11°C
Už máte rekonstrukci za sebou?
My jsme vlastně ještě neskončili. Děláme to po etapách, nejde to najednou. Rozhodli jsme se třeba udělat novou kuchyni, ono to trošku trvalo a z té firmy nám nakonec zavolali, že by mohli před Vánoci. Skvělý termín. K tomu bylo zapotřebí vymalovat a Michal v tom všem boural komín. Krásné svátky to byly.
Teď tam je všechno nové... Měla jste návrh ve své hlavě, nebo to někdo vymýšlel za vás?
Měla jsem to barevně v hlavě. Chtěla jsem kombinaci matné zemité barvy a dřeva. Další věc, kterou jsem zadávala, bylo to, že jsem chtěla horní skříňky až do stropu. A tam jsme zjistili, že nám strop ujíždí asi o 6 cm.
Všechny skříňky – i v kuchyňské a v obývákové části – jsou uzavřené. Už se vám nechtělo utírat prach na poličkách?
To za prvé, to jsem řekla, že už v životě nechci. A za druhé – já tam potřebuju dostat ty naše věci, máme jich strašně moc, já je nemůžu vyhodit, protože k nim mám nějaký vztah.
Jediné, co vypadá, že do prostoru patří – nepatří, je křeslo.
Nepatří jen jakoby. Míša si ho vysnil, koupil, přivezl. Jen ho nechal přečalounit, protože původní kůže byla popraskaná. A zapadlo a už sem patří.
Když jste dům pořizovali, co jste chtěla, aby měl?
Já jsem si ho tak trošku vysnila, chtěla jsem, aby děti měly každé svůj pokojíček, a říkala jsem si, že by bylo super, aby tu byl bazén, a on tu byl.
Krb jste nechtěli? Ten v obýváku není.
Není. Původně tam byla krbová kamna, ale nevyhovující. Uvažovali jsme, že bychom krb postavili, byť já nemám ráda teplo z krbu. Kamkoli přijdu a topí se krbem, tak mně je na omdlení. Ale v současné době, když se sežene dřevo, které je levnější, tak je to super.
No ale nemáte ho. Zato máte venkovní kuchyni.
Musím říct, že venkovní kuchyně mě ani nenapadla, že bych ji měla. My jsme nikdy negrilovali na plynovém grilu, mně se to nelíbí, nevoní, já mám ráda otevřený oheň. Nejraději bych udělala jámu někde v trávě, na to hodila rošt, to mi připadá nejpřirozenější. A tenhle venkovní gril se tomu hodně blíží. Když se roztopí to dřevo a opravdu žhne a dá se na to ten stejčíček, tak to je pecka. A tady vedle je udírna.
Nechybí tu voda?
Nedělali jsme ji, ještě do toho všeho sekat vodu, na to už jsme neměli sílu.
Sympatické jsou truhlíky na ovoce a zeleninu ve vzduchu.
To je super, protože člověka u toho tak nebolí záda a kolena, to je jedna věc. A druhá věc je, že designově jsou krásné, navíc od české firmy, která to dělá z našeho dřeva, z akátu, a to se mi strašně líbí, že je to z místních surovin.
Za domem jsou ještě ,,plantáže“ – rybízy, maliny…
To je asi jediné, co tam snad půjde. Jsou tam taky túje a to jsou mrchy. Seberou z půdy všechny živiny. Ještě jsem teď koupila stromkový angrešt, dala jsem mu spoustu kompostu, tak uvidíme.
Relaxujete i prací na zahradě?
To definitivně. Já jsem aktivní člověk, když si sednu, tak se mi chce spát, a to nemám ráda, ten stav. Ale sedáme si všichni, s dětmi i pejsky tady na terase, když grilujeme. Dodělali jsme sem posuvnou pergolu, aby bylo možné, když tu zrovna nesedíme, elektricky shrnout lamely na jednu stranu, takže je tu pak spousta světla, které jde dovnitř, a tam já ho moc nemám, takže to je super řešení.
Dá se říct, že už jste si splnila sny, co se bydlení týče?
Zdaleka ne. To je pořád něco. Ale to říká každý, kdo má zahradu, tak by pořád něco dělal. Tamhle je taková část, za kterou se trošku stydím, a za ní je skleník, za který se nestydím.
Sázíte, pěstujete, sklízíte?
No, když to nechytne plíseň, tak sklízíme. Uvidíme letos. Už jsem se naučila větrat ten skleník. Já jsem měla pocit, že když ho zavřu, tak jak tam bude to velké teplo a velká vlhkost, tak to hodně poroste. Tak to všechno chcíplo. Takže tudy cesta nevede.
A co teď máte z dalších úprav bezprostředně před sebou?
Chtěli bychom vyměnit zastřešení bazénu, už je mu přes dvacet let. A přetahat ty truhlíky tam, kam patří, protože tam, kde jsou, tam nepatří. No a pak si najdu nějaký další cíl. Hotové to tu jen tak nebude.
Inspirovalo vás bydlení Alice Bendové? Vše pro váš dům i zahradu pořídíte na našem Bazaru Blesk!
