Video se připravuje ...
Vystrčil vzal na Tchaj-wan český batoh. Daroval jej prezidentovi Lajovi.
Pavel v OSN hájil Tchaj-wan před Čínou. Velvyslanec pro Blesk: Proč je to důležité pro Česko?
Tchaj-wan a Česko sdílejí více než jen demokratické hodnoty, vybudovali jsme širokou a pragmatickou síť spolupráce: v technologickém průmyslu, vzdělávání a inovacích i jinde. V OSN prezident Petr Pavel vyzýval velmoci k odpovědnosti, jmenovitě i Čínu vůči Tchaj-wanu. Ta přitom využívá rezoluce OSN, aby Tchaj-wan vyloučila z mezinárodní spolupráce, píše v komentáři pro Blesk Remus Li-kuo Chen, ředitel Tchajpejské hospodářské a kulturní kanceláře v Praze – de facto velvyslanec, neboť s Tchaj-wanem Česká republika nemá oficiální diplomatické styky, jako většina zemí světa neuznává formálně jeho samostatnost.
„Větší moc znamená také větší odpovědnost. Odpovědnost při používání síly. Odpovědnost vedoucí ke zdrženlivosti. Ale také odpovědnost využívat svůj vliv k tomu, aby použití síly vůbec nebylo nutné,“ připomněl Petr Pavel na Valném shromáždění principy Organizace spojených národů. „Stejné principy, na kterých byla OSN založena, jsou zásadní i pro Ukrajinu. Jsou klíčové pro oblast Jihočínského moře i v celém prostoru Tchajwanského průlivu,“ dodal český prezident, za což sklidil dík tchajwanské vlády.
81. zasedání Valného shromáždění OSN proběhlo pod heslem „Obnova důvěry a řízení transformace: OSN, která přináší výsledky pro všechny“. V době válek, rapidního technologického rozvoje a sílících výzev pro mezinárodní řád nabývá toto téma na zvláštním významu. Přesto více než 23 milionů obyvatel Tchaj-wanu zůstává vyloučeno ze systému OSN a většiny jejích specializovaných agentur. Ještě smutnější je, že rezoluce Valného shromáždění OSN č. 2758 je stále častěji vykládána způsobem, který přesahuje její původní rozsah, respektive je zneužívána k omezování zapojení Tchaj-wanu do běžných mezinárodních struktur.
Co říká rezoluce č. 2758?
V roce 1971 přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci č. 2758, která primárně řešila zastoupení Číny v OSN. Čínskou lidovou republiku (ČLR) uznala za jediného legitimního představitele Číny v OSN a stanovila, jak má být v OSN řešena otázka zastoupení tehdejší vlády Čínské republiky (Tchaj-wanu). Rezoluce se však nezmiňuje o Tchaj-wanu, neurčuje jeho politický status, ani nepřiznává ČLR právo zastupovat obyvatele Tchaj-wanu. To, že Čína rezoluci č. 2758 směšuje s „principem jedné Číny“, jejž ona sama uplatňuje, respektive že ji zneužívá k tomu, aby se Tchaj-wan nemohl účastnit aktivit spojených s OSN, překračuje znění i rozsah této rezoluce.
Tento zkreslující výklad je principiální věc, která se nedotýká pouze Tchaj-wanu: bude-li možné prostřednictvím politického výkladu rozšiřovat význam a dosah mezinárodních pravidel, nezůstane jen u Tchaj-wanu. Pro Česko je tato otázka obzvláště důležitá.
Proč je mír v Tchajwanském průlivu pro Česko přímo důležitý?
Možná se ptáte, proč by to mělo českou společnost zajímat, když Tchajwanský průliv leží tisíce kilometrů od Prahy. Odpověď je prostá: protože Česko je otevřenou ekonomikou, která je silně závislá na mezinárodním obchodu, vývozu a globálních dodavatelských řetězcích.
Některá zpracovatelská odvětví v Česku jako automobilový nebo elektrotechnický průmysl, jakož i průmysl přesného strojírenství, jsou úzce integrovaná do evropských a globálních hodnotových řetězců. Tchajwanský průliv je z hlediska mezinárodního obchodu vodní cestou klíčového významu: proplouvá jím přibližně 50 procent kontejnerových lodí. Vývoj v této oblasti může mít přímý dopad na regionální i globální bezpečnost, stabilitu a hospodářský rozvoj.
