A jak to s nimi vypadá po dvou měsících? Zatímco někteří už zapomněli, jak chutná ranní káva s cigaretou, jiní svádějí s nikotinovým démonem drsnou válku. Přečtěte si, jak bojují s těžkou životní výzvou, kde jediným vítězstvím je prázdný popelník.
Radek (47): Sáčky usnadňují cestování
Na delší cesty vlakem nebo letadlem si Radek nezapomíná vzít nikotinové sáčky. „Dřív jsem byl už po dvaceti minutách v dopravním prostředku nervózní a pod tlakem, protože mi scházel nikotin. Často jsem v půli cesty na nějakém nádraží vyběhl a rychle si dal pár šluků. Po přistání jsem na letišti hned hledal kuřáckou budku nebo spěchal ven. Sáčky tenhle psychický tlak vyřeší. Pro člověka závislého na nikotinu je to ideální řešení,“ pochvaluje si šéfredaktor Blesku.
Leoš (53): Speciální sprej zažene chuť
Leoše Blesk zastihl, jak po práci odpočívá se svým pejskem na schodech. Rozpovídal se o návštěvě pardubického Centra pro závislé na tabáku. „Byl jsem tam asi dvě hodiny a převyprávěl svůj cigaretový příběh. Rozebírali jsme mé zvyky a rituály, které s cigaretami souvisí. Zdravotnice mi doporučila, když kouřím takhle hodně, abych neskončil ze dne na den. Byl by to pro můj organismus šok. Už druhý týden používám speciální sprej a podařilo se mi stáhnout počet vykouřených cigaret na polovinu.“
Naďa (52): Cigaretový sen postrašil!
Naďa přestala kouřit hned po návštěvě Centra pro závislé na tabáku. Lékařka jí předepsala léky, které s ukončením zlozvyku velmi pomohly. „Mám pocit, jako bych nikdy nekouřila. Za celý den si na cigaretu ani nevzpomenu a je to super. Dvakrát se mi zdál sen, jak někde sedím a dokuřuju cigaretu, kterou mi někdo dal. Zpanikařila jsem, že jsem to nevydržela a podvádím. Pak jsem se vzbudila. Ten pocit úlevy, že to není pravda, byl naprosto skvělý.“
Milan (56): Nákup alternativ
Je to boj. To si říká moderátor Milan každý den. Ale nějaký posun v odvykání přece jen přišel. „Jsem zhruba na polovině vykouřených cigaret. Rozhodl jsem se pořídit si co nejdřív alternativu, takže vyrazím na nákup. Myslím, že když budu užívat elektronické cigarety, dostanu se ještě na nižší počet. Zhruba za 14 dnů opět vyrážím za paní doktorkou do centra, uvidím, jestli mi to schválí.“
Arnošt (53): Ne, nezapálím si
Nekouří 7 týdnů a nikdo z kuřáků a štamgastů jeho hospody ho nesvádí k tomu, aby své předsevzetí porušil. „Neustále mám neuvěřitelnou chuť na cigaretu. Ale nedám si. Nahrazuji to jídlem. V nekouření vytrvám, protože jinak bych byl za blbce,“ říká. A jaké má Arnošt plány na léto a dovolenou? Vyrazí někam s partnerkou? „Nic moc neplánuji. Ale pokud někam pojedu, tak jedině s Dívkou Blesku,“ žertuje Arnošt.
Zuzana (51): Místo kávy pije čaj
Zuzana se shoduje s Milanem. „Ten boj je těžší, než jsem si představovala. Chápu, že vše je v hlavě. Že některým stačí říct si prostě dost. Já ale patřím do kategorie těch, kteří bojují sami se sebou. Dávám si cíle, odměny, mety. Měním své zvyky a rituály, při kterých bylo kouření nutností. Místo ranní kávy a automatického zapálení si několika cigaret piji čaj.
Po kapsách nosím místo krabičky cigaret žvýkačky. Cigareta je klasická drogová závislost, která je paradoxně legálně povolena státem. Nekuřákem ještě nejsem, ale dělám vše pro to, aby to tak bylo a zvítězila jsem sama nad sebou a byla na sebe pyšná. Věřím své vůli. Pomůže mi snad i meditace a já konečně nebudu otrokem svým ani tabákového průmyslu. Je zajímavé, jak si člověk neuvědomuje, že je to neuvěřitelně plíživý vrah, před kterým je dost těžké utéct.“
