Video se připravuje ...
Kauza prošlého masa v KFC: Proč ředitelka nerezignovala a zpochybnila výpovědi zaměstnanců?
Prodraží se Čechům nákupy? Brusel spustil obalovou revoluci, domácnosti zaplatí až 6000 Kč?!
S novými pravidly z Bruselu se trápí obchodníci a restauratéři nejen v Česku. 12. srpna začalo platit evropské Nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR), které má přinést nefalšovanou revoluci. Zboží bude muset být prodáváno v ekologičtějších a menších obalech, navíc tyto obaly nebudou smět obsahovat toxické látky. Experti se shodují, že i když myšlenka dobrá je, provedení ze strany Bruselu bolí. A navíc to celé zaplatíme my všichni.
Jak už to u nařízení z Bruselu často bývá, je velmi složité. Už jen vysvětlit, co se vlastně mění, dá docela zabrat. V kostce se dá říct, že jde o soubor nových pravidel, která mají zajistit, aby obaly, které vídáme v obchodech, nakupujeme si v nich fast-food a chodí nám v nich zboží z e-shopů, byly co nejvíce recyklovatelné, bylo jich co nejméně a zákazník si o nich mohl zjistit co nejvíce informací.
„Je to asi největší změna pravidel v obalech za posledních 30 let,“ říká šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. Veškerá pravidla podle něj začnou nabíhat postupně až do roku 2040. Co tedy znamená termín 12. srpna? Je to lhůta, kdy tento postupný nástup začíná.
12. srpna začaly zatím platit dvě změny. První je omezení tzv. věčných chemikálií v obalech. Tyto chemikálie se označují jako PFAS a dlouhodobě u nich existuje podezření, že mohou přispívat k rakovině a hormonálním poruchám. Dříve byly látky, které do této kategorie spadají, velmi používané, mají totiž skvělé vlastnosti. Především zajišťují, že obal odpuzuje mastnotu a vodu.
Druhá novinka od tohoto termínu je povinné uvádění výrobce obalu přímo na etiketě výrobku. Takže třeba i na víčku od jogurtu se nově dozvíte, kdo ho vyrobil.
Mlékárna: Úřednický nesmysl
Podle Prouzy základní cíle nařízení smysl dávají. „Má smysl mít méně odpadu, bezpochyby ano. Má smysl více recyklovat, protože to jsou velmi často užitečné suroviny. Má smysl podporovat opakované použití tam, kde má smysl opakovaně používat nějaké obaly typu skleněné lahve a podobně,“ říká šéf obchodníků.
Celá věc je podle něj ale nedomyšlená a extrémně byrokraticky složitá. Příkladem budiž už první změny, které začaly platit nyní. „Je to něco, co myslím zákazníkům v ničem nepomůže,“ říká o povinnosti uvádět výrobce obalů.
Podobný názor má jednatel Mlékárny Polná Miloš Kvasnička. „Povinnost označovat výrobce obalu je ukázkový úřednický nesmysl,“ je přesvědčený a dává příklad. „Podívejte se na obyčejnou pomazánku v plastovém kelímku s kovovým víčkem. Firmy, které kelímek a víčko vyrobí, EU za výrobce nepovažuje. Výrobcem se stává až ten, kdo to spojí dohromady a naplní. To ale platí jen do chvíle, než vyrobíme privátní značku pro řetězec. V tu ránu se zničehonic stává ‚výrobcem obalu‘ samotný supermarket, který přitom s jeho výrobou nemá nic společného,“ popisuje.
Podle něj je to chaos, který jen vytahuje firmám peníze z kapes, aniž by přinesl cokoli užitečného zákazníkovi nebo přírodě.
Potravinářská komora ČR se pozastavuje i nad omezením PFAS v obalech. „Většina firem tyto látky už dávno nepoužívá, a novinka tak pro ně představuje především zbytečnou byrokratickou překážku. Testování jednoho obalu vyjde na stovky eur a v celé Evropě existuje pouze 6 laboratoří, které analýzu dokážou provést,“ argumentuje komora. Plošné testování podle ní není technicky ani kapacitně možné.
Ohromné nejasnosti
Tyto dvě změny jsou přitom jen začátkem. Podobných regulací zavádí nařízení v následujících letech desítky. U většiny přitom podle Prouzy ještě bude muset proběhnout diskuse, jak je reálně provést a jestli vůbec mají smysl.
