Šokující data o psychice dětí v Česku: „Sociální sítě jsou horší než drogy,“ tvrdí psychiatr Horáček
V Česku roste počet dětí, které se cítí nešťastně. Zároveň třetina rodičů přiznává, že u svého dítěte zaznamenala psychické nebo emoční potíže. Reálná čísla přitom mohou být ještě vyšší, protože někteří rodiče přiznávají, že si problémy svého potomka nejsou jistí. Vyplynulo to z průzkumů UNICEF ČR a agentury STEM/MARK. Experti potvrzují, že situace je skutečně vážná a že duševních obtíží mezi dětmi dramaticky přibývá. Shodují se přitom na jednom – bude potřeba určitá regulace sociálních sítí. A nejen ta.
UNICEF průzkum mezi českými dětmi realizuje od roku 2001, má tak porovnání, jak se situace vyvíjí. Výsledky, které organizace prezentovala na konferenci zaměřené na duševní zdraví, neukazují příliš pozitivní trend.
Obecně z nich vyplynulo, že psychická pohoda dětí a dospívajících se v Česku oproti roku 2024, kdy průzkum proběhl naposledy, zhoršila. Počet dětí, které o sobě řekly, že se cítí šťastně, klesl o osm procent. Výslovně nešťastně se cítilo o jedno procento víc dětí. Nejčastěji jako zdroj nepohody zmiňovaly školu, konkrétně tlak na výkon, obavy z neúspěchu a vztahy s kamarády. Jako zdroj štěstí naopak zmiňovaly rodinu.
Významným faktorem psychické nepohody podle průzkumu byla i doba strávená online. Přes 60 procent dětí uvedlo, že v poslední době byly online více, než chtěly.
Agentura STEM/MARK se dotazovala i rodičů. 32 procent jich potvrdilo, že u svého dítěte zaznamenalo psychické nebo emoční potíže. Dalších 10 procent rodičů uvedlo, že si těmito problémy nejsou jistí.
„Letí to výrazně“
Jiří Horáček, ředitel Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) potvrzuje, že mladým lidem v současnosti výrazně není dobře. Příčiny jsou podle něj velmi dobře známy a dobře vědecky popsány, přičemž jde o kombinaci faktorů.
„Na mladé lidi vždycky dopadá současný svět, válka, klimatická krize mnohem více než na nás, to si nedovedeme představit,“ vysvětluje Horáček. Tyto jevy navíc vnímají skrze digitální technologie, které podle něj mají tu vlastnost, že všechno negativní zostřují a zesilují.
Výsledkem je, že určitá skupina psychických potíží mezi dětmi a mladými raketově stoupá, jde hlavně o různé úzkosti. „To je to, co nám dramaticky letí nahoru a letí to výrazně,“ popisuje. Tyto obtíže jsou přímo reakcí na současný svět, zatímco jiné obtíže, třeba psychózy zůstávají neměnné.
Horáček podotýká, že role sociálních sítí je obrovská, nechce přitom kritizovat všechny digitální technologie, pouze určité jejich vlastnosti. Společnost se podle něj začala polarizovat v okamžiku, kdy se na sociálních sítích objevily algoritmy. „Dál se to zhoršilo, když vznikly sítě zaměřené na krátká videa, když TikTok umožnil zrychlené přehrávání krátkých videí a další zásadní problém je filtrování vlastních obrázků,“ líčí Horáček.
Jako příklad dává dospívající dívky, které si svoji hodnotu definují skrze lajky a ještě navíc na upravených obrázcích místo toho, aby si ji vytvořily vlastním pohledem na sebe. „To nesmírně negativně zasahuje do psychologického vývoje mladého člověka,“ konstatuje psychiatr.
Klíčové budování odolnosti
Horáček má tak jasno. Musíme řešit příčiny, ne jen navyšovat počty psychiatrů i psychologů, byť to je také důležité. Z jeho pohledu jsou zásadní dvě věci. „Zaprvé začít nějakým způsobem regulovat ten digitální svět, ty děti zkrátka tahají za kratší konec a nemůžou ustát ten tlak technologií,“ je přesvědčený.
