiloval. Jezdila k nám na chatu, znala se s mými rodiči. I ti si Janu oblíbili. Pamatuju, jak jsem ji vždycky doprovázel domů na Bulovku a pak chodil pěšky do Dejvic.“

VIDEO: Producent Ondřej Trojan: Českého lva už ani nečekám...

Video
délka: 03:15.86

Producent Tomana Ondřej Trojan: Českého lva už ani nečekám... Hana Zejdová, Jan Jedlička

A Brejchovou vám nakonec klofl režisér Miloš Forman...

„Asi tak. Pamatuju, že jednou odpoledne přišla Jana k nám domů, rodiče tam zrovna nebyli, a jako samozřejmost mi oznámila: Už se nebudeme scházet. Tečka. Dost mě to zabolelo. Už jsem ji miloval. Na scéně se ale objevil Forman, kterého si nakonec vzala. No, moc dlouho jim to ale nevydrželo.“

Nebyly to vaše jediné kopačky, které jste dostal. Ty první vám dala Olga Šplíchalová, kterou vám pro změnu klofl Formanův kamarád Václav Havel a udělal z ní nakonec první dámu.

„No, to máte pravdu. S Olgou to ale nebyla osudová láska. Byli jsme moc mladí. Mně bylo dvaadvacet a jí dvacet. Na Havla, už tehdy to byl takový sečtělý intelektuál a velmi jemný člověk, jsem opravdu ale nežárlil. A docela v klidu jsem mu ustoupil. Jenom mi trošku vadilo, že mi Olgu přebral takový sedmnáctiletý mladíček.“

A kde k Havlovi Olga přišla a jak vám rozchod oznámila?

„S Olgou jsme často chodili do kavárny Slavie a tam samozřejmě chodil i Václav Havel. Ve Slavii se seznámili. A kde mi oznámila rozchod? Zase u nás doma, jako Jana. Jako kdyby se snad holky domluvily. Jednou Olga přišla a povídá: Víš co? Raději toho necháme. Nevím, jestli v tu chvíli s Václavem už chodila, něco tam už ale rozhodně probíhalo.“

Když jste se potom oklepal z nečekaných kopaček od Brejchové, potkal jste svou osudovou životní partnerku a později manželku Olgu. Dokonce jste se vzali tajně, ani rodiče o svatbě nevěděli.

„S Olgou to byla hned veliká spontánní láska, která trvá dodnes. Měl jsem ohromnou kliku a velké štěstí. Napřed jsem jezdil do Boleslavi kvůli roli Parida a pak kvůli Olze. Když to pak mezi námi začalo být vážné, našla si práci v Praze ve zdravotním středisku v Klimentské. Vzali jsme se v Konstantinových Lázních u Stříbra, romanticky natajno a jen se svědky. Olga je mi vším. Byla pracovitá, společenská, chápající, ale především to byla velmi dobrá matka. A jak se o mne dodnes stará, leckdo mi může závidět!“

Zplodili jste spolu dva syny, velmi úspěšné. Herce Ivana Trojana a režiséra Ondřeje Trojana. Oba jsou šťastně ženatí.

„Šťastná manželství jsou v rodu Trojanových tradicí už několik generací. Umění vybrat si správnou ženu do života je u nás dědičné! Už moji rodiče spolu byli celý život.“

A jaké jsou vaše snachy?

„Stejné jako moje žena. Zakazují nám doma mluvit o práci. Snachy to jsou ale báječné. Klárka je skvělá, Bára také. My se ženou je máme rádi, ony mají rády nás. Když se sejdeme, je to balzám na duši. Nepamatuji, že bychom se pohádali. A tohle všechno je v rodině moc důležité.“

Rod Trojanů se nemusí bát, že by vymřel po meči. Máte šest vnuků, dva od Ondřeje a čtyři od Ivana.

„Už jsme si dávno v rodině zvykli, že neumíme dělat holčičky. Já jsem rád za ty chlapy. Jen mojí ženě je to trošku líto. Hrozně ráda plete a kluci na to moc nejsou.“

A starají se teď o vás ti vaši kluci?

„No jéje! Navštěvují, pomáhají, zařizují. Dokonce i vnuci. A třeba do té motolské nemocnice mě teď zrovna vezl Ivan. Jsem v té nejlepší péči.“

VIDEO: Josef Trojan: Musím si na Vary postěžovat! Co mu vadilo?

Video
délka: 04:26.69

Josef Trojan: Musím si na Vary postěžovat! Co mu vadilo? Tereza Kühnelová

To se o vašem seriálovém otci Janu Skopečkovi rozhodně říct nedá. Žena mu umřela a dcera ho dala do domova důchodců, kde je teď na LDN.

„Mám opravdu v životě štěstí. Skopeček má dceru, ta ale žije ve Francii a přijede za ním jednou za rok. A kdo ví jestli. Já ho tam ale chodím navštěvovat určitě tak jednou za dva měsíce. Pokecáme vždycky spolu v rámci možností, dělá mu to radost. Kolikrát vzpomínáme na Lipskýho, chybí nám. Nechal nás tu samotný, chlap jeden.“

Jana Brejchová už několik let leží v LDN. Dávnou lásku také navštěvujete?

„Tak to mě opravdu nenapadlo.“

Vy herec, synové herci, vaši vnuci herci, snacha herečka. Kde má herecká dynastie Trojanových vlastně původ?

„Maminka chodila cvičit do Orla, při kterém fungoval i ochotnický divadelní soubor. Jako dítě mě tam brala s sebou. A když tam do jedné pohádky potřebovali princeznu, tou princeznou jsem se stal já. Bylo mi asi osm let. Šlo o moji první roli. I my máme původ u ochotníků.“

Váš syn Ivan je jedním z nejúspěšnějších českých herců a syn Ondřej patří k nejúspěšnějším českým producentům a režisérům. Vy jste ale toužil po tom, aby vynikli v úplně jiné branži.

„Toužil jsem po tom, aby Ondra studoval medicínu, vždycky se dobře učil. On si ale vybral pedagogickou fakultu a pak to zkusil na FAMU. Ač nerad, spolkl jsem to. Ivan byl zase velký sportovec a od základní školy hrál basket. Po maturitě na sportovním gymplu jsem tedy čekal, že půjde na FTVS (Fakulta tělesné výchovy a sportu). On mi ale oznámil, že se chystá na DAMU. Byl jsem dost překvapený. Nakonec ale musím uznat, že si oba kluci vybrali velmi správně!“

A jak to máte teď vy s prací? Hrál jste v kritiky dobře oceněných Vlastnících po boku Dagmar Havlové, někdejší sokyně vaší první lásky. A potom v Ceně za štěstí, kde hrála ještě vaše snacha Klára i dva vnuci Josef a František. Co bude teď?

„Ještě nevím. Mám takovou nabídku, která se mi svým způsobem líbí. Mám se ozvat do měsíce, musím to ale ještě zvážit. Hraju ještě v Divadle Na Fidlovačce a už mi opravdu není osmdesát...

VIDEO: Ivan Trojan jako Šarlatán: Strhující životopisné drama inspirované skutečným příběhem

Video
délka: 01:51.83

Ivan Trojan jako Šarlatán: Strhující životopisné drama inspirované skutečným příběhem Cinemart

Fotogalerie
62 fotografií