Pro plevel neboli rostliny, které se rozrůstají na určitém místě proti vůli pěstiteli, byl letošní rok obzvláště příznivý. V rubrice Rostlinolékařství v dalším dílu oblíbeného pořadu Receptář prima nápadů se dozvíte, jak se jich zbavit už jednou provždy.
„Největší problém byl letos s plevely suchomilnými,“ potvrzuje odborník na rostlinolékařství Jan Mikulka, „protože existuje celá řada plevelů, kterým vyhovuje sucho a teplo. Jsou to tzv. prosovité trávy, jako např. ježatka kuří noha, béry či rosička krvavá, které vzcházejí, až když je dostatečně teplo.“
Jejich problém pro zahrádkáře spočívá v tom, že díky své vyšší konkurenční schopnosti mohou ochuzovat ostatní rostliny o vodu a o živiny. Snižují také teplotu půdy, zastiňují a dusí ostatní, někdy dokonce podporují šíření chorob a škůdců.
Plevele se podle jeho slov rozdělují do několika skupin: „Jednak ozimé, efemerní, což jsou ty, které vzcházejí časně na jaro nebo v teplých zimách, dále časně jarní plevele a pozdně jarní, potom je skupina plevelů vytrvalých, ty jsou na zahradách nejobtížnější,“ vyjmenovává odborník a dodává, že všichni známe kupříkladu pýr, o němž se říká, že kdo ho má na zahradě, je špatným hospodářem.
„Je ale někdy opravdu těžké proti němu bojovat, protože vytváří mohutné a dlouhé oddenky, kterými se plazí pod povrchem půdy, a jak jsme na základě našich pokusů zjistili, z jednoho asi pět centimetrů dlouhého segmentu je rostlina schopná vytvořit osm až deset centimetrů za rok.“
Jedinou výhodou je snad jen to, že oddenky jsou rozprostřeny ve svrchní části ornice do 15 centimetrů, takže je lze vyrýt rýčem či rycími vidlemi. Dalším typickým plevelem je šrucha zelená, která dokáže vytvořit obrovské rostliny, přičemž vzchází až v pozdním létě a je schopná až do podzimu zaplevelovat pozemek.
„Nyní na podzim doporučuju odstranit všechny plevele, které se vyskytují na zahradě,“ radí pan Mikulka, „důkladně je vyrýt, rozrušit, odstranit, nechat uschnout a teprve potom kompostovat.“ Plevel se semeny se podle něj nikdy nesmí kompostovat, protože tím bychom si mohli způsobit zaplevelení kompostu.
„Potom je ale také důležité věnovat pozornost okolí pozemku, protože řada plevelů nalítává z okolí. Měli bychom tedy naléhat na sousedy, aby i oni plevel odstranili.“ Důsledný boj s plevelem znamená soustavnou práci, od jara do podzimu, neustále ho odstraňovat, nejlépe už ve fázi děložních listů, abychom zabránili vykvetení rostliny a následnému dozrání semen, jejichž prostřednictvím se pak plevele šíří.
„K úspěšné likvidaci může také přispět použití herbicidu, ať už selektivního, který hubí určitou skupinu plevelů a používá se v době vegetace pro odstranění konkurence, nebo neselektivního, tzv. totálního. Ten je možno používat po sklizni na zaplevelený pozemek, kdy už je naše zelenina pryč,“ vysvětluje expert s tím, že aby byla rostlina schopná přijmout účinnou látku, je lepší aplikovat herbicidy při vyšších teplotách, tedy alespoň nad 15 stupňů Celsia.
Další praktické reportáže pro pěstitele, chovatele, chalupáře, kutily a všechny, kdo chtějí pěkně a pohodlně bydlet, příjemně relaxovat či zdravě žít, můžete vidět každou neděli ve 12:00 hodin v oblíbeném pořadu Receptář prima nápadů s Oldřichem Navrátilem.
