Jak jste se seznámili?

„Máme hodně společných známých a on mi napsal na facebooku. Neodpovídala jsem mu hned, ale pak jsem se s ním dala do řeči, asi měsíc jsme si dopisovali, následně jsme si domluvili rande a od té doby spolu bydlíme.“

Hned první den, co jste se viděli, jste spolu začali bydlet?

„Ano. Přišel ke mně, přespal, pak jsme se společně přestěhovali. A teď už spolu žijeme asi rok.“

Bylo to dobré rozhodnutí?

„Určitě. Myslím, že to je ten správný partner, kterého k sobě potřebuji.“

Po jak dlouhé době poznáte, že byste s někým chtěla být celý život?

„U něj to bylo hned. Už od prvního dne si dokážu představit, že bych s ním byla celý život. Myslím, že po světě chodí vždy dva lidi, kteří k sobě patří, a občas se najdou. A to se přihodilo nám. Našli jsme se.“

Nemluví z vás počáteční zamilování?

„Ne. Myslím, že to je tím, že jsme nejenom partneři, ale také velcí kamarádi, přátelé, jsme na sebe duševně napojeni.“

Bývalý manžel, filmový producent Pavel Čechák byl o šestnáct let starší než vy a měl děti. Vašemu současnému příteli je 33 let. Je lepší mít věkově bližšího partnera?

„S odstupem si myslím, že je lepší, když jsou lidi podobně staří. Prožíváme spolu věci, které náš věk přináší.“

Například jaké?

„Například svobodné, které zkrátka nemůžete dělat, když máte děti. Můžete si naplánovat dovolenou s nejistou náplní i návratem, ztratit se v lese. Cestovat. Myslím, že je důležité naplno vytěžit čas před tím, než přijdou děti.“

Už plánujete děti?

„Bavili jsme se o nich, ale já v této oblasti neplánuji. Nechávám věcem volný průběh.“

Trávíte spolu hodně času?

„Jsme pracovně rozlítaní. On pracuje přes den a já většinou večer, takže jsme si vzácní.“

Fotku, jak ležíte s přítelem v posteli, jste dala i na internet. Nevadí mu to?

„Mám tam s ním jenom jednu a nevadí mu to.“

Na sociální sítě dáváte i fotky, kde ukazujete holý zadek. To děláte, abyste provokovala?

„Nechápu, proč to vyvolává takové diskuze, když na internet dám fotku svého zadku, který vlastně skoro vůbec není vidět. Všichni to řeší, přitom, když se podíváte na sociální sítě zahraničních celebrit, tak jsem proti nim slabý čajíček. Mně tato mírná provokace, kdy si z dokonale vyumělkovaných fotek dělám legraci, přijde přípustnější, než když se půl hodiny šteluji, abych měla dokonalou pózu.“

Zvažujete dlouho, kterou fotku zveřejníte?

„Jo, ale proto, že mě to moc nebaví. Vždycky si říkám: Proč bych tam měla něco dávat? Koho to zajímá? Nepřijde mi, že bych každý den dělala něco tak úžasného, abych to musela veřejně sdílet s ostatními.“

Ovšem když tam dáte eroticky laděný snímek, tak se strhne vlna pochvalných, ale i kritických komentářů…

„No jo, většinou tam píšou, že je to už moc. Nebo že si to o mně nemysleli, že mám postavu jako po dvou dětech.“

Trápí vás to?

„Netrápí.“

Co byste na sociální sítě rozhodně nedala?

„Asi určitě bych tam nedávala svoje dítě, až ho budu mít. Samozřejmě po porodu budu možná mluvit jinak, ale nechtěla bych zveřejňovat fotky miminka, které o tom nemůže rozhodnout. Pár fotek mi přijde úplně O.K., ale když si představím, že to dítě ve třinácti letech sedne k počítači a zjistí, že jeho fotky z dětství zná celý internet... no taky by mi to potom nemuselo odpustit! Pak nemám ráda fotky, které dávají na odiv, že někomu pomáhám, aby to bylo vidět. Je dobře, když lidi pomáhají, ale přijde mi zvláštní dělat dobrý skutek jenom proto, abych se při té příležitosti vyfotila a pochlubila se tím na internetu.“

Nyní internet válcuje vaše píseň Dělám stojky. Jak vás ten bláznivý text napadl?

