Šéf VZP Duškov v Hráčích: Předpověděl krach zdravotnictví!
I díky mimořádné valorizaci platby za státní pojištěnce má Všeobecná zdravotní pojišťovna zajištěnou finanční injekci 24 miliard na příští rok. Její nový šéf Ivan Duškov ale v Hráčích přiznal, že pracovali i s apokalyptickým scénářem, který by znamenal platební neschopnost. Jaké úkoly od politiků dostal? A jak musí zdravotnictví fungovat, aby bylo dostupné, ale zároveň efektivní?
Politická reprezentace tlačí na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, aby masivně ušetřila a zároveň zajistila pro pacienty vše potřebné. Její ředitel Ivan Duškov v tom má jasno a mluví o nutnosti modernizace. „Přesně tak. Pokusíme se o to. Chci, aby za mnou zůstala viditelná práce. S ministrem i premiérem jsme na jedné lodi, chceme hledat vnitřní úspory, zavádět moderní technologie a zdravotnictví zmodernizovat,“ vysvětluje své úkoly v pořadu Hráči.
Situace v českém zdravotnictví přitom byla podle interních propočtů kritická. Mezi odborníky se stále častěji objevují hlasy, že současný nárokový systém bez větší spoluúčasti pacientů brzy zkolabuje. Podle Duškova chybělo k nejhoršímu jen málo. „Měli jsme spočítané, že bez mimořádné valorizace plateb za státní pojištěnce by problémy nastaly velmi brzy. Rok 2027 bychom ještě zvládli, ale v roce 2028 by hrozila platební neschopnost.“
Díky finanční injekci od státu však pojišťovna získala drahocenný čas na přípravu hlubších reforem. „Rozhodnutím vlády jsme získali rok času. Během něj musíme přinést konkrétní projekty, které systém zefektivní, omezí zbytnou péči a ušetří na léčivech a materiálech,“ dodává ředitel s tím, že si plně uvědomuje svou osobní odpovědnost: „Máme to zadané. Pokud se to nepovede, za rok už v tomto křesle sedět nemusím, s tím počítám.“
Koordinátoři péče a nositelná elektronika
Mnozí lidé se obávají, které oblasti péče budou kvůli úsporám kandidáty na radikální omezení. Podle šéfa VZP se ale žádné drastické škrty či rušení nechystají. Cesta k efektivitě vede přes lepší organizaci celého systému. „Žádného horkého ‚kandidáta na zabití‘ nemáme, takto brutálně otázka nestojí. Inovace, se kterou chceme přijít, spočívá v zavedení koordinátorů péče,“ popisuje Duškov.
Tento koncept přitom v českém prostředí není úplnou novinkou, v praxi se osvědčil v onkologii. Když lékař pacientovi sdělí nepříznivou diagnózu, jako je rakovina, onkolog na něj vychrlí spoustu informací a dotyčný najednou neví, co dělat. „Čeká vás řada vyšetření pro stanovení stadia nemoci, pak léčba, operace, ozařování a následné sledování. Koordinátor pacienta tímto procesem bezpečně provede,“ upřesňuje ředitel.
VZP proto plánuje tento model přenést i na další závažné civilizační choroby, typicky na kardiovaskulární onemocnění, tedy na pacienty se srdečním selháním nebo lidi po infarktu. V Česku je sice špičková kardiologická péče, ale po propuštění z nemocnice domů chybí návazná péče, což u řady lidí vede do tří měsíců k rehospitalizaci či zvýšené mortalitě.
Právě zde se otevírá prostor pro koordinátory a moderní technologie. „Pacient by mohl dostat nositelnou elektroniku monitorující jeho stav. Data by se odesílala koordinátorovi, který by při výkyvu situaci ověřil a v případě potřeby notifikoval lékaře, čímž by se předešlo další hospitalizaci,“ nastiňuje Duškov budoucnost s tím, že pilotní projekty v koordinaci s ministerstvem zdravotnictví odstartují již letos v září.
