Záhadná smrt laborantky (†28): Na Sibiři skupovali antibiotika! Matka nemůže dceru pohřbít

Všechno je v pořádku, není důvod k panice. Přesně to opakují ruské úřady po záhadné smrti osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové. Jenže obyvatelé sibiřského Irkutsku a nedalekého Šelechova zažili v posledních dnech něco, co jim na klidu příliš nepřidalo.

Lidé skupovali antibiotika, roušky a dezinfekci. Kontakty zemřelé skončily v izolaci a podle místních svědků přijeli k jednomu z bytových domů pracovníci v plynových maskách a oranžových ochranných oblecích, popisuje v reportáži ze Sibiře CNN. A především: ani několik dní po smrti mladé ženy nebylo veřejně jasné, co ji vlastně zabilo.

Darja Šipilovová pracovala v Irkutském výzkumném protimorovém ústavu na Sibiři. Zařízení, jehož historie sahá do 30. let minulého století, se zabývá nebezpečnými infekčními nemocemi, včetně moru, cholery a antraxu.

Svět Další případ záhadné smrtící nákazy v Rusku? Prymula: Možná to nebyl mor!

Mladá laborantka zemřela v pátek 2. října 2026 v nemocnici ve městě Šelechov, přibližně 19 kilometrů od Irkutsku. Podle ruské federální služby Rospotrebnadzor byla příčinou její smrti pneumonie, tedy zápal plic, jehož původ se nepodařilo určit. Právě zaměstnání zesnulé ale okamžitě vyvolalo obavy, zda nemohlo jít o plicní formu moru. Jeden z regionálních představitelů tuto možnost zpočátku připustil.

Ruské zdravotnické úřady následně zdůraznily, že nenašly důkazy, podle nichž by nemoc souvisela s prací laborantky. Uvedly také, že byla očkována proti infekcím, s nimiž přicházela pracovně do styku. Současně však rozjely rozsáhlá protiepidemická opatření. Do karantény nebo pod zdravotní dohled se dostalo přibližně 200 lidí, kteří mohli se Šipilovovou přijít do kontaktu. Omezení se dotkla také nemocnice, v níž zemřela. Někteří hospitalizovaní pacienti nesměli zařízení opustit a příjem dalších byl dočasně omezen. Do Irkutské oblasti navíc zamířila šéfka Rospotrebnadzoru Anna Popovová.

„Zápach byl nesnesitelný“

Co se v prvních hodinách po smrti laborantky dělo, popsali obyvatelé místním nezávislým novinářům ze serveru Ljudi Bajkala. V pátek v noci podle jejich svědectví zastavila u bytového domu v Irkutsku, kde měla Šipilovová bydlet, tři vozidla. Vystoupili z nich lidé v oranžových ochranných oblecích a plynových maskách. Nesli nádoby s dezinfekčními prostředky a pustili se do čištění společných prostor. „Ten zápach byl nesnesitelný a velmi štiplavý,“ popsala jedna z obyvatelek domu.

Sousedé se pracovníků ptali, co se vlastně stalo. „Řekli nám, že zemřela mladá žena na smrtící virus, ale nic dalšího nevěděli,“ vzpomínala žena. Pracovníci jim podle jejího vyprávění pouze vysvětlili, že dostali příkaz přijít a dům vydezinfikovat. CNN upozornila, že svědectví o zásahu v bytovém domě nedokázala nezávisle ověřit. Stejně tak není doloženo, že by laborantku skutečně zabil virus. Mor je ostatně bakteriální onemocnění.

V lékárnách skupovali antibiotika

Zprávy o možné nebezpečné infekci se rychle rozšířily po sociálních sítích. „Všechno je normální, jako by se nic nestalo,“ popsala CNN šestatřicetiletá Jevgenija ze Šelechova. Vzápětí ale připustila, že její kamarádka pracující v lékárně zaznamenala zvýšený zájem o antibiotika.

Podobnou zkušenost měla také sedmadvacetiletá lékárnice Jekatěrina z Irkutsku. „V sobotu lidé ve velkém kupovali roušky, dezinfekční prostředky a tetracyklinová antibiotika,“ popsala. Nakupovali je prý pro jistotu. „Lidé se samozřejmě báli, že se nakazí. Teď už žádná panika není. Trvala jen jeden den,“ dodala.

Svět Smrtící „neznámá nákaza“ a karanténa nemocnic: Tutlají mor na Sibiři!?