Stále více zemí provádí operace na podporu svobody plavby a do Tchajwanského průlivu vysílá své válečné lodě. Význam míru a stability v této oblasti opakovaně zdůrazňují i summity G7, jakož i další mezinárodní vrcholná a ministerská jednání. Jakékoli narušení oblasti způsobené vojenským konfliktem, blokádou či jinou závažnou krizí může zvýšit náklady na dopravu, zpozdit dodávky a vyvinout dodatečný tlak na evropské dodavatelské řetězce.
Pro české firmy to může znamenat zpoždění dodávek klíčových dílů, nedostatek elektronických součástek či nutnost hledat alternativní dodavatele. Mír a stabilita v Tchajwanském průlivu jsou tudíž součástí hospodářské stability celé Evropy.
Avšak nejde jen o ekonomiku: Charta OSN vyzývá k mírovému řešení vzájemných sporů, respektování mezinárodního míru a bezpečnosti. Žádná země by neměla používat sílu či nátlak k jednostranné změně statu quo. Pro země, které spoléhají na mezinárodní právo, svobodu plavby a řád založený na pravidlech, je udržení míru v Tchajwanském průlivu součástí ochrany tohoto širšího mezinárodního systému.
Oblast společného zájmu: polovodiče
Provázanost je obzvláště patrná v oblasti polovodičů. Na polovodičích dnes závisí téměř každé moderní odvětví, od automobilového a strojírenského průmyslu až po umělou inteligenci nebo datová centra. Tchaj-wan je klíčovým hráčem ve výrobě pokročilých polovodičů, a proto je stabilita v Tchajwanském průlivu úzce spjata s odolností celosvětových technologických dodavatelských řetězců.
Jedná se rovněž o významnou oblast spolupráce mezi našimi dvěma zeměmi: obě strany prohloubily spolupráci v oblastech polovodičů, umělé inteligence, výzkumu, vzdělávání a inovací. Senát Parlamentu ČR přijal usnesení č. 383, které podporuje další spolupráci s Tchaj-wanem v oblasti výzkumu a vývoje, inovací, startupů, mikročipů a pokročilých technologií. Tchaj-wan přináší rozsáhlé zkušenosti s výrobou polovodičů, elektronikou a technologickými dodavatelskými řetězci, přičemž Česko disponuje silnými kapacitami v oblasti strojírenství, výzkumu a výroby. Společně můžeme přispět k vybudování odolnějších a spolehlivějších technologických dodavatelských řetězců.
Udržení míru v Tchajwanském průlivu tudíž není jen otázkou předcházení regionálnímu konfliktu: jde i o ochranu technologické spolupráce a odolnosti dodavatelských řetězců, které se Tchaj-wan, Česko a Evropa snaží společnými silami budovat.
Tchajwanský průliv je i evropským bezpečnostním problémem
Evropa se od ruské invaze na Ukrajinu naučila, že geografická vzdálenost jednotlivé země před bezpečnostními hrozbami neochrání. Energie, potraviny, dodavatelské řetězce, kybernetická bezpečnost, kritická infrastruktura a informační bezpečnost mohou být ovlivněny i konflikty daleko od Evropy. Tchajwanský průliv v tomhle směru není výjimkou.
V případě, že by síla nebo nátlak jednostranně změnily status quo, důsledky by se rozšířily za hranice regionu a ovlivnily by všechny země, které jsou závislé na mírovém řešení sporů, svobodě plavby a mezinárodním právu. Jako země střední velikosti má Česko zvláštní zájem na stabilním, předvídatelném a na pravidlech založeném mezinárodním prostředí.
To je jedním z důvodů, proč Tchaj-wan a Česko sdílejí více nežli jen demokratické hodnoty. Obě země se snaží využívat pravidla, instituce a partnerství k tomu, aby umožnily menším a středně velkým zemím chránit své zájmy, vybírat si partnery a utvářet si vlastní budoucnost.
Česko-tchajwanská spolupráce: jde to i jinak
Tchaj-wan a Česko sice neudržují formální diplomatické vztahy, nicméně v uplynulých letech dokázaly vybudovat širokou a pragmatickou síť vzájemné spolupráce: mezi oběma zeměmi probíhají intenzivní výměny na úrovni zákonodárných sborů, samospráv, univerzit, výzkumných institucí, polovodičových společností nebo startupů; spolupráce se rozvíjí v oblastech vzdělávání a kultury, ale i umělé inteligence, informačních a komunikačních technologií anebo pokročilé výroby.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil a další české politické osobnosti, jakož i mnozí členové občanské společnosti Tchaj-wan opakovaně navštívili, což pomohlo prohloubit vzájemné porozumění. Oceňujeme rovněž důraz Česka na mír a stabilitu v Tchajwanském průlivu.
