Kruté dětství Jiřího Štěpničky (72), který se musel ve čtyřech letech obejít bez matky, připomíná nový film Past. „Kdyby mi práci Jirka neschválil, netočil bych,“ prozradil Aha! režisér Viktor Polesný (71). Dal herci přečíst scénář, ale bylo to nad jeho síly. Nad scénami, které se ho tak bytostně dotýkaly, mu vytryskly slzy. Ta bolest ani po letech nepominula. Vrátily se mu tak hořké vzpomínky. „Musel jsem to odložit, nemohl jsem číst o tom útěku,“ přiznal herec. „Ale Viktorovi věřím, známe se léta. Proto jsem mu dal souhlas,“ svěřil se Štěpnička. Dokonce půjčil režisérovi i batoh, v němž ho maminka na zádech chtěla přenést přes hranici!
Jednou za kvartál
Film znovu spustil smutné vzpomínky. „Máma byla v pardubické věznici. Měl jsem povolené pouze čtyři návštěvy ročně,“ vzpomínal herec a netajil dojetí. „Vozila mě tam teta Marie. Vždycky mě v Praze, kde bydlela, vzala taky do divadla, protože jsem jinak byl u táty v Karlových Varech,“ zavzpomínal Štěpnička. „Musel jsem se kvůli mámě naučit pašovat do věznice věci, které zavření nesměli mít. Třeba jsem jí propašoval hřebínek do vlasů, naučil jsem se jí ho vtisknout nenápadně do dlaně,“ popsal herec situaci. Maminku pustili, až když mu bylo 13 let.
Kolegyně pro ni žádaly smrt!
Jako by nestačilo za pouhý odchod ze země dlouhé věznění. Kolegyně z Divadla československé armády, jak se tehdy jmenovalo Divadlo na Vinohradech, sepsaly návrh, v němž požadovaly pro Štěpničkovou trest smrti. Podle knižních pamětí Vlasty Chramostové (†92) mělo jít o Jarmilu Švabíkovou (†62), Světlu Svozilovou (†63), Soňu Neumanovou (†65) a především zapálenou komunistku Světlu Amortovou (†74).
Nalákali ji na role
Ten krutý příběh dodnes vhání slzy bezmoci do očí. Jako jedna z mála prvorepublikových hvězd prošla Štěpničková protektorátem bez úhony. Neušpinila se spoluprací s Němci. Právem mohla po osvobození čekat, že se role pohrnou jako velká voda. Nestalo se. Naopak, dostávala samé čurdy. A právě proto spolkla podlou návnadu i s navijákem. StB jí poslala dopis, kde ji kamarád zval do Rakouska a nabízel velké herecké příležitosti. Jiřina neodolala. Toužila po jevišti i kameře. Při pokusu o přejití hranic se synem na zádech ji zatkli. Nic už pak nebylo jako dřív. Skončila v pardubické věznici.
Nenávist až za hrob
Před lety oslovil Jiřího Štěpničku režisér Jaroslav Dudek (†68) a nabídl mu, aby nastoupil do vinohradského divadla. „Po pár dnech mě vyhledal znovu a řekl mi, že na angažmá na Vinohradech mám zapomenout. Že je to nenávist až za hrob,“ vylíčil Štěpnička. Dudek za ním stál, ovšem podle informací Aha! tolik nenáviděli jeho maminku, že bylo nepřípustné, aby Jiřinin syn nastoupil na významnou scénu.
