Rozlehlá budova manžežlský pár oslovila. Během tří měsíců navrhli, jak bude jejich nové bydlení vypadat, ale také si zajistili projektovou dokumentaci a potřebná „razítka“.

Na počátku byla fara prakticky neobyvatelná – netekla tu voda, nesvítilo se, netopilo… Vlastní rekonstrukci začali provádět na dálku.

Než jsme se sem po roce definitivně nastěhovali, bydleli jsme v Praze a já každé pondělní ráno odjel, do pátku jsem tady řídil stavební práce a na víkend se vracel,“ vzpomíná majitel. Manželé si na rekonstrukci fary, které se rozhodli vrátit její barokní vzhled a obnovit původní dispozice, nenajali firmu takzvaně na klíč. Vše si řídili sami a řemeslníky najímali podle potřeby.

Stavební práce probíhaly za pochodu, což by u tak velkého objektu, kde se navíc řešilo vše základní, ani jinak nešlo. Když se sem manželé nastálo nastěhovali, na faře už byly nové venkovní přípojky kanalizace, plynu a vodovodu, také vnitřní instalace a ústřední topení, stihly se vyměnit vchodové dveře a okna v přízemí, zrenovovat povrchy stěn, stropů i podlah v přízemí a dokončit obklady klady a dlažby v celé budově.

Po nastěhování se pokračovalo fasádou, výměnou oken v patře a novou střešní krytinou. Obnovily se povrchy stěn a dovršily se restaurátorské práce: dřevěné trámové vršily trázáklopové stropy, novorenesanční výmalba stropu v jednom pokoji, klasicistní kachlová kamna, pískovcová ostění, dřevěné podlahy v patře, barokní dveře… Následující etapa se nesla v duchu generální opravy šindelové střechy na čeledníku a mnoha nejrůznějších dodělávek.

Paní domu zařídila kompletně celý interiér fary s vkusem a důrazem na zajímavé detaily.
Autor: Tomáš Dittrich

Poté se dokončila historická půdovková dlažba v patře, vyměnila se střešní krytina na kamenné stodole a ošetřilo se zdivo čeledníku. Majitel vysvětlil, že náročnější práce, například jak opravit narušené pohledové trámy stropu nad halou v prvním patře, nebo jak přistoupit k obnovení povrchu původních barokních dřevěných stropů a podlah, konzultovali s odborníky. Mělo to své „ale“ – odborníci zpravidla navrhovali sice kvalitní, avšak poměrně drahá řešení. Takže si manželé většinou zvolili své originální postupy.

Například pro opravu zmíněných stropních trámů odborníci navrhli v poškozených místech u zdí je uřezat a jejich odstraněné části nahradit zdravým dřevem. To se na uřezané konce trámů napojí speciálním, finančně dosti nákladným postupem, který zachová jejich nosnost. Manželé si poradili jinak. Uřezané trámy nijak nenastavovali, ale zavěsili na ocelové profily umístěné na jejich horní straně a uložené na zdi, čímž zajistili potřebnou nosnou funkci. Pak vše povrchově upravili tak, že tato náročná statická oprava stropu není na pohledových trámech vidět. Jejich řešení je sice konzervativnější, ale splnilo stejný účel a stálo méně peněz.

Přestože majitelé faru zmodernizovali tak, že odpovídá trendům soudobého bydlení, není tu z hlediska pohodlnosti vše ideální. Například okna požadovali taková, aby vzhledově odpovídala původním barokním – jenže ta tenkrát šla pouze otevírat, nikoli vyklápět – proto tedy funkci vyklápění nemají ani soudobé repliky.

V tomto případě dostalo přednost řešení historicky věrné před komfortním. A co manželé považují za plus? Je jich více, ale zmiňme alespoň dvě věci a začněme tou praktickou. Mnozí lidé si myslí, že v takovýchto starých objektech musí být zákonitě syrovo, vlhko a zima. Ve faře je však vlídně, teplo a sucho, a to přesto, že zdivo je převážně kamenné.

Manželé vzpomínají, jak je po prvním roce a první topné sezoně překvapily nízké náklady za plyn na vytápění a přípravu teplé vody. Pravděpodobně díky tomu, že obvodové zdivo domu je převážně z pískovce a ten má v suchém stavu relativně dobré tepelněizolační vlastnosti. A další výhoda? Ta bude pro změnu pocitová.

Fara je ve své podstatě malé panské sídlo, které se určitým způsobem vyčleňuje od okolní zástavby. „Dispozicí a charakterem interiéru odpovídá spíš zámečku než jinému typu historického domu, například měšťanského. Celé toto místo má úžasný genius loci. Kdykoli se vracíme odněkud domů, otevře se brána a za ní pohled do dvora. Vjedeme dovnitř a pokaždé zažíváme pocit, že jsme se vrátili do úplně jiného, krásného světa, odděleného od toho tam venku,“ říkají manželé a jsou rádi, že právě tady mohou trávit svůj čas.

Prohlédněte si fotky okouzlující fary v naší fotogalerii:

Fotogalerie
15 fotografií

Článek vznikl ve spolupráci s časopisem Blesk Bydlení. Aktuální číslo časopisu koupíte na novinových stáncích, nebo v našem iKiosku ZDE.

titulka
Autor: red