Dvojí kvalita potravin? V Česku se to lepší, ale… Expert ukázal na jiný rostoucí problém
Za předchozí vlády Andreje Babiše (ANO) to bylo pomalu téma číslo jedna. Premiér natáčel videa, kde porovnával rybí prsty nebo Coca-Colu v Česku a zahraničí, a vztekal se, že jsme „popelnicí Evropy“. Od té doby došlo k zákazu dvojí kvality potravin nejen u nás, ale v celé Evropě. Jaká je situace v současnosti? A který jiný problém nabývá na síle?
„Proč naši lidé kupují rybí prsty, kde je méně rybího masa než v Německu? Nepřijatelné,“ bouřil v roce 2019 premiér Babiš. Pravidelně natáčel dnes již legendární videa, ve kterých porovnával složení různých potravin zakoupených v Česku a v zahraničí.
„Všichni známe Lentilky. U nás se vyrábějí od roku 1912, jo, takže několik generací známe Lentilky. Když se tak dívám, ty naše se vyrábějí u nás. A kolik mají čokolády? Jenom 53 procent. A jak je to v Německu? Stejný obal, sice tam je Smarties Lentilky, a v Německu mají 65 procent čokolády. Proč nemáme stejný obsah čokolády pro naše Lentilky?“ zamýšlel se také Babiš.
Stejně tak se premiérovi nelíbilo složení třeba tuňákové konzervy či Coca-Coly, která mu v Německu také chutnala více, protože měla jiné složení cukru. „My nejsme občané druhé kategorie v Evropě,“ zlobil se premiér.
Legislativní boj
Proti dvojí kvalitě potravin tehdy zuřil rozsáhlý politický boj, Česko snad nikdy nebylo v Bruselu aktivnější. Požadovalo celoplošný zákaz této praktiky, například bývalá europoslankyně Olga Sehnalová (za ČSSD) navrhovala sjednocení receptur po celé Unii.
Nakonec v roce 2019 přeci jen Evropská unie přijala směrnici o nekalých obchodních praktikách, která dvojí kvalitu potravin zakázala. Podle některých názorů šlo o výrazný posun, podle jiných ale došlo k zákazu jen na půl. Výrobci totiž pod novými pravidly nesměli prodávat pod stejným názvem výrazně odlišný produkt, jenže když obal dostatečně odlišili, složení dál měnit mohli.
Česko zákaz zavedlo jako první z celé Evropy, a to již v květnu 2021. Změnu obsahovala novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích. Od té doby je na český trh zakázáno uvádět potraviny, které jsou zdánlivě totožné s těmi v jiných státech EU, ale mají jiné složení. Za porušení hrozí pokuta 50 milionů korun. Dozorující činnost vykonává Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Celoevropsky pravidla začala platit v květnu 2022.
A Babišovy Lentilky? Ty vyřešila sama firma. Pár měsíců po jeho bouřlivém videu přestěhovala výrobu z Česka do Německa. Zároveň upravila recepturu Lentilek dodávaných do Česka podle těch německých, takže obsahují více čokolády a méně cukru.
Navrátil: Prokazatelné zlepšení
Otázkou nicméně zůstává, jak se změna zákonů projevila. „Situace okolo dvojí kvality potravin se v posledních letech prokazatelně zlepšila,“ podotkl pro Blesk Zprávy Jan Navrátil, obchodní ředitel online supermarketu Košík.cz. Podle něj ke zlepšení skutečně přispěla evropská směrnice. „Výrobci se jí přizpůsobili. Někteří sjednotili receptury a někteří zase upravili obaly,“ podotkl Navrátil.
Neznamená to ale, že by dvojí kvalita zcela zmizela. „U některých kategorií potravin stále platí, že stejná značka dodává na český nebo slovenský trh produkt s jiným složením než na Západ. Nejčastěji jde o masné výrobky, uzeniny, hotová jídla, sladkosti a nápoje,“ líčí obchodní ředitel Košíku s tím, že výrobci tyto odlišnosti vždy zdůvodňovali „lokálními preferencemi chutí“ nebo cenovou citlivostí. „Ale z velké části si jen hledají alibi,“ míní Navrátil.
Podle něj úřady nemohou stíhat kontroly všech produktů. „Pomáhá tak veřejná debata a nezávislé testování produktů, ale nejdůležitější je tlak trhu. Pokud spotřebitelé přestanou neférové zboží tolerovat a nakupovat nebo bude jasné, že významně roste poptávka po transparentnosti obalů i kvality, výrobci se přizpůsobí,“ je přesvědčen Navrátil.