Ne všichni ale obavám podlehli. „Je 21. století a mor se dá léčit. Není to jako koronavirus, který byl pro lidi něčím neznámým,“ řekla CNN šestadvacetiletá obyvatelka regionu, která se rovněž jmenuje Jekatěrina. Podle ní lidé dodržují doporučená opatření a dál žijí běžným životem.

„Žádné informace nemáme. A stejně jim nevěříme“

Větším problémem než samotná opatření se pro některé obyvatele stala nedůvěra k úřadům. Kreml opakovaně vyzýval veřejnost, aby věřila pouze informacím Rospotrebnadzoru. Jenže právě nedostatek konkrétních odpovědí podle místních živí nejrůznější spekulace. „Žádné oficiální informace nejsou, a stejně jim nevěříme. Koluje spousta fám, ale co se skutečně děje, zůstává nejasné,“ řekla Jevgenija.

Nejmenovaný ruský lékař navíc nezávislému serveru Ljudi Bajkala zpochybnil rychlost, s jakou úřady odmítly souvislost smrti s prací laborantky. Podle něj může laboratorní potvrzení konkrétního původce nemoci trvat až deset dní. „Není možné definitivně určit patogen pouhý den po pitvě,“ upozornil. To samo o sobě samozřejmě neznamená, že Šipilovová zemřela na mor. Ukazuje to ale, proč kolem její smrti přetrvávají otázky.

Matka čeká na pohřeb. Sama skončila v karanténě

Za celým případem je také tragédie jedné rodiny. Matka zesnulé laborantky Světlana Šipilovová se ocitla v karanténě v irkutské nemocnici. Místnímu médiu Glubina řekla, že její dcera stále nebyla pohřbena. „Vždyť kdo by ji pohřbil, když tady sedíme zavření?“ posteskla si.

Pak promluvila o své dceři. „Byla tak pracovitá. Čistá, tak strašně čistá duše,“ vzpomínala. Zatímco se o smrti Darji Šipilovové píše po celém světě, její nejbližší se tak podle matčiných slov nemohli ani důstojně rozloučit.

Epicentrum Mikrobiolog o šíření plicního moru V Rusku: Proč úřady mlží? A slova o biologické zbrani i dopadech na Česko

Téměř pět tisíc testů. Mor se nepotvrdil

Ruské úřady mezitím zveřejnily výsledky rozsáhlého testování. Podle jejich údajů bylo provedeno téměř 5000 laboratorních testů, které neodhalily žádné nebezpečné patogeny. U sledovaných kontaktů nebyl potvrzen mor ani jiné vysoce nebezpečné infekční onemocnění.

Do 7. října byl zdravotní dohled ukončen u přibližně 90 procent kontaktů. Následující den Rusko oznámilo dokončení kontrol a uvedlo, že všichni sledovaní lidé jsou zdraví. Úřady proto tvrdí, že žádná epidemie nehrozí. Přesná příčina smrti osmadvacetileté laborantky však zůstává veřejně neobjasněná.

Odpovědi chce i WHO

Případ začala sledovat také Světová zdravotnická organizace (WHO). Ta podle dostupných informací považuje riziko pro veřejnost za nízké, od ruských úřadů ale požaduje podrobnosti o provedených testech. Zajímá ji zejména, na které původce nemocí byla zesnulá laborantka vyšetřována a co přesně vedlo k jejímu úmrtí.

Pozornost případu věnují i Spojené státy. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že Washington situaci pozorně sleduje, a vyzval Rusko k rychlému a otevřenému sdílení informací. Kreml naopak tvrdí, že postupuje správně a všechny potřebné údaje předává. Kritizuje také šíření nepodložených zpráv.

„Mor je zápal plic neznámého původu“

Obyvatelé Sibiře mezitím reagují po svém. Někteří se uklidnili, jiní zůstávají skeptičtí. „Lidi už nic nepřekvapí. Informací je vždycky málo,“ řekla CNN pětadvacetiletá Julija.

Jeden z obyvatel Irkutsku pak na Telegramu shrnul svůj pohled na ruská oficiální vyjádření s pořádnou dávkou černého humoru. „Výbuch je rána. Recese je záporný růst. Havárie je tvrdé přistání. Požár je kouř. Ústup je gesto dobré vůle,“ napsal. A pokračoval: „Mor je zápal plic neznámého původu. Kdo tenhle zápal plic neznámého původu chytí, měl by se zabalit do prostěradla a plazit se na hřbitov. Ale pomalu, protože hlavně nesmí způsobit úřadům problémy.“

Video se připravuje ...

Mikrobiolog o šíření plicního moru na Sibiři: Proč úřady mlží? A slova o biologické zbrani i dopadech na Česko