9°C
„Stěhovali jsme se sem z Martinovy garsonky, takže jsme neměli moc velké nároky,“ směje se mladá maminka Marie-Tereza v náručí s usměvavou Maruškou, když vypráví, jak s manželem stavěli a zařizovali bydlení, které nám dnes s hrdostí ukazují. A že mají být na co pyšní. Nejenže většina cihel prošla jejich rukama, ale navrhli si i dispozice, atypickou fasádu a kuchyň naplánovala a truhláři nakreslila sama majitelka.
Staví celá rodina
„Jsme spolu od roku 2016 a hned od začátku jsme věděli, že si chceme společně něco postavit. Protože jsem romantik, snila jsem nejdřív o tom, že zrekonstruujeme nějaký starý statek a budeme mít farmu, kde budeme chovat ovečky. Ale mám arachnofobii, takže pro mě starý dům plný pavouků opravdu není. A tak když manžel zjistil, že jsou to jen nereálné sny, domluvili jsme se na novostavbě a začali hledat pozemek,“ vzpomíná Marie-Tereza.
V roce 2018 se mladým manželům podařilo najít místo, na kterém dnes jejich zhmotněný sen stojí. Je to nedaleko Prahy, kde Martin pracuje, a zároveň směrem na České Budějovice, kde má rodinu jeho manželka. V tu chvíli nastal čas přemýšlet, co na koupeném pozemku chtějí mít.
„Nejdřív jsme uvažovali o dřevostavbě, byli jsme se dokonce podívat ve vzorovém domě, ale nakonec jsme to zavrhli a inspirovali jsme se jen dispozicí, která se nám líbila. Rozhodlo mimo jiné to, že cihlový dům můžeme stavět sami. Jsem z vesnice, kde stavět svépomocí je běžné. Pomáhá vždycky celá rodina a chlapi za svůj život postaví několik domů. Stavěl hlavně můj muž a tchán se švagrem, ale jezdili sem i můj táta a brácha z Budějovic. Stavělo se nejvíc o víkendech a za dva roky jsme se stěhovali,“ vypráví mladá maminka a její muž ji doplňuje:
„Samozřejmě na omítky, sádrokarton, rozvody a podobně jsme měli řemeslníky, ale co šlo, to jsme dělali sami." Také na atypickou fasádu ze šedých cihlových pásků, kterou vybrala majitelka, si najali firmu. „Bála jsem se, že dům klasického tvaru, který nemá žádný nápad, bude působit s běžnou fasádou moc obyčejně. Teď se smějeme, že ze silnice vypadáme jako dům hrůzy, jak je to tmavé. Ale aspoň nás každý snadno najde.“
Kuchyň na dálku
Vybavení domu bylo hlavně doménou Marie-Terezy. „Máme s manželem úplně jiný vkus a musím říct, že on je ten, kdo v našich diskusích spíš ustupuje. Podle něj by to tady bylo ultra moderní, podobně jako koupelny, které jsou trochu ústupek ode mě. Celkově jsem se dost krotila. Mám totiž každou chvíli ráda něco jiného – jednou jsou to 70. léta, jednou à la Maroko – hodně se to ve mně pere. Proto jsem se snažila zklidnit, udělat to tady spíš jednoduché s tím, že budu různě měnit doplňky,“ popisuje majitelka.
Jejím největším dílem v domě je kuchyňská linka. „Kuchyň je takový můj projekt, i když vaří spíš manžel. Našla jsem si přes tetu v Budějovicích mladého truhláře, protože s ním byla spokojená, takže jsme všechno konzultovali hlavně na dálku, přes Messenger. Inspirovala jsem se na Pinterestu, pak jsem si nechala od manžela změřit, kde jsou odpady apod., v technickém měřítku jsem udělala nákres a truhlář mi k tomu posílal připomínky,“ vzpomíná šikovná Marie-Tereza, která nejenže navrhla kuchyň, ale předělala a natřela tady i spoustu kousků nábytku, přestříkala květináče a její prací jsou též různé polštářky, podsedáky nebo třeba dekorační vlaječky v dětském pokojíku. Jako absolventka oděvní průmyslové školy si totiž se šicím strojem „tyká“.
Článek vyšel v časopise Blesk Bydlení, koupíte ho v každé trafice, nebo si ho můžete pohodlně objednat z domova v tištěné či elektronické verzi v našem iKiosku. Poštovné je ZDARMA!
Ochutnávka z časopisu Blesk Bydlení 05/2022 Czech News Center