Budou nemocnice filtrovat pacienty?
Dalším plánem pojišťovny je měřit efektivitu a platit nemocnicím za skutečné uzdravení pacienta, nikoliv jen za vykázané úkony. To však v lékařské obci vyvolalo spekulace a obavy, zda nedostanou méně peněz nemocnice, které budou mít více komplikací či reoperací, a zda se nezačnou komplikovanějších případů zbavovat.
Ivan Duškov tato tvrzení odmítá a mluví o nepochopení celého záměru. „Zde dochází k mírnému nepochopení. Někteří lékaři a odborníci mě napadali, co v takovém systému bude s chronicky nebo nevyléčitelně nemocnými pacienty.“ Zdůrazňuje však, že pojišťovna si je rizik vědoma. „Tomu musíme zamezit. Vím, že když se to v zahraničí zavedlo příliš zhurta, k takovým případům docházelo,“ ujišťuje šéf VZP.
Konec žádanek a pozvánky v aplikaci
Zásadní inovace má pojišťovna připravené také v oblasti prevence a adresného zvaní na národní onkologické screeningy. Pro Ivana Duškova jde navíc o hluboce osobní téma. V rozhovoru popsal tragický příběh své vlastní maminky, která nechodila na pravidelná a bezplatná mamografická vyšetření. Přišel jí sice dopis, ale vyplývalo z něj, že si musí jít pro žádanku k praktickému lékaři. K němu ale také nechodila, návštěva pro ni byla bariérou, a tak vyšetření odložila. Nádor se pak objevil v neoperabilním stadiu a maminka po drastické léčbě kvůli sepsi do roka zemřela.
„Když jsme se o tom dříve bavili, říkala, že nechtěla nikoho obtěžovat, a návštěva praktika pro ni byla bariérou. Proto jsme již zrušili povinnost mít na screening žádanku – při splnění věkového kritéria můžete jít do mamocentra přímo,“ říká Duškov a dodává, že problém není nutně ve vzdělání, neboť jeho maminka byla velmi vzdělaná.
Pojišťovna proto chystá revoluci v komunikaci. Už nechce posílat jen papírové dopisy. „Přes aplikaci Moje VZP notifikujeme pojištěnce a rovnou mu otevřeme kalendář konkrétního poskytovatele, aby se mohl na jeden klik objednat.“ Pilotní provoz tohoto systému se plánuje od 15. srpna s testováním do konce září. Do konce roku chce VZP kompletně vyhodnotit vybraný region a od roku 2027 by měly notifikace chodit plošně každému uživateli aplikace – nejprve u mamografického screeningu a následně u screeningu kolorektálního karcinomu.
Motivací má být i finanční bonus. „Dnes už většina lidí používá smartphone. Navíc, pokud uvidíme, že pojištěnec na vyšetření šel, dostane bonus – aktuálně tisícikorunu na wellness aktivity. Pokud na notifikaci nezareaguje, ale zprávu si přečte, může mu zavolat operátor z našeho call centra a motivovat ho. To je moderní a efektivní forma komunikace, která boří bariéry.“
Peníze na ruku za preventivní prohlídku?
V souvislosti s prevencí se v médiích objevily i úvahy ministra zdravotnictví o tom, že by lidé mohli dostávat finanční odměnu přímo „na ruku“. Podle šéfa největší zdravotní pojišťovny je však taková představa v realitě těžko proveditelná a systém půjde spíše cestou bonusových účtů a nepřímé motivace.
