Autor: CAD Projekt Plus

Rozhlednu Salaš, která svým neobvyklým tvarem připomíná hasák, najdete ve stejnojmenné obci u Uherského Hradiště. Autory architektonického návrhu, který byl v průběhu projektu několikrát pozměněn, jsou Jan Smékal a Tomáš Hutyra z CAD Projekt Plus. Oproti původní podobě návrhu je vyhlídkové místo nakonec výš a zamýšlené skleněné zábradlí nahradilo praktičtější ocelové. Za vnějším dřevěným obložením ze severské borovice se skrývá pozoruhodná ocelová konstrukce, kterou si můžete prohlédnout při pohledu zevnitř rozhledny.

Autor: Wikimedia/Martin Veselka

V Soběnovské vrchovině u Kaplice stojí 28 metrů vysoká rozhledna z modřínového dřeva, která má tvar válcovité dřevěné věže. Autor rozhledny, brněnský architekt Pavel Jura použil záměrně tvar pentagramu, protože odkazuje na keltskou symboliku stejně jako na pětilistou růži ve znaku jihočeských Rožmberků. Obvodový plášť tvoří pentagramy z trámů, které jsou navzájem pootočené. Pozornost pak poutají přečnívající trámy. Rozhledna tak připomíná jehličnatý strom s ulámanými suchými větvemi ve spodní části kmenu.

Autor: mjölk/BoysPlayNice

Vyhlídka Špička je součástí cyklu originálních rozhleden a vyhlídek libereckého ateliéru Mjölk. Stojí na vrcholové skále Malého Špičáku nedaleko Tanvaldu v Jizerských horách a shlíží do údolí soutoku Desné a Kamenice. Na tomto místě dříve začínala Tanvaldská bobová dráha. Pozůstatky dráhy ve svahu Malého Špičáku naznačují její tehdejší trasu. Svým způsobem je tedy Špička poctou regionálním hrdinům v těsných kombinézách, kteří se na nablýskaných bobech neohroženě řítili do prudkých zatáček v touze useknout ze svého času každou další sekundu. 

Autor: regiontourist.cz

Rozhledna Mařenka stojí na stejnojmenném vrchu Křižanovské vrchoviny, který je nejvyšším vrcholem okresu Třebíč. Už v minulém století stávala na vrchu Mařenka trigonometrická vyhlídková věž, kterou ale v 50. letech strhla bouře. Od té doby proběhlo několik pokusů o její obnovu. Dnešní rozhledna nabízí výhled do krajiny od roku 2012. Kombinací obvodového pláště z kamene a kovové konstrukce schodiště s dřevěnými prvky vznikla unikátní 31 metrů vysoká stavba se 156 schody, na jejímž vrcholu je zastřešené vyhlídkové molo. Autorem návrhu je architekt Martin Franěk.

Domov pro všechny smysly a návrat k přírodě. Nejžhavější interiérové trendy pro rok 2022

Autor: kudyznudy.cz

Rozhledna Bára II od ateliéru Huť architektury Martin Rajniš se nachází v lesích města Chrudim vedle Lanového parku na Podhůře. Dívčí jméno s dvojkou na konci získala po své předchůdkyni se smutným osudem. Bára, svého jména první, byla slavnostně zpřístupněna 21. června 2008. Pouhé čtyři dny nato se přes Českou republiku přehnala silná bouře, kterou místy doprovázela tornáda. To udeřilo právě na Chrudimsku a nenávratně poškodilo i novou rozhlednu. Chrudimští se však nenechali odradit, rozhodnutí postavit věž znovu padlo téměř okamžitě a 3. září 2009 už byla Bára II předána veřejnosti. Rozhledna je unikátní dřevěnou stavbou s minimem spojovacích prvků, atypická konstrukce má tvar trojbokého komolého jehlanu. 

Autor: rozhlednanakralicaku.cz

Rozhledna je výsledkem několikaleté spolupráce architekta Martina Rajniše s místním ski-areálem Kraličák. Jejím domovem je vrch Štvanice nedaleko Kralického Sněžníku, nejvyšší bod (866 m n. m.) mezi Hynčicemi a Stříbrnicemi. Díky své vzdušnosti a jednoduchosti zapadla do okolní přírody a decentně doplňuje panorama krajiny. Osvětlenou vyhlídkovou věž válcovitého tvaru tvoří dřevěná konstrukce z modřínového dřeva se schodištěm uprostřed a krytou vyhlídkou na vrcholu. Stabilitu subtilní konstrukce zajišťují ocelová kotevní lana. Při jejím zdolávání na vás čeká 152 schodů.

