„Ve výsledcích průzkumu nás zaujal zajímavý paradox: přes 70 procent studentů říká, že žijí zdravě, zajímají se o zdravý životní styl. Dost jich pravidelně sportuje, zdravě jí.  Ale zároveň je značná část této generace v permanentním stresu, 60 procent z nich nemá čas si pořádně odpočinout a hodně jich bojuje s nedostatečným spánkem,“ komentoval výstupy z průzkumu Radek Schich, ředitel společnosti GTS Alive, která vydává studentské průkazy ISIC.

Studentek se přitom stres týká častěji než studentů. Často ve stresu se cítí šest z deseti studentek, mezi studenty je to jen zhruba třetina. Studenti – muži také umějí o něco častěji odpočívat. Studentky se zase stravují zdravěji než jejich mužští kolegové, důsledněji chodí na preventivní prohlídky a častěji elektronicky sledují svůj pohyb a spánek. Muži oproti tomu více sportují a častěji deklarují, že se cítí psychicky i fyzicky dobře.

Jakub zahájil přípravu pomocí projektu BLESK PŘIJÍMAČKY.
Deváťák Jakub se připravuje k přijímačkám na střední: Lineární rovnice procvičuje s Bleskem

Škola a brigády či práce byly v odpovědích často přímo vykreslovány jako překážka zdravého života. Studenti uvádějí, že vědí, jak žít zdravě, ale nestíhají si vařit a někdy se ani v klidu najíst, dlouho sedí, nemají čas sportovat, ve zkouškovém období jedí nepravidelně, po škole jsou vyčerpaní. Když chtějí něco změnit, nejčastěji zmiňují pohyb – hlavně větší pravidelnost.

Generace Z, do které dnešní středoškoláci a vysokoškoláci spadají, by se také dala označit za „generaci suplementů“. Pouze 18 procent neužívá žádný doplněk stravy. Sedm z deseti užívá vitamíny nebo minerály, téměř třetina proteiny, 18 procent sportovní suplementy. A dokonce 15,5 % si bere doplňky na spánek, stres nebo soustředění.

A odkud studenti nejčastěji čerpají informace o zdravém životním stylu? Zdaleka nejvíce, téměř v polovině případů, ze sociálních sítí. Až na druhém místě figurují specializovaná média, weby či podcasty, následuje rodina a přátelé. Škola ani lékaři či jiní odborníci se mezi hlavními zdroji informací neumístili.

Masarykova základní škola v Újezdu nad Lesy (22. září 2026)
Salmonela na základce v Újezdu nad Lesy! Děti dál kolabují, hospitalizovaných přibývá

Pouze zhruba čtvrtina studentů o sobě říká, že nežijí zdravě. Nejvíce jim v tom prý brání hlavně nedostatek motivace, dále pak stres či vyčerpání a omezené finanční možnosti. U velké většiny se také zdravý či nezdravý životní styl shoduje plně nebo částečně s rodiči, pouze asi čtvrtina mladých lidí z rodinného vzorce vybočuje.

Co se týče stravování, mezi vegetariány patří 5,3 procenta studentů a mezi vegany další 1,3 procenta. Obsah cukrů nebo tuků v jídle řeší zhruba 40 procent respondentů, zbytek nikoliv. Velmi často jedí studenti zeleninu a ovoce, také drůbeží maso. Bílé pečivo často konzumuje polovina respondentů, desetina se mu vyhýbá. Jen občas si studenti dají ryby nebo vysoce průmyslově zpracované potraviny.

Asi 40 procent studentů zná pojem „longevity“, který je v poslední době více a více populární. A 60 procent se už nyní snaží dělat aktivní kroky, aby se dožili co nejvyššího věku ve zdraví. Skoro polovina studentů by se chtěla dožít 90 a více let. Ale často jen za předpokladu zdraví, vitality a soběstačnosti.

Instruktor autoškoly po dopravní nehodě nadýchal 0,8 promile.
Instruktor autoškoly učil opilý: S žačkou se připletl do nehody 3 aut

Je snazší sáhnout po rohlíku se šunkou...

Výběr z typických odpovědí studentů na otevřenou otázku: „Jak bys stručně popsal/a svůj (ne)zdravý životní styl a jsi s ním takto spokojený/á, nebo bys chtěl/a něco změnit?“ 

Každý den alespoň 10k tisíc kroků, domácí jídlo (krabičkování), přehled o kaloriích, silový trénink 2x týdně, výlety o víkendech, občas si dopřeji něco méně zdravého. Nicméně hodně psychického stresu, škola, práce, nároky na sebe. Změnit chci hlavně psychickou (ne)pohodu.

Snažím se stravovat se vyváženě, pravidelně se hýbu, co občas pokulhává, je dostatek odpočinku a velký stres.

