Exotický Tchaj-wan: Překvapení pro turisty. Rychlovlaky, roboti na pivo i chytré záchody!

Nepopírám, že když jsem v březnu jela na Tchaj-wan, na technologický aspekt země jsem se těšila nejvíce. Přeci jen ostrov je nefalšovanou čipovou velmocí. Do továren, kde vznikají ty nejmodernější procesory, po kterých toužebně koukají i takové velmoci jako USA, se ale člověk jen tak nedostane. Ani když je novinářem ze spřáteleného Česka. Místo toho jsem se tak zaměřila na to, jak Tchajwanci využívají technologie v každodenním životě.

Nemusela jsem dlouho hledat, první příklad jsem viděla hned na letišti. Do Tchaj-peje relativně nově létá přímá linka z Prahy, provozuje ji tchajwanská státní aerolinka China Airlines. Na ostrově jste z Ruzyně za necelých 12 hodin, cesta zpět trvá o něco déle. Létá se dvakrát týdně v moderním letadle Airbus A350-900, takže zážitek dostanete hned při cestě. Například světelná simulace dne a noci v třídě Premium Economy, doplněná o několikachodové menu (a dvě rovnou!) mě bavila velmi.

Snadné a levné připojení

Na letišti Taoyuan jsme si šla pořídit turistickou sim kartu, abych měla neustále po ruce internet v mobilu. Za kartu s neomezenými daty, voláním a SMS na týden jsem platila u největšího tchajwanského operátora Chunghwa Telecom v přepočtu 364 korun. Pro porovnání, takto levné turistické nabídky v Česku de facto neexistují.

I neturistická nabídka je oproti Česku o poznání jiná. To však není těžké překonat, Česko je známo tím, že má jedny z nejdražších dat a volání na světě. Podle britské služby Cable vyšel loni na Tchaj-wanu jeden GB dat v průměru na 16 korun. V Česku na 73 korun. Navíc síťové pokrytí je lepší, problém se signálem jsem neměla ani v odlehlých oblastech.

Jak jsem navštívila Tchaj-pej: Město zítřků, kde vystavují bůček, luskouny i diktátora   

Ale ve výsledku ani pořízení předplacené sim karty nebylo nutné. Jak jsem později zjistila, na Tchaj-wanu je rychlá wi-fi na doslova na všech veřejných místech.

Co je taky relativně běžné, jsou slavné asijské chytré záchody. Překvapil mě hned v první kavárně, kterou jsem navštívila a postupně jsem na ně narazila několikrát. Tyto toalety mají tolik nastavení (včetně třeba vyhřívaného prkénka), že jsem s nimi ze začátku lehce bojovala, instrukce nikde nebyly v angličtině. Ale nakonec si člověk rychle zvykne na komfort, který poskytují a rozhodně jsou příjemnější než turecké záchody, které se na Tchaj-wanu také vyskytují.

Rychlovlakem o závod

Na co si člověk také rychle zvykne, jsou rychlovlaky, zdaleka nejpohodlnější způsob, jak po ostrovu cestovat. Celou zemi s nimi projedete za hodinu a půl, stroje jezdí rychlostí 300 km/h. O tom si také v Česku můžeme nechat jen zdát. Výstavba rychlotratí se sice řeší, ale zatím jsou české tratě koncipované na maximální rychlost 160 km/h.

Rychlovlaky na Tchaj-wanu provozuje společnost THSR, vedou z Tchaj-peje do města Kaohsiung. Místní systém vychází z japonských šinkansenů, možná i proto v obou případech, kdy jsem rychlovlak využila, odjížděl na vteřinu na čas. Chytla jsem „obyčejnou“ soupravu, ale občas můžete mít štěstí a projet se nějakou zábavnou, dříve třeba s motivem seriálu Adventure Time.

Automatizace je vůbec všudypřítomná na Tchaj-wanu. Občas narazíte na drobné robotické vychytávky, jako třeba robotický automat na pivo v hotelu. Dokáže sklenici naklonit tak, že pivo je vždy perfektně načepované, i když pochybuji, že to překoná zkušeného českého výčepního. V restauracích zase čas od času pomáhají s obsluhou robotičtí pomocníci. Uvedou vás ke stolu, přivezou vám nápoj a ještě se na obrazovce usmějí či zamračí.

Samotní obyvatelé jsou zvyklí si usnadňovat si technologiemi život, co nejvíc to jde. Drtivá většina lidí má chytrý mobil, pomocí kterého řeší veškeré úkony. Několikrát jsem zažila situaci, kdy jsem po někom něco chtěla – Tchajwanci obecně anglicky příliš nemluví – a daná osoba vytáhla mobil s hlasovou překladatelskou aplikací, skrze kterou jsme se dokázali domluvit. Zažila jsem to i ve večerce v malé obci na úpatí hor, kde překvapivě prodávali i powerbanky a všechny možné kabely. Samozřejmostí byla platba kartou.

Zastavení výroby čipů? Devastující scénář

Tato obec, respektive venkovská čtvrť, čirou náhodou spadá do okresu Hualien, u kterého se nacházelo epicentrum ničivého zemětřesení, ke kterému došlo v dubnu. Při otřesech, které podle tchajwanských seismologů dosáhly síly 7,2 stupně, zemřelo deset lidí. Šlo o nejsilnější zemětřesení za posledních 25 let.

Katastrofy podobného rozsahu v oblasti nejsou časté, ačkoliv k zemětřesením v zemi dochází. Tchaj-wan je ale na tyto incidenty zvyklý a místní budovy musí splňovat přísné předpisy, aby otřesům odolávaly. Daří se to.

Ničivé zemětřesení na Tchaj-wanu! Mrtvých a zraněných přibývá, záchranáři prohledávají trosky

Nakonec tak ani největší výrobci čipů nemuseli na příliš dlouho přerušovat výrobu, což by zasáhlo nejen ekonomiku Tchaj-wanu, ale i zbytek světa. Jen tchajwanské firmy totiž umí čipy vyrobit pomocí nejmodernějších postupů, které které se staly až geopolitickým tématem. Tyto čipy se totiž nachází v řadě chytrých produktů, jež používáne, iPhony počínaje, elektroauty a pračkami konče.

Představme si, že by tchajwanské firmy jako TSMC skutečně musely výrobu na delší časový úsek pozastavit. „V některých zařízeních byl poškozen malý počet nástrojů, což částečně ovlivnilo jejich provoz. K žádnému poškození našich kritických nástrojů však nedošlo,“ uvedla společnost v prohlášení. TSMC vyrábí 90 procent všech top čipů na světě, odebírají je giganti typu Apple, Nvidia či AMD.

„Kdyby se výroba zastavila, bylo to by devastující,“ zhodnotil pro televizi CNN David Bader, šéf Institutu pro datovou vědu v Technologickém institutu New Jersey. Podobně to vidí analytická společnost Barclays. Upozornila, že výrobní stroje TSMC musí běžet 24/7, jinak se produkce obnovuje velmi dlouho.