„Myslím si, že je k tomu nakročeno. Virtuální konto, kde by se za žádoucí chování střádaly body nebo peníze, by bylo silným motivátorem. V horizontu dvou let to sice na účtu přímo nebude, ale ministerstvo s tím již v legislativě začíná počítat,“ popisuje Duškov. Zároveň ale krotí přehnaná očekávání: „Upřímně si myslím, že takto to fungovat nebude, je to spíše těžko realizovatelná představa. Jak jsme říkali na začátku, jsme tlačeni k masivním úsporám. Pokud najdeme vnitřní efektivitu, lze o bonifikacích mluvit, ale reálnější cestou je podmiňování příspěvků z fondu prevence.“
Tento model podmiňování fondů už VZP úspěšně otestovala. Aby dnes mohl pojištěnec čerpat například příspěvek na dentální hygienu, musí mít splněnou základní preventivní prohlídku u praktického lékaře jednou za dva roky. „S tímto modelem jsme začali před třemi lety a ukazuje se, že návštěvnost preventivních prohlídek stoupla o 14 procentních bodů. Aktuálně jsme na 65 procentech, takže je stále kam růst,“ konstatuje Duškov.
Investice do včasného záchytu nemocí se pojišťovně prokazatelně vrací, což šéf VZP demonstruje na společných preventivních akcích. „To se plně projeví až v dlouhodobém horizontu. Efekt je však vidět na akcích typu Blesk ordinace, které pořádáme s vámi. Při včasném záchytu problematických znamének odhalíme v každém městě 10 až 20 lidí s melanomem v prvním či druhém stadiu. Nadneseně řečeno se nám celá akce zaplatí už jen tím, že jsme tyto pojištěnce zachytili včas. První stadium je dobře léčitelné, zatímco bez těchto stánků by se lidé k péči často nedostali, nemoc by progredovala a průběh by mohl být fatální,“ pochválil aktivity naší redakce.
Ivan Duškov se narodil 23. února 1983. Studoval na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, posléze na Fakultě sociálních věd, kde roku 2011 získal titul PhDr. V letech 2012–2016 pomáhal připravovat reformu psychiatrické péče na ministerstvu zdravotnictví. Od roku 2020 působí ve VZP, roku 2026 byl zvolen ředitelem. Je zvoníkem v kostelech a od roku 2017 je předsedou Společnosti přátel žehu.
Zajímá vás, jak VZP řeší v regionech dostupnost péče a jak se chce stavět k proplácení dosud nepovinných očkování? Pusťte si celý videorozhovor!
Klikejte v rozhovoru na témata, která vás zajímají
00:00–10:33 O nutnosti úspor, které byly prerekvizitou pro navýšení plateb za státní pojištěnce.
10:33–17:46 O budoucnosti úhrad za péči i důležitosti její správné koordinace.
17:47–23:57 O udržitelnosti současného modelu zdravotnictví a regulačních poplatcích.
23:58–27:41 O nástrojích, které zlepší prevenci.
27:42–32:53 O penězích „na ruku“ za prevenci.
32:54–44:59 O osobní zodpovědnosti za prevenci i o trestání těch, kteří na ni kašlou.
45:00–01:00:14 O nástupu do čela VZP, zlatém padáku i o jeho zvláštních zálibách.
Pořad Hráči: Pravidelně v Blesku ti, co vládnou Česku!
Blesk už čtvrtým rokem přináší čtenářům a divákům exkluzivní pořad Hráči, v němž se střídají ti, kdo v Česku něco znamenají ve sféře byznysu, politiky, managementu či showbyznysu. Pořad loni získal stříbrnou příčku v soutěži Podcast roku (kategorie: Zprávy a souvislosti). Zhruba hodinové rozhovory, které vede zkušená moderátorka politických debat i rozhovorů s vrcholnými ústavními činiteli Vera Renovica, si můžete vychutnat každý týden na webu Blesk.cz. V tentýž den si pak jejich písemnou podobu přečtete v tištěném deníku Blesk. To vše, abychom našim čtenářům umožnili podívat se za oponu, za níž se rozhoduje o našich životech, peněženkách či budoucnosti našich dětí. Jestli chcete vědět víc o těch, kteří skutečně ovlivňují zemi, v níž žijete, dívejte se na Hráče na Blesk.cz!





















Přesně,zdravotní turistika,operace, lázně, vše zdarma.Pak nemá VZP krachovat. Na Ukrajina za vše musí platit.