Nová budova má téměř 10 tisíc metrů čtverečních užitkové plochy. Regály jsou dlouhé dohromady 64 kilometrů a místo v nich najdou také mapy, plakáty nebo další rozměrné dokumenty. Národní knihovně každoročně přibývá přibližně 90 tisíc svazků. Generální ředitel Tomáš Foltýn označil investici za „vklad České republiky do vlastní kulturní paměti a své budoucnosti“.
Přestože jde o moderní budovu, regály se posouvají ručně pomocí klik. O elektrickém ovládání podle knihovny ani neuvažovali. Pokud by totiž do depozitáře pronikla voda, elektrické mechanismy by mohly přestat fungovat a zkomplikovat záchranu knih. Uvnitř se udržuje teplota kolem 18 stupňů Celsia a vlhkost kolem 50 procent. Před požárem sbírky chrání systém hašení dusíkem. Součástí zázemí je také sušárna pro poškozené dokumenty. Odborníci zde budou mít prostor pro záchranu knihovních sbírek například po povodních a požárech.
„Civilizace se nepozná podle toho, co vytvoří, ale podle toho, co dokáže uchovat,“ řekl při slavnostním otevření ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Nový depozitář označil za „pojistku kulturní paměti České republiky“. Kromě běžných knih zde najdou místo také rozsáhlé sbírky Slovanské knihovny, mapy a velkoformátové dokumenty. Prostor vznikl i pro přírůstky Národního konzervačního fondu, který uchovává českou knižní produkci pro další generace.
Výstavba začala v březnu 2024 a stavební práce byly dokončeny ke konci října 2026. Investice dosáhla 767,3 milionu korun včetně DPH a byla financována z programu Ministerstva kultury Péče o národní kulturní poklad. Nový objekt navazuje na sousední depozitář z roku 2014. Do budoucna se zde plánuje také evropské centrum pro záchranu knihovních fondů, které má pomáhat institucím při povodních, požárech a dalších mimořádných událostech. Stěhování knihovních fondů do nových prostor se předpokládá v lednu 2027.