Třeba velikost obalů a prázdný vzduch. „Ano, nedává smysl, když máte velkou krabici s tabletami do myčky a půlka toho je vzduch, jenom proto, aby ten obal hezky vypadal. (…) Na druhou stranu, když si kupujete čipsy, potřebujete tam spoustu vzduchu,“ říká s tím, že celá věc je jednoduše velmi složitá a nelze plošně u všeho nařídit jedno pravidlo.
„Když posíláte nějaké věci, které jsou křehké, z e-shopu, potřebujete to pořádně zabalit do velkých krabic. A zase vlastně ve velké části té krabice je vzduch. A když to takhle nezabalíte, výrazně zvyšujete riziko, že se to při přepravě rozbije,“ líčí další situace a pokračuje s popisováním nejasností.
Třeba omezování jednorázových plastů. Typický příklad je podle něj plast na okurce. „Ano, můžeme to zrušit, ale pak ta okurka vydrží výrazně kratší dobu, je výrazně větší šance na poškození při přepravě a bude tady výrazně větší potravinový odpad,“ říká Prouza. Evropa si tak podle něj bude muset říct, co je pro ni priorita.
Nebo borůvky v papírovém obalu. Obchodníci mají podle něj otestováno, že když se tam jedna rozmázne a vpije do toho kartonu, lidé pak celé balení nechtějí nakupovat. U plastu se to nestává. Takže opět tato změna může vést k většímu potravinovému odpadu.
Nevyřešené jsou podle experta i pravidla dopadající na restaurace. Nově si v rámci nařízení budou lidé moci do gastro podniků přinést vlastní krabičky a požádat o jídlo do nich. Podle Prouzy ale v takové situaci vzniká právní nejistota, když s tímto jídlem bude něco špatně. Bude to chyba restaurace, nebo člověka, že si špatně umyl svoji krabičku?
Prouza: Větší legislativní paskvil jsem nezažil
Nad každým z těchto aspektů visí otazník. Výrobci tak ještě nemohou začít nové obaly navrhovat. „Ono se může stát, že rok 2030, kdy naběhne spousta těch změn, je strašně daleko. Ale technologický vývoj obalu, jeho testování, jeho schvalování, je práce na 2 až 3 roky. Takže z tohohle pohledu rok 2030 je už teď,“ podotýká Prouza.
Chybějící pravidla velmi kritizuje. „Já za těch 25 let, co řeším různou legislativu, jsem nezažil větší legislativní paskvil, než je toto nařízení. Je to strašný zmatek,“ čílí se šéf obchodníků. Řada věcí v nařízení se podle něj dělá ve dvou krocích místo v jednom. „Takže změníte popisy v obalech v roce 2028 a o tři roky později budete znovu muset měnit obaly. Zase – ten mezikrok stojí spoustu peněz, je to vlastně zbytečné, stačilo to udělat jednou,“ vysvětluje.
Už podle něj dávno neplatí, že obaly jsou jen minimální součástí ceny produktu. Covid vše změnil. „Před deseti lety obal na jogurt byl nějakých 5 % celkové ceny. Dneska jste klidně na 20 % té ceny. Takže to všechno se do toho propisuje, a proto je to tak velký problém,“ říká Prouza.
Výsledkem je, že výrobci si tyto vyšší náklady na nové obaly promítnou do koncové ceny. Jinými slovy – zaplatí to zákazníci. Prouza zmiňuje analýzu Evropské komise, podle které půjdou náklady do tisíců. „Ta celková cenovka pro zákazníky bude 4 000 až 6 000 Kč, které postupně zaplatí každý zákazník navíc,“ konstatuje šéf obchodníků.
Vzteká se i ředitel pro zahraniční vztahy a fondy EU Potravinářské komory ČR Jiří Šír. „Evropské legislativě se věnuji dlouho, ale s takovou mírou zbytečné byrokracie jsem se zatím nesetkal. Po nařízení o odlesňování řadím obalovou legislativu k tomu nejbyrokratičtějšímu, co z Bruselu vzešlo,“ nechápe.
Podle něj výrobci nevědí, co mají plnit. „Protože nařízení je nejasné a místy nesplnitelné a prováděcí předpisy vycházejí se zpožděním a některé stále chybí. Pokud mají firmy měnit obaly, musí jít o jednorázový promyšlený krok. Chtít po nich, aby každý rok předělávaly výrobu podle toho, jak zrovna vyjde nový předpis EU, ukazuje na úplnou neznalost toho, jak podniky fungují,“ pozastavuje se Šír.