Autor: modrehory.cz

Stezka nad vinohrady byla vybudována v roce 2018 na Kobylím vrchu, mezi místními nazývaným jako Homole. Jedná se o vinicemi osázený kopec s pozvolným sklonem a rovinatým vrcholem a současně nejvyšší bod v širokém okolí. Nachází se nedaleko Kobylí na Moravě v nadmořské výšce 334 m n. m. a je z něj výhled do všech světových stran. Vyhlídka, navržená místním rodákem Jiřím Vojtěškem a Jakubem Rolečkem z brněnského ateliéru Keeo4design, má tvar kruhové rampy s výsečí 334°. Citlivě tak vystupuje nad vinařské okolí. Navíc díky nakloněné rovině, která nahrazuje schody, je jednou z mála rozhleden v České republice přístupných pro lidi s pohybovým omezením, případně pro rodiny s kočárky. 

Autor: kudyznudy.cz

Na vrchu Březák na Benešovsku stojí architektonicky velmi zajímavá rozhledna, která by vzhledem ke svému tvaru snad nemohla dostat jiné jméno. Byla vybudována v letech 2013 a 2014 z iniciativy 21 obcí sdružených v místním mikroregionu CHOPOS. Ze tří architektonických návrhů, které vytvořila architektka Iveta Torkoniaková, vyhrála s naprostou převahou rozhledna ze dřeva, oceli a kamene, tehdy s ještě pracovním názvem Špulka. Po vystoupání 151 schodů do výšky 30 metrů nad zemí se vám naskytne kouzelný výhled na Posázaví, zahlédnout můžete Ještěd nebo Velký Blaník.

Autor: mjölk

„Skrze všechny peripetie nakonec na Pastevním vrchu stojí malá vyhlídka, která si vyžádala mnoho zarputilosti a nervů. Možná se měla jmenovat spíš Helenka, po tvrdohlavé paní starostce, bez které by rozhledna nikdy nevznikla,“ začínají své vyprávění o Růžence autoři návrhu, architekti z libereckého ateliéru Mjölk. Inspirací pro rozhlednu, která nedosahuje ani sedmi metrů, se staly okolní zaoblené kopce a malé vojenské bunkry.

Poměrně jednoduchou železobetovou konstrukci doplňují čedičové bloky, které vytvářejí plynulý přechod mezi betonovou částí stavby a terénem a navazují na kamenné základy bývalé restaurace Hubertusbaude. Na vnějším povrchu vyhlídky je instalovaná nerezová síť, která má sloužit jako opora pro vegetaci. Během let by tak měla rozhledna obrůst popínavými rostlinami (podobně jako zámek Šípkové Růženky) a začlenit se tak do tvarosloví úchvatné krajiny Děčínska.

Autor: mjölk/Roman Dobeš

Jeden z prvních projektů architektonické kanceláře Mjölk se kvůli svému tvaru stal terčem mnoha vtipů. Některým totiž mnohem víc než osvěžující zeleninu připomíná spíše intimní část mužského těla.

A jak to všechno vzniklo? Týden po ukončení studií se zakládající členové Mjölk přesunuli do opuštěné chaty na hřebeni Ještědu a v jejich hlavách uzrál nápad na projekt rozhledny. Poté začali oslovovat starosty okolních vesnic, zda by jí nechtěli. Odvážného a cílevědomého partnera našli ve starostovi Heřmanic, panu Stříbrném. Rozhledna vysoká 23,7 m upoutá pozornost svým pravidelným tvarem, moderním designem a provedením z modřínového dřeva. Rozhledna má na vrcholu dvě vyhlídky a dvojité schodiště, které brání střetům s lidmi jdoucími opačným směrem.

Autor: Huť architektury Martin Rajniš

„Zvláštní skupinou mezi věžema jsou dřevěný věže. Dřevěný věže nejsou navěky. Dřevěný věže časem odejdou a v tom jsou nám podobný. Jsou nám podobný i svým materiálem, protože dřevo je součást přírody stejně tak, jako my jsme její součástí. K věži, která byla svým iniciátorem nazvaná Máminka na počest jeho maminky a kterou jsme mohli vytvořit, jsme cítili obdivuhodnou pokoru a krásný vztah,“ svěřují se se svými pocity autoři návrhu z ateliéru Huť architektury Martin Rajniš.