Druhou důležitou věcí je podle něj budování odolnosti. „To znamená schopnost úspěšně přežívat v relativně hostilním až averzním světě,“ vysvětluje. Děti podle jeho slov musíme naučit, že z hlediska civilizačního vývoje prostě občas nastanou období neklidu, a tak je třeba zvýšit práh toho, co na sebe člověk nechá dopadnout. „To je to, čemu říkám odolnost,“ říká psychiatr.
Jedním dechem ale přiznává, že odolnost je skoro až filozofická otázka, důležité jsou proto podle něj humanitní vědy. „Každý prostě hledá smysl svojí vlastní existence, každý hledá ukotvení té chvíle, ve které je, a když se to dobře řekne přiměřeným jazykem, tak to může být nejen atraktivní pro děti, ale také vzrušující a zábavné,“ míní Horáček.
Rychlejší závislost než u drog
Že je v Česku nedostatek dětských psychologů a psychiatrů? V tomto ohledu nechce hledat viníka. Podle něj nikdo dopředu nepočítal s tím, jak negativní dopad sociální sítě budou mít.
Patrik Zachar, vrchní ředitel sekce zdravotní péče na ministerstvu zdravotnictví, podotýká, že se počty odborníků, kteří se věnují dětem, daří navyšovat, problémem ovšem zůstává, že zároveň hodně specialistů stárne. Ministerstvu se podle něj také daří rozšiřovat síť center pro duševní zdraví. „Ale že bychom dokázali říct ‚máme tady řešení, které za půl roku ten problém úplně odstraní‘, tam nejsme,“ přiznává otevřeně.
Podle Horáčka se zvyšování odolnosti a regulace sociálních sítí dokáže projevit na stavu dětí již v řádu měsíců. Musí se ale podle něj jednat rychle.
„Ta sociální média jsou vyvíjena tak, aby vyvolávala závislost,“ připomíná s tím, že každá chemická látka je složitě testována, aby se ochránilo zdraví populace. To ale u sítí neplatí. „Máme tady segment technologií, který dělá úplně stejnou věc, vytváří závislost v řadě případů ještě rychleji než některé drogy, to je prostě absolutně neregulované, to není správné vůči těm dětem,“ dodává Horáček.
Klidně by byl i pro nějaké konzervativní doporučení zakázat sociální sítě dětem do 12 let, které by se v blízké budoucnosti vyhodnotilo. Ale hlavně aby se něco dělo co nejrychleji.
Dětský ombudsman: Regulace ano, zákaz ne
Po okamžité regulaci volá i dětský ombudsman Martin Beneš, ten ale zároveň varuje před kompletním zákazem sociálních sítí. Podle něj by se děti stáhly z velkých sítí do temných koutů internetu, jako je darknet, kde regulace není možná.
Na platformy, jako je Facebook od Mety, lze podle něj alespoň cílit evropskou legislativou. Jistou formu regulace zavádí Evropské nařízení o digitálních službách (DSA), jenže Česko má s jeho implementací velké zpoždění. Zákon o digitální ekonomice, který DSA obsahuje, stále leží ve Sněmovně.
Podle Beneše také v Česku zoufale chybí větší spolupráce mezi rezorty. „Co si v tomto kontextu neodpustím neříct, právě i z toho důvodu je velmi nešťastné poslední rozhodnutí vlády o zrušení právě toho mezirezortního odboru lidských práv, který měl tu koordinační roli na té vládní úrovni,“ podotkl dětský ombudsman. Narážel tím na fakt, že minulý měsíc došlo z rozhodnutí vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha k přesunu agendy závislostí, duševního zdraví, lidských práv a rovnosti žen a mužů na různá ministerstva.
To bych vám docela věřila. 🙂