Další pandemie? Otázkou není „jestli“, ale „kdy“, varuje epidemiolog. Česko chystá nový úřad
Lidstvo zasáhne další pandemie. To je jistota, varuje epidemiolog Rastislav Maďar. Jedinou otázkou podle něj zůstává, kdy tato pandemie udeří, jestli za rok, za desítky let nebo později. Faktorů, které tvorbu a šíření nepříjemných patogenů podporují, ale neustále přibývá. Příští pandemie přitom může být mnohem horší, než byl covid-19. Maďar proto zdůrazňuje investice do systémů ochrany veřejného zdraví. Česko podle ministerstva zdravotnictví chystá nový úřad, který by měl krizové situace řešit.
Podle epidemiologa je v současnosti riziko vzniku pandemie větší než v minulosti. Má to hned několik důvodů. „Kdysi virus putoval mezi kontinenty měsíce. Dnes může být během jediného dne prakticky kdekoliv na světě. Každý den cestují miliony lidí. Člověk se může nakazit na druhém konci světa a ještě před prvními příznaky přiletět domů,“ uvedl Maďar, který je děkanem Lékařské fakulty Ostravské univerzity a poradcem ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO).
Zdůraznil, že právě kvůli tomuto snadnému šíření napříč kontinenty je důležité odpovědné chování cestovatelů. Podle Maďara si stačí vzpomenout na nedávné zprávy o hantaviru, který se objevil na nizozemské výletní lodi. Případ podle něj ukázal, jak zranitelné lidstvo stále je.
„Kdyby šlo o jiný, nakažlivější virus přenosný jednoduše vzduchem, mohli jsme dnes čelit další pandemii napříč kontinenty. Přitom nikdo z dotčených vlastně neudělal zásadní chybu. Ukázalo se, jak snadno se může nový zvířecí patogen objevit v prostředí s intenzivním blízkým kontaktem lidí z mnoha zemí,“ konstatuje Maďar. Hantavirus se na pasažéry lodi přenesl z hlodavců.
Klíčové podle Maďara bylo, že po úmrtí člověka na palubě – tehdy ještě na neznámou nemoc – vystoupily desítky pasažérů na břeh malého izolovaného ostrova. „Nikdo jim však nezabránil nastoupit do mezinárodních leteckých spojů. A právě takové souhry okolností mohou odstartovat vznik nové pandemie,“ podotýká epidemiolog. Například Kapverdy poté lodi nedovolily vůbec zakotvit, jenže to až s odstupem času. Hlavní riziko se odehrálo před tím.
Oteplování i urbanizace
Nejde ale jen o cestování. Dalším rizikovým faktorem je urbanizace a obecně přibývání lidí a zároveň nedostatečně rychlé budování odpovídající infrastruktury, která by tomuto počtu odpovídala. Lidé tak v některých oblastech světa končí namačkaní v předměstích, bez pitné vody nebo kanalizace. To jsou podmínky přímo ideální pro šíření nových nemocí. Nemluvě o tom, že jak se města rozšiřují, zasahuj více do přírody obývané zvířaty, která opět mohou přenášet neznámé patogeny.
Migrace je rovněž důležitým faktorem. Čím více ozbrojených konfliktů ve světě bude, tím větší množství lidí se bude dávat do pohybu. A pohyb opět znamená riziko šíření nemocí. Lidé přitom nemusí migrovat jen kvůli válkám, stále častěji se hovoří o tom, že migraci způsobují i zhoršující se klimatické podmínky.
Ty jsou významné i z toho pohledu, že oteplování pomáhá šíření přenašečů nemocí do oblastí, kde dříve nebyli. „V Evropě se stále víc na severu objevují komáři rodu Aedes, kteří mohou přenášet horečku dengue a chikungunya. V jižních částech Evropy se již trvale usadili. Do nových oblastí však tento komár proniká i na jiných kontinentech. Následkem toho v posledních letech prudce narůstá výskyt horečky dengue. Je to nejrychleji se šířící onemocnění přenášené komáry na světě,“ popisuje Maďar. Podle něj se horečka dengue vyskytuje i v řadě populárních dovolenkových destinacích, proto je to nejčastější exotická nákaza mezi českými cestovateli.
Kromě komárů ovlivňuje oteplování i chování klíšťat, která se přesouvají stále více na sever. Nově se tak klíšťová encefalitida, nemoc původně ze střední Evropy, vyskytuje třeba i ve Skandinávii. V Evropě se pak v posledních letech šíří i západonilská horečka, což je pro změnu tropická nemoc.
