50 let od brutální vraždy u Valašských Klobouk: Těla dívek Somora ukryl na skládce
Dvě kamarádky se těšily na výlet do Vysokých Tater. Jenže osudného večera jim ujel vlak, a tak se Viera Kuklská a Tatiana Gangurová rozhodly stopovat. Netušily, že řidič, který jim zastaví, je odsouzený recidivista a že do jeho nákladního vozu nastupují naposledy v životě. Od brutální vraždy uplynulo 50 let.
Byla noc 8. srpna 1976. Dvě dvacetileté kamarádky mířily do Vysokých Tater, jenže jim ujel vlak. Zbývala jediná možnost. Zkusit si sehnat odvoz po vlastní ose. Krátce po druhé hodině ráno jim skutečně zastavil nákladní vůz. Za volantem seděl Miroslav Somora. Muž, který měl za sebou už několik trestů. Dívky o jeho minulosti pochopitelně nic netušily. Nastoupily do kabiny a během jízdy usnuly.
Právě tady jejich příběh skončil. Somora na ně zaútočil a obě mladé ženy zavraždil. Jejich těla následně odvezl desítky kilometrů od místa útoku a pohodil je na skládce jako kus hadru poblíž Valašských Klobouk.
Podezřelý náklaďák
Vrah ale dlouho unikat nedokázal. Když si jeden z místních všiml nákladního auta stojícího u skládky poněkud neobvyklým způsobem, pojal podezření. Proč by vůz přijel předkem ke skládce, když by při vykládání odpadu dávalo smysl přijet opačně? Muž se šel podívat blíž a narazil na děsivý nález. Okamžitě zalarmoval policii.
Kriminalisté se rychle dostali na stopu Somorovi. Dopadli ho během pouhých dvou dnů, právě ve chvíli, kdy se snažil odstranit stopy po činu z kabiny nákladního vozu. Vyšetřování následně odhalilo děsivou minulost pachatele.
Policii při výslechu šokoval jeho ledový klid. „Ani moc nekřičely. Brzy zůstaly bezvládně ležet. Jedna na sedadle, druhá pod ním. Potom jsem vzal nůž, dlouhý asi 30 cm a začal obě ležící dívky bodat. Kam a kolikrát jsem bodl, si už nepamatuji,“ popsal. Somora byl opakovaně trestaný za násilnou a sexuální trestnou činnost, měl za sebou dokonce útěk z vězení i z léčebny. Vyšetřovatelům se navíc podařilo zjistit, že už krátce před vraždou napadl jinou ženu, která si ho stejně jako dívky stopla.
Film Smrt stopařek
Brutální vražda dvou mladých stopařek nezůstala zaprášená v policejních spisech. Případ později inspiroval film Smrt stopařek, který v roce 1979 natočil režisér Jindřich Polák. Zavražděné dívky ve filmu ztvárnily dvě mladé herečky. Dagmar Patrasová a Jana Nagyová. Pro obě šlo o mimořádně náročnou zkušenost, která se jim podle jejich pozdějších vzpomínek hluboko vryla do paměti.
Právě při natáčení filmu se obě herečky také poznaly. Diváci je o několik let později začali spojovat především s legendárním seriálem Arabela, v němž ztvárnily ikonické postavy Xénie a Arabely.
Napadení v reálu
Dagmar Patrasová později vzpomínala, že natáčení vražedných scén bylo psychicky náročné. Ještě horší zkušenost ji však čekala několik let po premiéře filmu. Herečka popsala, že ji jednou u divadla napadl psychicky nemocný muž, který se ji pokusil škrtit. Naštěstí jí přispěchal na pomoc kolega a Patrasové se podařilo uniknout.
Jana Nagyová zase přiznala, že na natáčení scén ze skládky vzpomíná dodnes s velmi nepříjemnými pocity. Pro mladou herečku šlo o jednu z nejtěžších scén její kariéry.
Pieta po letech
Od tragické události uplynulo už půl století. Na místě, kde kdysi bývala skládka, dnes stojí cyklostezka a pamětní kříž. Právě tam se před několika dny uskutečnilo pietní setkání, které připomnělo osud Viery a Tatiany. Dorazil také jeden z posledních žijících pamětníků tehdejšího vyšetřování, kapitán ve výslužbě Eduard Daněk. „Jde o vzpomínku, kterou nelze vymazat, byla mimořádně otřesná,“ uvedl při vzpomínce na případ.
Dostal trest smrti