Jaké jste měla požadavky na to, co musí byt splňovat, abyste si ho vybrala?
Hodně světla, to bylo něco, co mě zaujalo, když jsem sem před osmi lety vstoupila. Nicméně já pocházím z Českého Krumlova, tudíž asi inklinuji k velkým, prostorným bytům s vysokými stropy, což tady je. A jsou tu parkety, to je něco, co mi připomínalo domov, takže jakmile to zakřupalo pod nohama, tak jsem věděla, že tohle bude to pravé místo.
A taky asi ty krásné, prostorné dveře…
Ano, ty jsou původní, na ty mě majitelé hned upozorňovali, protože tehdy jsem měla s sebou roční holčičku, která už dorůstá. Takže ty dětské ručičky, dětské návštěvy, mohly být trošku nebezpečím pro ty originální skleněné výplně a obráceně. Ale nikdy se nic nestalo.
V pronájmech se většinou sousta věcí nesmí, byla tu nějaká omezení?
Já jsem měla výhodu, pro někoho je to možná nevýhoda, pro mě výhoda, že ten byt byl úplně prázdný, měla jsem relativně volné ruce, naběhla jsem sem s kamarádkou architektkou, designérkou, změřily jsme prostor a řekly jsme si, co tu nakombinovat, jaké barvy by byly fajn. Z hlediska interiéru to bylo relativně bez omezení. Samozřejmě už jsme tady nějakou dobu, zvažovala bych výměnu oken nebo koupelnových dveří. Což je reálné po konzultaci s majitelem.
Budova je z 30. let minulého století?
Když jsem to zkoumala, tak jsem zjistila, že v Bubenči a Dejvicích stavěli mezi první a druhou světovou válkou, část se tedy stihla ještě před tou první. A je hodně znát, že šlo o krizové roky, takže některé domy jsou hodně nezateplené, s cihlami si hráli, tu na výšku, tu na šířku….
Máte vysoké doplatky za energie?
Ano, byla tu relativně zima, když byla energetická krize, ačkoli jsme se snažili šetřit, tak se to úplně nepodařilo.
Na piano hraje kdo?
V tuto chvíli moje devítiletá dcera, což mě překvapilo, já jsem na piano nikdy nehrála. Ukázalo se, že můj tatínek hrával na piano, aniž bych to já věděla a poznala. Ona v sobě objevila nějaký skrytý talent, protože u rodičů piano je. My jsme pořídili, vzhledem k tomu, že jsme v nájemním bytě, jen elektronické, výhodou je, že jsou tam sluchátka, takže občas hraje velmi tiše.
Máte tu hodně výrazné obrázky.
Já jsem totiž Váha a říkám to z toho důvodu, že je pro mě hodně důležité mít kolem sebe něco esteticky hezkého. Moje dcera maluje, moje sestry taky, manžel má rád umění. A protože jsme si pořídili relativně prostorný byt, tak jsme ho začali zaplňovat určitými kousky. Není to nic extra hodnotného, pro mě to má hodnotu vlastního úlovku, jsou tu také obrázky od sestry a dcery. Je to barevné, protože ten byt je relativně jednoduchý.
Na balkonek někdy zajdete?
Snažím se. Pokusila jsem se ho trošku vymazlit, mám tam pár květin, zkoušela jsem rajčata, bylinky, ale bohužel je tady teplo, sucho, takže se tomu úplně nedaří. Ale vyhnala jsem holuby, a to je skvělé.
Co se vám sem nevešlo?
Určitě bych chtěla, jako asi každá žena, větší skříň, možná bych si představovala prostor, kde bude šatna na boty a oblečení, ale to tu není. A v tuhle chvíli postrádám velkou knihovnu. Kdysi jsem v pubertě byla u rodičů kamarádky a její tatínek, vysokoškolský profesor, měl přes celou stěnu až ke stropu knihovnu, bylo to nádherné. Tak to je zatím jeden z mých nesplněných snů.
