Vlastní byt 2+1 si pořídila na stejném sídlišti, kde vyrůstala a kde bydlí i její rodiče. Proto jí ani nepřišlo moc těžké se od nich odstěhovat, zůstali si stále nablízku. Možná i díky tomu, že už si docela dlouho vydělávala vlastní peníze, mohla zařídit byt bez zbytečných kompromisů.
Doma vyrůstala mezi spoustou věcí. “Maminka má ráda otevřené police a na nich vystavenou spoustu drobností a dekorací, asi i proto jsem toužila po co nejvzdušnějším, přehledném interiéru, kde bude všechno ukryté za dveřmi,” říká Magdaléna.
S konceptem bytu jí pomohla architektka Lenka Hlaváčová. “Měla jsem představu, že by můj byt měl vypadat trošku, jako by stál v lese. Mám ráda spousty květin, které mezi hladkými plochami přírodních barev krásně vyniknou. Proto mám doma hodně dřeva, přírodních materiálů a odstíny zelené,” vysvětluje majitelka.
Jako artdirektorka je hodně náročná na precizní detaily a taky se jí spousta věcí nelíbí. V panelákovém bytě, který koupila, se jí taky vlastně nic nelíbilo, kromě jeho polohy. Aby byla spokojená, musela si ho absolutně přizpůsobit.
“Sousedi asi moc šťastní nebyli, ale já jsem ráda, že jsem od svých nároků ani o kousek neustoupila a můj byt se mi pořád moc líbí,” říká s úsměvem. Se zelenou podlahou a dřevěnými obklady se cítí opravdu blízko přírodě skoro jako na chalupě.
Byt má díky vestavěným skříním hodně úložného prostoru, takže jí připadá skoro dvakrát tak velký než byt rodičů. Většinu zařízení má vyřešenou kombinací levnějších věcí (některý nábytek, pohovka a kuchyň z Ikea) s dražšími, na kterých by se šetřit nemělo (baterie, sanita, obklady, podlahy).
“Nechtěla jsem si byt zbytečně zakrámovat. Když jsem získala pocit, že je hotový, přestala jsem do něj kupovat další věci. Teprve nedávno mi naše designérka ukázala ty krásné koberce a polštáře a já po dlouhé době zase podlehla. Myslím, že mám zase na pár let pokoj,” dodává.