Naše spolupráce není podmíněna tím, aby si Česko vybralo mezi Tchaj-wanem a Čínou. Česko může nadále uplatňovat vlastní politiku jedné Číny a zároveň s Tchaj-wanem rozvíjet hospodářské, technologické, vzdělávací i kulturní vztahy. Tyto dvě věci nejsou ve vzájemném rozporu.
Tchaj-wan usiluje o zapojení
Tchaj-wan usiluje o aktivní účast v mezinárodním společenství nikoli proto, aby nahrazoval jiné země nebo narušoval stávající mezinárodní řád: chce se pouze podílet na jeho fungování a přinášet do něj vlastní přínos. Tchaj-wan nashromáždil odborné znalosti v oblastech polovodičů, umělé inteligence, digitální správy věcí veřejných, veřejného zdraví, připravenosti na katastrofy a dalších oblastí. Se svými mezinárodními partnery se dělí o své odborné znalosti a zdroje, a to s cílem pomoci řešit jejich rozvojové potřeby a posilovat jejich schopnosti.
Vzhledem k tomu, že svět čelí změně klimatu, digitální transformaci, problémům v oblasti veřejného zdraví a nově vznikajícím technologiím, izolace Tchaj-wanu nikomu neprospívá. OSN a její specializované agentury by měly najít pragmatický způsob, jak Tchaj-wan smysluplně zapojit do příslušných jednání, mechanismů a aktivit. Není zapotřebí, aby země kvůli tomu měnily svou stávající zahraniční politiku nebo aby se vyřešila zásadní otázka mezinárodního statusu Tchaj-wanu.
V jádru jde o jednoduchou praktickou otázku: proč kvůli politickým neshodám ochuzovat mezinárodní společenství o užitečné odborné znalosti, jimiž Tchaj-wan disponuje a o něž se rád dělí s ostatními?
„Pro všechny“ má znamenat pro všechny
Téma letošního Valného shromáždění OSN si zaslouží hlubší úvahu: pokud proklamované heslo „pro všechny“ je myšleno upřímně, pak by více než s 23 miliony obyvatel Tchaj-wanu nemělo být nakládáno, jako by stáli mimo mezinárodní společenství. Pokud proklamovaná „obnova důvěry“ znamená posílení důvěry v multilaterální instituce, měla by být mezinárodní pravidla uplatňována v souladu s jejich skutečným zněním a původním záměrem. Konečně pokud proklamované „řízení transformace“ znamená společné řešení rychlých technologických a ekonomických změn, měly by součástí globální spolupráce být i odborné znalosti Tchaj-wanu v oblasti polovodičů, umělé inteligence a digitálních technologií.
Pro Českou republiku nejde o příliš vzdálenou zahraniční politiku: mír v Tchajwanském průlivu se totiž týká i dodavatelských řetězců českých firem, hospodářské bezpečnosti celé Evropy, ale i dodržování mezinárodních pravidel, na nichž jsou středně velké demokracie závislé.
Doufáme, že Česká republika i ostatní partneři budou nadále prosazovat jednoduchou, avšak důležitou zásadu: mezinárodní pravidla by měla chránit mír a vzájemnou spolupráci, nikoliv sloužit jako politický nástroj k izolaci demokratické společnosti čítající více než 23 milionů lidí.
Tchaj-wan je připraven dále prohlubovat spolupráci s Českou republikou na zajištění míru v Tchajwanském průlivu, posílení odolnosti globálních dodavatelských řetězců a udržení svobodného, otevřeného a mírového mezinárodního prostředí založeného na pravidlech.
Mír v Tchajwanském průlivu je pro Tchaj-wan otázkou bytí či nebytí; pro Českou republiku je otázkou budoucnosti českých podniků, ekonomiky a bezpečnosti; pro mezinárodní společenství jako celek je pak spojen se zachováním přesvědčení, že spory lze řešit mírovou cestou a na základě pravidel, nikoli silou či nátlakem.
Témata:
Související
Ještě štěstí, že ty jeho žvásty nebere nikdo vážně. Fakt jen škodí. Zemana chtěli zbavit svéprávnosti a on k tomu spěje.