Rozhledna Máminka stojí na vrcholovém palouku Krušné hory v nadmořské výšce 606 m, na místě bývalého vojenského triangulačního bodu v CHKO Křivoklátsko. Nosná konstrukce rozhledny je navržená ve tvaru trojbokého jehlanu, prostorová příhradovina z borovicové kulatiny. V této konstrukci je zavěšen štíhlý válec točitého dubového schodiště. Celá věž je vysoká 33 m, výhledová podesta se nachází ve výšce 21 m.

Autor: bozidar.cz

Marná sláva, v ateliéru Mjölk rozhledny a vyhlídky zkrátka zbožňují. A umějí je skvěle! Jejich Boží vyhlídka byla otevřena v červnu 2019 nedaleko Božího daru. Svým neobvyklým vzhledem připomíná obří krabičku zápalek. Od svého stříbrného povrchu odráží sluneční paprsky a připomíná tradici těžby stříbra v regionu. Přestože měří pouhých osm metrů a vyhlídková plošina je jen pět metrů nad zemí, poskytuje krásný výhled jak na Jáchymovské údolí a Karlovy Vary, tak za hranice na německé Krušné hory. Ve vyhlídkové vížce visí zvon, na který si můžete zazvonit.

Jak vybrat krbová kamna? Užitečné rady a 31 tipů na nejpovedenější kousky

Autor: Architekti.in

Autory turistické rozhledny na nejvyšším vrcholu Orlických hor (1115 m n. m.) z ateliéru Architekti.in inspirovaly místní charakteristické klimatické podmínky: vítr a déšť. Vzdušnost, transparentnost, otevřenost či průhlednost stěnových konstrukcí nechává do interiéru věže vstoupit všechny živly a projevy počasí, díky čemuž se nepřeruší kontakt s přírodou ani při výstupu na nejvyšší vyhlídkovou plošinu. Jako návštěvníci tak zde můžete po výstupu plně prožít pocit volnosti a svobody, možná i euforie. Plošina je zcela otevřená, bez jakýchkoliv překážek. Tato otevřenost umožňuje vychutnat si volný výhled do krajiny.

Autor: kudyznudy.cz

Projekt Hlídek na Stráži začal vznikat v roce 2014, kdy nám již velmi dobře známý ateliér Mjölk navrhl sérii drobných zastavení na kopci nad Rokytnicí nad Jizerou. Koncept projektu se zrodil z původního záměru města postavit na vrcholu klasickou rozhlednu. Morfologie kopce se však ukázala nevhodná na stavbu vyhlídkové věže, jelikož při standardních výškách neposkytovala dostatečný výhled. Proto se architekti rozhodli pro koncepci několika zastavení na skalách, které vrchol kopce lemují. Inspirací pro lehké stavby z oceli opláštěné dřevem jim byly postavy z erbu nedaleké Rokytnice. A tak dnes na město shlíží jeho čtyři patroni (Liška, Medvěd, Ovce a Horník) jako hlídka na stráži.

Autor: krkonose.eu

Podle výpovědí pamětníků Cimrman během svých toulek liptákovským okolím pomýšlel na vztyčení „věže, ne nepodobné té pařížské“. Na památku mistrovu neomezenému rozhledu a nehynoucí slávě byl tento Maják podle projektu ateliéru Huť architektury Martin Rajniš vztyčen roku 2013 v Příchovicích, které jsou součástí obce Kořenov v Jizerských horách. V budově pod rozhlednou se nachází muzeum Járy Cimrmana a přístup na rozhlednu je právě přes něj. 

Stavbu muzea a rozhledny, která stála kolem 4 milionů, financovali majitelé sousedního penzionu U čápa. V blízkosti objektu byl později na místě bývalé skládky a střelnice vybudován Lesopark Na Sluneční autorů studia Enfant Terrible. Dřevěné prvky do něj vytvořili David Smrčka, Jaromír Bernart, Lenka Klodová a Adam Spolnik. Na projektu spolupracovaly také děti ze základních škol v Kořenově a polském Kopanieci.

Kdo tu bydlel? Seznamte se s domy a jejich slavnými obyvateli

Starý nábytek je in. 7 kousků, které byste rozhodně neměli dávat k popelnici