Je toho názoru, že prodejci mohou sehrát svou roli nastavením standardů svých privátních značek. Ty jsou podle něj odpovědí na dvojí kvalitu. „Už dávno neplatí, že by šlo pouze o ty nejlevnější produkty s diskutabilním složením i chutí. Naopak supermarkety do jejich rozvoje nemálo investují a výjimkou dnes nejsou privátní značky zaměřené i na zdravé nebo prémiové potraviny. Prodávající je zároveň výrobcem,“ upozorňuje Navrátil.
Zvyšující se oblibu privátních značek v Česku potvrzují data Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR). Podle něj podíl privátních značek na tržbách obchodníků aktuálně činí 28 procent.
Fialka to pohlídá
Zcela vymýtit dvojí kvalitu potravin si dala za cíl i současná Babišova vláda, která záměr deklarovala ve svém programovém prohlášení. Tam hovoří také o cenově dostupných potravinách. „Pro tyto účely byla zřízena funkce potravinového ombudsmana. Spotřebitelé se mohou obrátit na potravinového ombudsmana s podněty na podezření na závadnou nebo nekvalitní potravinu, s označením nebo složením potravin, s obavami z prošlých či nesprávně skladovaných potravin, s potížemi při reklamaci potravin a se stížnostmi na nekorektní informace či klamání spotřebitele,“ popisuje Blesk Zprávám mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Post potravinového ombudsmana obsadil Jindřich Fialka, který v minulosti stál u zákazu dvojí kvality potravin. Již nechal i zřídit pracovní skupinu pro transparentnost potravinového řetězce. Například šéf SOCR Tomáš Prouza ale v minulosti označil zřízení postu jen za politické gesto.
I ministerstvo každopádně upozorňuje, že v Česku došlo v problematice dvojí kvality potravin k výraznému posunu. „Velká část výrobců v rámci EU sjednotila recepturu. Tento přístup je považován za nejvíce žádoucí a řada výrobců také změnila vzhled produktů tak, aby se spotřebiteli nejevily jako vzájemně totožné (změna barev, fontu, obrázků případně změna názvu),“ potvrzuje Bílý.
Podle něj je pro SZPI dvojí kvalita potravin nadále jednou z priorit. SZPI na dotazy Blesk Zpráv neodpovědělo, ve své výročí zprávě však uvádí, že na žádné porušení zákona v tomto ohledu v roce 2025 nenarazilo. „Zakoupeno bylo celkem 32 produktů z různých kategorií (nealkoholické nápoje, sladké i slané pochutiny, trvanlivé produkty aj.) uváděných na trh jako brandové či pod privátní značkou obchodních řetězců. U daných výrobků nebylo shledáno žádné větší podezření z porušení zákazu tzv. „dvojí kvality“ potravin,“ popisuje SZPI loňskou situaci.
Problém „smrskflace“
Podle Navrátila se ale u potravin v poslední době začíná objevovat odlišný problém. Tím, jak roste tlak na omezení dvojí kvality, tak na trh vplížil fenomén „smrskflace“, tedy zmenšování obsahu při zachování ceny a velikosti balení.
„Klamavé obaly, které opticky vypadají větší, než je jejich obsah, jsou na rozdíl od složení obtížněji měřitelné, a tím pádem i hůře postihnutelné. Proto jsou do jisté míry zákeřnější než rozdíly ve složení. Rozhodně se nejedná jen o český problém, podobné rozdíly zažívali lidé například v Polsku, na Slovensku, v Maďarsku nebo Bulharsku,“ upozorňuje Navrátil.
Vysvětluje to jako důsledek toho, jak nadnárodní výrobci přistupují k cenově citlivějším trhům, jako je ten náš. „Spotřebitelé na nich často za stejnou cenu a stejný obal dostávají objektivně méně,“ líčí současnou realitu obchodní ředitel Košíku.
„Smrskflace“ se dokonce tento měsíc dostala v Německu k soudu. Podle soudu v Brémách americká nadnárodní skupina Mondelez klamala německé zákazníky a uváděla je v omyl, když snížila gramáž čokolád Milka ze 100 na 90 gramů, aniž přitom viditelně změnila obal.
Podle Navrátila se přitom ukazuje, že lidé jsou ochotni si při nákupu připlatit. „Chtějí však za své peníze dostat odpovídající kvalitu a množství, nejen platit víc za stejné zboží,“ popisuje s tím, že zákazník dnes daleko více čte etikety, zajímá se o původ potravin, celkové složení a nehledá jen nejnižší cenu.
To není tak úplně pravda, ještě o trochu větší exkrementy plodí tvůj mozek respektive to stopové množství, které v tom krytu krku máš.