Češi řeší plechovky od piva
Jednotlivé země a asociace se mezitím snaží různé aspekty nařízení zmínit či vyjasnit. Česko podle Prouzy zvedá debatu kolem plechovek od piva. Právě nápoje balené do tzv. skupinových obalů jsou podle něj zvlášť nedomyšlené. Evropská unie chce totiž zrušit i plasty, do kterých se balí balené vody a plechovky.
„Ano, těch šest piv ještě umíme zabalit do papírového kartonu, tam ten plast umíme nahradit. Ale šest 1,5litrových petek nemůžu balit jinak, než je ten plast s tím uchem. Tam už papír nevydrží, nefunguje. A tohle jsou složité technické debaty, které povedeme dál,“ říká.
Podle něj je třeba mít aktivního ministra, který o těch věcech bude s Evropskou unií komunikovat. V této souvislosti zmínil, že ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a jeho lidé debaty vedou a fungují.
Ne všichni z oboru nicméně na nařízení koukají negativně. „Jde o širší odpovědnost vůči společnosti i budoucím generacím. Efektivita dnes není jen otázkou úspory nákladů, ale i firemní kultury a vnímání značky na trhu,“ říká generální ředitel Raben Logistics Czech & Slovakia Jakub Trnka.
Každý centimetr obalu už bude muset mít jasnou funkci. „Chránit produkt, zefektivnit logistiku nebo dávat smysl pro zákaznickou zkušenost,“ vyjmenovává manažer inovací ze společnosti Smurfit Westrock Jan Kaprhál.
Chronologický přehled změn
2025
- Odpad: Trvalé snížení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek pod 40 kusů na obyvatele.
2026
- Škodlivé látky: Regulace a zavedení limitů pro látky PFAS v obalech určených pro styk s potravinami.
2027
- Opětovné použití: Komise zřídí Evropské středisko pro sledování opětovného použití.
- Gastro: Možnost prodeje nápojů a hotových pokrmů s sebou do vlastních nádob spotřebitelů.
- Evidence: Zřízení registru producentů.
2028 (Velký balíček změn v obalech a značení)
- Prázdný prostor: Podíl prázdného prostoru u prodejních obalů musí být omezen na minimum.
- Kompostovatelnost: Povinná kompostovatelnost pro vybrané obaly (čajové sáčky, štítky na ovoci a zelenině).
- Označování obalů: Zavedení harmonizovaného štítku, povinnost označovat podíl recyklovaného materiálu a značení nádob určených pro sběr obalového odpadu.
- Gastro: Nápoje a hotové pokrmy musí být možné obdržet v opětovně použitelném obalu.
- Evidence: Zavedení celkové databáze obalů.
2030 (Hlavní milník evropské regulace obalů)
- Recyklovatelnost: Všechny obaly musí být povinně recyklovatelné.
- Recyklovaný materiál: 1. fáze povinného minimálního obsahu recyklovaného materiálu v plastových obalech.
- Opětovné použití: Spuštění 1. fáze cílů v oblasti opětovného použití (obecně) i v oblasti nápojových prodejních obalů (alkoholické i nealkoholické nápoje).
- Zmenšení obalů: Zmenšení obalů na možné minimum. Skupinové, přepravní a e-commerce obaly mají strop prázdného prostoru na maximálně 50 %.
- Odpad: Omezení použití vybraných obalových formátů a povinnost členského státu snížit množství obalového odpadu o 5 %.
2031
- Opětovné použití: Povinnost podávat zprávy o plnění cílů opětovného použití příslušným orgánům.
2035
- Recyklovatelnost: Obaly musí být recyklovatelné ve velkém měřítku.
- Odpad: Povinnost členských států snížit množství obalového odpadu o 10 %.
2038
- Recyklovatelnost: Obaly musí splňovat vysoké standardy recyklovatelnosti (třídy A, B).
2040
- Recyklovaný materiál: Spuštění 2. fáze vyššího minimálního obsahu recyklovaného materiálu v plastových obalech.
- Opětovné použití: Spuštění 2. fáze vyšších cílů pro opětovné použití (obecně i u nápojových obalů).
- Odpad: Povinnost členských států snížit množství obalového odpadu o 15 %.
Data: SOCR ČR
Témata:
Související
Přesně