Profesor o moru na Sibiři: Pochybné chování v laboratoři. Zprávy o úmrtí mladé ženy jsou zmatené
Zprávy o údajném výskytu plicního moru na Sibiři zaplavily sociální sítě i média po celém světě. Teorie o rozbité zkumavce jsou ale podle profesora Petera Šeba z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, který byl hostem Epicentra, málo pravděpodobné. Proč tedy mladá pracovnice protimorového institutu zemřela? Ruské úřady výskyt moru popírají, současně ale zavedly karanténní a epidemiologická opatření a monitorují zhruba 200 kontaktů. Jak vážně bychom měli situaci na Sibiři brát?
Co se skutečně v laboratoři událo, se podle profesora Šeba v tuto chvíli jen těžko vyhodnocuje. Zprávy, které přicházejí, jsou podle něj zmatené a ruské úřady neposkytují dostatek informací.
„Někteří tvrdí, že zemřela na mor, některá oficiální místa říkají, že zemřela na něco úplně jiného, ale neříkají na co. Já hypotéze o tom, že se rozbila nějaká zkumavka, ona to vdechla a potom na to umřela, tomu teda nevěřím ani vteřinu,“ uvedl v Epicentru mikrobiolog. Podle něj se s tak nebezpečnou bakterií, jakou je Yersinia pestis, pracuje za přísných bezpečnostních podmínek.
Podivné postupy
„S bakterií, jako je Yersinia pestis, se nepracuje ve skleněném nádobí. To by pracovala v nějaké biologické safety laboratoři třetí úrovně nebo čtvrté úrovně, kde všechno bude z plastů. A to, že by to tam vdechla, je extrémně málo pravděpodobné. To by musela být velmi hrubá nedbalost. To si neumím jako skoro ani představit,“ dodal profesor.
Podle svých zkušeností zároveň nepovažuje za pravděpodobné, že by v ruském zařízení při práci s takto nebezpečným patogenem nebyla zavedena odpovídající bezpečnostní opatření.
„Když pracují s něčím takhle nebezpečným, jako je Yersinia pestis, tak určitě mají nějaká opatření, aby k něčemu takovému nedošlo. To mně přijde jako fáma, že se rozbila zkumavka a ona to vdechla,“ doplnil expert.
Bakterie, nebo virus?
Ruské úřady uvádějí, že lidé, kteří přišli s mrtvou ženou do kontaktu, jsou bez příznaků a dosavadní testy jsou negativní. V nemocnicích v Irkutsku a Šelechovu byla zároveň zavedena karanténní opatření, přestože úřady tvrdí, že výskyt moru potvrzen nebyl.
„Je pravda, že těch osob, co poslali do karantény, je poměrně hodně. To jsem slyšel, že to je nějakých 200. Tak to v případě Yersinia pestis jako jednoho izolovaného případu, to je až skoro moc. Ono se to zas tak snadno nešíří. To spíš vypadá na to, že měla možná nějakou plicní infekci, nějakou tou kvasinkou, která se šíří aerosolama, nebo nějakým virem,“ domnívá se Peter Šebo.
Jak se pozná nákaza?
Pokud by skutečně šlo o plicní mor, nemusí být podle profesora Šeba jeho odhalení vždy okamžité. Pomoci ale mohou laboratorní testy včetně PCR, které jsou známé například z dob covidu.
„Není to úplně jednoduchý, ale dá se poměrně rychle pomocí takzvané metody řetězové reakce PCR. Jsou takový dva typy panelů na virové infekce a bakteriální infekce. A když nevíte, co tomu člověku je, no tak možná nařídíte oba dva. Takže tam se dá poměrně rychle stanovit, co to je za agens. Ale myslím si, že na Yersinia pestis, na tu plicní formu toho onemocnění, že to přímo ani v těch diagnostických testech není zahrnuté. To znamená, že pokud by to byla opravdu Yersinia pestis, tak při těch prvních testech pomocí PCR, které jsou hotové během několika hodin, by se to nepoznalo,“ objasnil postup Šebo.
V takovém případě by podle něj následovala další laboratorní vyšetření, například kultivace vzorku a hemokultura.
„Pokud je to něco exotického, něco nového, co neznáme, tak to může chvilku trvat, než se na to přijde, co to je. Takže určitě několik dní by to mohlo trvat,“ uzavřel Šebo.












O tom se nemluví, protože to jsou bludy, kterým věří jen dezo babky, co hltají řetězové maily rozesílané Rusáky.