Jím takovým obvyklým způsobem - nepřejídám se, ale ani si nic neodpírám. Chtěla bych do svého jídelníčku zařadit více zdravějších potravin, ale nemám hodně času na přípravu jídel. Je snazší sáhnout po rohlíku se šunkou, než si vařit cizrnu...

Mám docela zdravý životní styl. Snažím se často hýbat, jíst a pít zdravě a energy drinkům se vyhýbám. Trochu to kazí škola se stresem, ale co se dá dělat. Taky bych se ráda víc hýbala, ale moc na to se školou a povinnostmi nemám čas.

Spokojená nejsem. Snažím se jíst zdravě, připravovat si jídelníček a hýbat se, ale kvůli škole na to zčásti není čas. Během školních dní často nemám čas ani jist a první jídlo mám až když se vrátím domů. Před nástupem na vysokou školu jsem byla i součástí sportovního klubu... teď na to není čas... snažím se alespoň 1x týdne si zaběhat.

Snažím se sportovat a posilovat, ale kvůli škole a vlastním projektům příliš nemám čas nebo jsem vyčerpaný. Tento rok si slibuji, že vše bude lepší.

Málo spánku v pracovních dnech a pak dlouhé spaní o víkendech. Se svým spánkem spokojený většinou nejsem. Stravu víceméně neřeším, jím vše, a tak mi to vyhovuje. Určitě bych chtěl změnit svůj přístup k práci a ke škole a snížit svoji úroveň stresu.

Jsem docela spokojený. Chtěl bych chodit častěji do posilky, ale kvůli brigádě a povinnostem na to nezbývá moc času. Stravu mám docela zmáknutou. Jím asi 80 % času zdravě a 20 % si dopřeju něco méně nudného.

Snažím se každý den hýbat, jím zdravě ale neodpírám si jednou za čas nějakou tu sweet treat, ta je dobré pro mé psychické zdraví. Takto jsem spokojená. 

Žáci by se v rámci přípravy měli naučit pracovat, aniž by je stresoval čas.
Psycholog Robert Čapek radí: Jak děti nejlépe připravit na přijímačky?

Snažím se jíst vyváženě, zdravě, ale zároveň si dopřeju i jídla, která mám rád, jako jako je pizza, burger. Snažím se každý den mít nějaký pohyb, ať mám nebo nemám trénink. Snažím se poslouchat svoje tělo a dělat, co mě baví. Snažím se bavit s lidmi, se kterými je mi dobře.

Jsem studentka, miluju sport a hýbu se fakt často, snažím se myslet i na to, co a v jaké kvalitě jím. Bohužel na mě často doléhá tlak a stres z školního/brigádového prostředí. Svůj volný čas zaplním většinou pohybem nebo učením a často mi nezbývá žádný čas na regeneraci nebo čas pro sebe, kdy bych se mohla věnovat svým jiným koníčkům (čtení/malování). Mám sklony k nezdravému hlídaní váhy a řešení, jak vypadám.

Průzkum se uskutečnil mezi 1 228 středoškolskými a vysokoškolskými studenty z celé České republiky na přelomu srpna a září 2026.

„Šikana je vlastně nemoc vztahů. Na počátku jejich narušení jsou děti ještě ochotny o tom s rodiči mluvit a také je dobrá šance negativní proces zastavit a následně i obnovit vhodné vztahy ve třídě. Proto je nesmírně důležité, aby rodič v této věci bezprostředně spolupracoval s třídním učitelem,“ vysvětluje dětský psycholog Miloslav Čedík.
Velký test pro rodiče: Trpí vaše dítě ve škole? Odhalte skryté volání o pomoc včas!

Ke zkouškám beze stresu

Pro desítky tisíc žáků pátých a devátých tříd začne období stresu a bezesných nocí. Přijímací zkoušky! První skupina si poprvé vyzkouší ostrý test, zda se dostanou na vysněná osmiletá gymnázia, pro druhou už se jedná o zlomový okamžik jejich života. A rozhodovat bude každý bod!

Nemůžete si dovolit platit desítky tisíc korun za přípravné kurzy na přijímací zkoušky, a přesto chcete vašim dětem či vnoučatům pomoci? Výhodnější řešení nabízí unikátní projekt BLESK PŘIJÍMAČKY, který může být pro vaše dítě zásadní pomocí ve snaze dostat se na vysněnou školu. Český jazyk i matematika! Procvičovací materiály pro žáky 5. a 9. tříd vycházejí z typových úloh objevujících se u přijímacích testů. A to včetně řešení! Vše z pohodlí domova!

Podívejte se na BLESK PŘIJÍMAČKY ZDE

 

Video se připravuje ...