„Po dlouhém období vznikl nový digitální plán, který určuje pravidla pro stavění. Říká, kde se může stavět, významným způsobem chrání zelené plochy a definuje charakter jednotlivých pražských lokalit,“ říká Petr Hlaváček. Územní plán, podle kterého se v Praze stavělo, do současnosti vznikl už v roce 1999. Nový plán pak vzniká od roku 2013. „Oproti tomu původnímu přináší řadu změn. Více podporuje smíšené městské čtvrti, kde se dá například bydlet i pracovat. V tom původním tohle bylo oddělené,“ vysvětluje náměstek.
Změny přináší i v oblasti dopravy: „Je v něm pružněji řešená dopravní infrastruktura. Už nebude kvůli každé křižovatce potřeba hlasovat o změně územního plánu. Všechny důležité investice jsou navíc důsledně zkoordinované se státními investory,“ říká Hlaváček.
Nový územní plán podle Petra Hlaváčka také otevře dveře proměně několika pražských brownfieldů: „Významně se díky tomu promění například Nákladové nádraží Žižkov, ale také třeba Bubny a startuje to také práci na brownfieldu Bohdalec-Slatiny."
Urychlení výstavby!
To je území, kde by měl vzniknout velký park, dostupné bydlení a tramvajová trať,“ říká Petr Hlaváček. Díky novým pravidlům metropolitního plánu, by se také mohla urychlit plánovaná výstavba: „Je navržený tak, aby motivoval investory k podrobnějším dokumentacím. Lidi v ní uvidí, kde co bude a budou moci s plánovanou výstavbou dříve seznámit,“ vysvětluje náměstek s tím, že by díky odbouraným obavám z nových staveb mělo chodit méně připomínek, se kterými se stavební úřady musí vypořádat. „Plán zkrátka předem přesněji definuje potřeby toho daného území,“ dodává Hlaváček s tím, že zásadním faktorem v rychlosti stavění je stále stavební zákon, který je v rukou poslanců. „Myslím, že i tak to urychlení může spočívat v řádech mnoha měsíců,“ říká Hlaváček.
Návrh nového územního plánu už ve středu odsouhlasila rada města. Svým hlasem jej ale nepodpořila náměstkyně primátora pro oblast životního prostředí Jana Komrsková (Piráti) a radní Daniel Mazur (Piráti) se zdržel. Jana Komrsková územní plán zkritizovala, obává se, že je příliš benevolentní k developerům.
„To je její názor. Já si myslím, že jsme dlouhodobě jako město prokázali, že jsme na straně veřejného zájmu. Na druhou s těmi investory je také potřeba komunikovat. Oni to město staví. Já ten její výklad považuju za extrémistický,“ reaguje na kritiku náměstkyně Hlaváček.
Nevyslechli připomínky?
Kritiku směřovala i do řad vlastních koaličních partnerů, když nebyla vpuštěna na jednání Komise pro nový územní plán, kde chtěla prezentovat své připomínky. „Vyrazilo mi dech, že naprostá většina oprávněných námitek občanů byla hozena do koše. Chtěla jsem apelovat na komisi, aby námitkám občanů bylo vyhověno, ale ani jako náměstkyně primátora mě na tuto komisi nepustili, stejně radního Mazura a zastupitelku Tylovou. Takovéto netransparentní projednávání v kombinaci s obrovským korupčním potenciálem je nepřijatelné. Nemohla jsem s čistým svědomím hlasovat jinak než proti,“ uvedla Jana Komrsková pro Blesk.
Hlaváček reagoval i na incident, ke kterému došlo při jednání komise: „Ta komise je poradní orgán zastupitelstva. Jsou v ní zastoupeny všechny strany, včetně pirátů, ti tam mají tři lidi. O přítomnosti dalších hostů je potřeba hlasovat a přítomnost paní náměstkyně se zkrátka neodhlasovala. Já osobně jsem například hlasoval pro. To je demokracie,“ vysvětluje Hlaváček.
Kriticky se k novému územnímu plánu vyjádřil i Ondřej Prokop (ANO): „Po 15 letech příprav tu máme plán, který je velmi neambiciózní, hloupý kompromis, který nevyhovuje nikomu: ani investorům, ani památkářům, ani ochráncům přírody, městských částem a ani Praze samotné," uvedl.