Jak je to s ebolou
To ebola, která v posledních týdnech vyvolává pozornost světa kvůli šíření v Africe, příliš velký pandemický potenciál nemá. Přenáší se krví, nikoliv vzduchem, pacient je infekční až po nástupu prvních příznaků, a navíc je vysoce smrtící. Nejohroženější jsou tak zdravotníci a rodinní příslušníci, kteří se o nakažené starají. U eboly je dobře zdokumentované, že stačí poměrně málo k jejímu omezení, třeba dostatek ochranných prostředků.
„V současnosti sledujeme ve světě několik významných ohnisek infekčních nákaz. Vedle africké epidemie eboly způsobené kmenem Bundibugyo výrazně narůstají počty spalniček v Severní Americe, což je důsledek poklesu proočkovanosti,“ říká Maďar s tím, že covid-19 už dnes většina zemí sleduje jako běžnou respirační nemoci.
Největší hrozba chřipka
Co by tedy mohlo být nemocí, která příští pandemii způsobí? Podle Maďara to nadále nejvíce hrozí u chřipky. „Příčinou další pandemie bude zřejmě nově zmutovaný chřipkový virus, který z ptačí říše, kde se vyskytuje mnoho jeho druhů, přestoupí do lidské, pravděpodobně znovu přes prasata. Anebo to bude nový koronavirus,“ varuje epidemiolog.
Chřipkové viry totiž velmi rády mutují. Navíc i „běžný“ sezonní chřipkový virus způsobuje každý rok tisíce úmrtí. Počty by se přitom daly snížit vyšší proočkovaností, Česko ovšem v tomto ohledu dlouhodobě oproti ostatním evropským zemím zaostává.
Vzniká nový úřad
Klíčové v každém případě bude to, jak se poučíme ze zkušeností, které máme. „Další pandemie není otázkou ‚jestli‘, ale ‚kdy‘. Nemůžeme vycházet z toho, že to bude znovu až za desítky let a že to bude podobné jako naposledy u covid-19. Může to být o dost dříve a o dost horší,“ varuje epidemiolog.
Podle Maďara bychom měli investovat do systémů ochrany veřejného zdraví. „Potřebujeme silnou sjednocenou českou instituci, jejíž nová koncepce už existuje, dokonce s mandátem ministra zdravotnictví. Jsou potřebné finance na moderní laboratoře, ale i na odběry a testování a připravené krizové plány,“ zdůrazňuje expert.
Práce na nové instituci potvrdilo pro Blesk Zprávy i ministerstvo zdravotnictví. „Vzniká nový úřad, který bude fungovat jako tzv. ‚hlídač epidemií‘ s nepřetržitým provozem, výjezdovými týmy a zajištěnými sklady s dostatečnými zásobami mj. i ochranných pomůcek. Návrh příslušné legislativy je v současné době připravován,“ uvedla Renata Povolná z tiskového oddělení ministerstva.
Zároveň se podle ní přepisuje pandemický plán, a to podle mezinárodních odporučení včetně hodnocení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). „Celý plán se prochází bod po bodu: většina postupů obstála, u některých je ale potřeba lepší koordinace mezi úřady a jasnější rozdělení rolí. A především už plán nemá počítat jen s chřipkou, ale s celou skupinou vysoce nakažlivých respiračních nákaz,“ vysvětluje Povolná. Podle ní je cílem posílit koordinaci mezi jednotlivými institucemi a jasně vymezit jejich role.
Mezitím vláda na jaře i přes odpor koaliční SPD kývla na pandemickou úmluvu, se kterou přišla Světová zdravotnická organizace (WHO). Právě mezinárodní spolupráce, kterou tato úmluva akcentuje, je podle Maďara důležitá. Stejně tak důležitá je podle něj komunikace. „Bez důvěry veřejnosti nebude fungovat ani nejlepší zdravotnický systém,“ podotýká.
Vše je o to horší, že příští pandemii může způsobit jen pouhá náhoda. Podle Maďara ale nejsme bezmocní. „Každá investice do prevence, epidemiologického dohledu, vědy, očkování a vzdělávání zvyšuje šanci, že příští pandemii zvládneme s mnohem menšími zdravotními i ekonomickými dopady,“ je přesvědčen epidemiolog. Často se na to ovšem podle něj nemyslí a škrty se provádí právě v oblasti ochrany veřejného zdraví.
Velevážený a všemi uctívaný a milovaný soudruh doktor zřejmě pociťuje jakousi újmu na tom, že kolega Prymula neustále blábolí a zastrašuje lidi v TV a on ne, tak dělá bu bu bu aspoň v Blesku. Kolik asi mají za to strašení lidí - Jidáš dostal 30 stříbrných.