Blesku to sdělil mluvčí pražských záchranářů Karel Kirs. Záchranáři podle něj od čtvrtka, kdy se teploty překlenuly přes hranici 35 stupňů, evidují celkem 2800 výjezdů, více než 150 z nich bylo právě kvůli „kolapsům z horka“. „Jedná se o pracovní diagnózu, která je stanovována pacientům, u nichž lze s vysokou mírou pravděpodobnosti předpokládat, že jejich kolapsový stav byl způsoben vlivem vysokých teplot a počasí,“ uvedl Kirs s tím, že údaj je pouze přibližný.
Tyto výjezdy jsou podle mluvčího ale jen špičkou ledovce. „Mezi nejohroženější skupiny patří zejména senioři a pacienti trpící jedním či více chronickými onemocněními, u nichž mohou vysoké teploty vést ke zhoršení zdravotního stavu. Typicky se jedná například o pacienty s kardiovaskulárními onemocněními nebo onemocněními dýchacího systému,“ dodává Kirs.
Rekordní teploty byly o víkendu naměřeny na různých místech v Česku. Vůbec nejvíc naměřila stanice v Doksanech na Litoměřicku kde padl nový absolutní teplotní rekord 41,9 stupňů. Rekord zaznamenala i stanice v Pražském Klementinu, která měří už 251 let. Dosavadní rekord byl z 27.7.1983, kdy bylo naměřeno 37,8 stupňů. V sobotu zde bylo naměřeno 39 stupňů. Vysoké teploty se pak držely i přes noc. V centru Prahy teplota neklesla pod 25 stupňů a v Klementinu dokonce ani pod 27.
Zvýšením průměrné nejnižší teploty v pražském Klementinu o dva stupně Celsia výrazně přibylo tropických nocí. V letech 1961 až 1990 činil průměr minimálních teplot v létě 13 stupňů Celsia a nocí s teplotou nejméně 20 stupňů bylo za 30 let sedm. Od roku 1991 do roku 2025 činí průměrná minimální teplota v Klementinu 15 stupňů a tropických nocí bylo 165. Nárůst teploty o dva stupně tedy znamenal patnáctkrát více horkých nocí.
Horké noci jsou přitom pro lidský organismus nebezpečnějším fenoménem než vysoké denní teploty. Kvalita spánku se totiž s rostoucí teplotou výrazně mění k horšímu, lidé si nedokážou v teplé noci odpočinout a nedosáhnou potřebné regenerace. Přes den jsou proto unavenější a méně výkonní.
