Brutalismus je jedním z nejkontroverznějších hnutí v moderní architektuře. Jeho příznivci v budovách vidí krok do budoucnosti, zatímco podle odpůrců se jedná o ohyzdné betonové giganty. Ať už je to jak chce, v brutalistických domech žijí miliony lidí, slouží však i jako kulturní a obchodní centra. Toto jsou ty nejpodivnější.
Bizár jménem brutalismus: Architektonický skvost, nebo betonová zrůdnost?

1.Toblerone, Srbsko
2.Budova opery a baletu, Rusko
3.Espai Verd, Španělsko
4.Kruhový dům, Rusko
Touhu zkusit panelák postavit i jinak dovedli v Moskvě do extrému. Vznikly tam tak dva domy, které jsou vlastně uzavřené kruhy. Projekt začal v roce 1972 a původním plánem bylo postavit pět takových budov v rámci Olympijských her v Moskvě v roce 1980. Design však nebyl příliš efektivní, především kvůli hluku a větru uvnitř vnitrobloku, od myšlenky se tak postupně upustilo.
5.Torres Blancas, Španělsko
Kouskem brutalistické architektury se kromě Valencie může pochlubit i španělské hlavní město Madrid.Torres Blancass, neboli Bílé věže, měří 51 metrů a dodnes vyvolávají vášnivé emoce. V posledních letech se budova stala populární díky hudebnímu videu k-pop hvězdy V ze skupiny BTS. To se natáčelo na střeše domu.
6.Genexova věž, Srbsko
7.Unité d’Habitation, Německo
Panelák Unité d’Habitation v Berlíně možná oproti ostatním budovám seznamu zas tolik nezaujme. Z architektonického hlediska se však jedná o velmi důležitou budovu. Podle tohoto návrhu totiž bylo postaveno nesčetně dalších domů po celé Evropě. Ten berlínský stojí od roku 1959.
8.Tours Aillaud, Francie
9.Národní knihovna, Kosovo
Budova, která připomíná rozlehlou vesmírnou stanici. Ve skutečnosti se však jedná o Národní knihovnu v kosovském hlavním městě Priština. Budova vznikala od čtyřicátých let a měla být součástí většího univerzitního kampusu, který však nikdy nevznikl. Knihovna je tak obklopena otevřeným prostorem, což jí přidává na monumentálnosti.
10.Nová budova Národního muzea, Česko
Nakonec se podíváme i na jednoho výrazného zástupce brutalismu u nás. Nová budova Národního muzea, která původně sloužila jako budova Federálního shromáždění, stojí od roku 1973. Součástí muzea je od roku 2006, mimo to po revoluci sloužila třeba i jako sídlo rádia Svobodná Evropa.
11.Galerie

















Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.