Někdejší mistr sladovny byl u jejího rozjezdu od počátku v roce 1976. „Já jsem prošel vším, co se týká výroby piva. Musím přiznat, že když se to tu rozjíždělo a poslali mě sem do Nošovic, moc se mi nechtělo. Dělal jsem tou dobou v Ostravě a měli jsme tam výborný kolektiv,“ vylíčil Josef Švrček.
V době, kdy v Nošovicích začínal, pracovalo ve sladovně přes 40 lidí, dnes jich je jen 23. „Všechno bylo pomalejší, přestože nás bylo více. To víte, manuálně řízené stroje. Dnes většinu řídí počítače. Škoda, že mnoho automatických prvků přibylo až v době, kdy já už šel do důchodu,“ usmál se.
Předbíhali ostatní
„Dříve tu jezdily pásové dopravníky, které přispívaly k prašnosti. Té jsme si užili opravdu hodně a se vším všudy,“ zavzpomínal bývalý mistr. Původní lomozící a prach vířící dopravníky dnes nahradily kryté řetězové. „Takže se tím snížil i hluk, i když samozřejmě nezmizel,“ podotkl Josef Svrček.
„Dnes se ječmen před klíčením máčí jeden den, dřív to byly dny čtyři. Ale technologie šly kupředu. Když jsme máčení snížili na dva dny, ostatní na nás koukali, že jsme se zbláznili,“ přiblížil odborník.
Nošovická sladovna, pátá největší v Česku, byla původně navržena na skladovací kapacitu 20 tisíc tun sladu. Dnes je to přes 37 tisíc tun. Celkem ho za dobu své existence vyrobila 1,34 milionu tun.
Se sladem nespěchat
Základní princip výroby sladu však zůstal stejný i po 50 letech. Cesta od ječmene ke sladu trvá několik týdnů. Nejprve se zrno namáčí v náduvnících, kde přijme vodu potřebnou ke klíčení. Ve sladovně pak klíčí asi pět dní v systému posuvných hromad.
„Po dosažení žádaného stupně naklíčení se slad suší na tzv. hvozdu, které trvá 15 až 18 hodin. Výsledný slad pak odpočívá v silech nejméně 21 dní, než míří do varny a stává se součástí výroby piva. S vodou a chmelem je jeho základem,“ uzavřela současná sládková pivovaru Jana Tovaryšová.
VIDEO: Drastický nedostatek chmelu: českého piva bude málo. A co cena?