„Na začátku byla hudba Jiřího Buriana. Když jsem pak přemýšlela nad textem, který by se k ní hodil, napadlo mě, že bych mohla popsat to, co dělám na mejdanech. Ve skutečnosti totiž stojky v baru dělám.“

Proč?

„Nevím. Baví mě si s lidmi povídat, když jsme střízliví, ale když začneme popíjet, tak se chci hýbat, tancovat a začnu dělat na parketu třeba i stojky.“

Takže nejdříve se musíte posilnit alkoholem?

„Většinou ano, ale někdy, když je v klubu zábava a já cítím určitý přetlak, potřebuji být hlavou dolů.“

Jak dlouho tak vydržíte?

„Chvilku. Navíc vyžaduji, aby mě někdo chytil nohy, opřu se o něj, pár vteřin tak pobudu a pak se zase postavím.“

Jak si vybíráte toho, kdo vás bude chytat?

„Většinou si vybírám muže, kteří jsou stydliví. Líbí se mi, jak jsou z toho v rozpacích.“

V písni zpíváte, že když přijdete do baru, tak vás zvou na panáky. Stává se vám to často?

„Myslím, že se to stává každé holce, když přijde do baru, že ji někteří chlapi chtějí pozvat na panáka. Stalo se mi to ikskrát.“

Pro natáčení klipu byl speciálně vyrobený stojkomat. O co jde?

„Přikurtovali mě do postroje, který vypadal jako velký kruh, na kterém jsem byla připevněná a otáčela jsem se 360° kolem vlastní osy vzhůru nohama a zase zpátky. Proti mému obličeji byla přichycena kamera, která mi snímala obličej. Navíc jsem při neustálém otáčení musela zpívat a tvářit se naprosto přirozeně. Ta písnička má 2:41 minuty a opakovala jsem ji asi patnáctkrát.“

To jste musela být úplně zničená. Jaké máte reakce na svůj klip?

„Hodně lidí mi začalo posílat fotky a videa, jak na mejdanech dělají stojky.“

To znamená, že fanoušky inspirujete…

„Ano, dokonce už někdo udělal parodii, která se jmenuje Dělám z Toi-ky, kde zpívá kluk o tom, jak pracuje v mobilní toaletě. Moje píseň si už samovolně žije internetovým životem.“

A oslovili vás, že byste vystoupila s písní v nějakém klubu?

„To zatím ne, ale už se těším, až píseň budeme hrát s kapelou naživo.“

Jak se vaše kapela jmenuje?

„Jako já. Berenika Kohoutová. Už mám muzikanty, ale ještě jsme neměli ani první zkoušku, teprve to vzniká. Od podzimu začínáme koncertovat, tak když lidé budu sledovat mé sociální sítě, dozví se, kdy a kde vystupujeme.“

Na podzim vyjde i vaše druhé album. Už ho máte hotové?

„Ano. Už se jenom mixuje zvuk a bude se jmenovat Holka roku.“

Proč tak?

„Přijde mi to tak drzé, že už to žádný jiný název nepřebil. Také se tak jmenuje jedna z písní na desce. Je to taneční pecka. Pak tam mám skladby, které jsou hodně emotivní a zadumané. Bude to velmi pestré album s mnoha polohami.“

Texty jste si psala sama?

„Už na svou první desku Berenika Meets Jazz jsem si psala pár textů. Nedovedu si představit, že by mi je dělal někdo jiný. Přišlo by mi to nedostačující, když už mi někdo vymýšlí hudbu, tak cítím potřebu napsat si aspoň svůj text.“

Kromě zpívání, psaní a herectví, máte ještě další talent, který chcete rozvíjet?

„Myslím, že není dobré realizovat se v mnoha oblastech, takže takhle mi to stačí. Dříve jsem se hodně soustředila na herectví a teď na zpěv. V současné době hraji v muzikálu Starci na chmelu, kde se obojí snoubí dohromady. Přes léto mě čeká celkem 32 představení. Kromě toho ještě budu hrát Čtyři sestry a Brouka v hlavě na Vyšehradě, takže dohromady mě do půlky srpna čeká 45 představení. Vypadá to na hodně pracovní léto.“

Fotogalerie
59 fotografií