Cílem exekuce je uspokojení nároků věřitele a jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout je prostřednictvím prodeje majetku dlužníka. Přesto existují věci, které jsou podle zákonných předpisů z exekuce vyloučeny. Obecně jde o majetek, který je pro dlužníka a jeho rodinu životně důležitý. Jde o věci, které slouží majiteli k uspokojení životních potřeb, ale také o předměty nezbytné k vykonávání pracovní činnosti. Dále se jedná o věci, jejichž prodej by nebyl v souladu s dobrými mravy. Například se tedy jedná o oblečení a boty, běžné vybavení domácnosti (postel, stůl, židle, lednička, sporák, apod.), školní učebnice, náboženské knihy, hračky, snubní prsteny nebo záznamy osobní povahy. Také nesmí být zabaveno domácí zvíře, které není chováno pro ekonomický přínos.

Institut exekuce byl znám již v dobách římského práva. Stejně jako je tomu dnes, i tehdy dostal dlužník šanci svůj dluh splatit do určité lhůty. Exekuce byla realizována až v případě, že tak neučinil. Věci dlužníka byli prodávány v pořadí dle důležitosti a zbylá část výtěžku z prodeje byla vrácena dlužníkovi.