Co přesně si dnes připomínáme a proč je toto „centenárium“ tak důležité?
„Přesně tak, dnes uplynulo 100 let od chvíle, kdy přišla na svět legendární Alžběta II. Je to spíše den vzpomínek než oslav, protože ty by se konaly v plné parádě, kdyby se královna tohoto jubilea dožila. Mnozí věřili, že se jí to podaří, podobně jako její mamince, královně matce, která v roce 2000 oslavila své sté narozeniny ve velkolepém stylu. Alžběta II. nás bohužel opustila před necelými čtyřmi lety, ale její duch je v Británii stále přítomen. Jak dnes ráno poznamenal komentátor BBC, Britové si toto výročí připomínají spíše tichými, ale o to osobnějšími akcemi.“
Jak si toto výročí připomíná královská rodina? Čeká je nějaký oficiální program?
„Rozdíl je v tom, že dnes se nekonají žádné velké bohoslužby, salvy z děl ani recepce. Vše probíhá v poklidném duchu. Král s královnou se včera v Královské galerii v Buckinghamském paláci zúčastnili zahájení výstavy, která mapuje královnin vztah k módě. Výstava vypráví příběh jejího života skrze ikonické modely – od róby, ve které byla jako novorozeně v roce 1926 pokřtěna, až po šaty z jejích nejvýznamnějších historických milníků. Je tam vystaveno na 300 modelů a polovinu z nich veřejnost uvidí vůbec poprvé. Pokud někdo může, návštěvu Londýna do 18. října vřele doporučuji.“
Traduje se, že v lemech šatů měla zašitá závaží, aby se jí ve větru nezdvihala sukně. Je to pravda?
„Ano, a zdaleka nešlo jen o kabáty. Závaží i výztuhy byly nezbytné. U večerních rób museli krejčí myslet na to, že královna nosí státní řády, které jsou velmi těžké. Kdyby se taková řádová hvězda připnula na jemný tyl bez výztuhy, látka by se okamžitě prověsila. Systém závaží v sukních zase zajišťoval, že královna nikdy nemusela s oblečením zápasit ve větru, což by bylo nedůstojné.
Podobně praktická byla i její obuv. S přibývajícím věkem se podpatky snižovaly a rozšiřovaly, aby boty byly nejen pohodlné, ale především bezpečné. A ty barvy? Královna sama říkala, že je „musí“ nosit. Aby ji lidé v davu poznali, musela být nepřehlédnutelná. Vždy, když na fotografiích vidíte zářivou pastelovou skvrnu, víte, že tam je královna. Nikdy však nepropadla provokativním výstřelkům; módu respektovala, ale zároveň ji sama udávala. V posledních dekádách jí byla nejblíže její garderobiérka Angela Kellyová, které královna plně důvěřovala.“
Právě Angela Kellyová prý po smrti královny prozradila několik osobních tajemství. Je to tak?
„Angela Kellyová měla ke královně nesmírně blízko, byly si lidsky velmi blízké. Byla v tom úzkém týmu, který s panovnicí trávil čas během pandemie na Windsoru, a byla přítomna i při jejím skonu na Balmoralu v září 2022. Později prozradila, že se s královnou v její poslední chvíli rozloučila polibkem na čelo, což sice některé členy rodiny nepotěšilo, ale dokládalo to jejich výjimečný vztah.
Kellyová také vzpomínala na královnin smysl pro humor a schopnost se „odvázat“. Když prý v rádiu slyšela hit od ABBY Dancing Queen, nechala zesílit zvuk a obě začaly tančit. Královna se sice pohybovala jen decentně, ale měla skvělý hudební sluch a hudbu si velmi užívala. Byl to pro ni způsob, jak se zbavit stresu, zejména po odchodu prince Philipa. Mimochodem, král Karel III. splnil slib své matky a o Angelu Kellyovou se postaral – z vlastních prostředků jí zakoupil dům, kde může doživotně zdarma bydlet.
V Londýně se plánuje vybudování trvalého pomníku Alžběty II. Jak by měl vypadat?
„Dnes se seniorní členové rodiny v Britském muzeu seznamují s modely, které vzešly z výběrového řízení. Zatím jich je několik a vypadají spíše jako snové krajiny než klasické pomníky. Královna milovala přírodu a anglické zahrady, proto se počítá s tím, že monumentem bude spíše park či zahrada u Buckinghamského paláce. Princezna Anna dnes například otevírá vzpomínkovou zahradu v Regent's Parku. Bude to místo celoročně přístupné veřejnosti, kde každá květina má nějaký vztah ke královně.“
Symbolem posledních let její vlády se stal i medvídek Paddington. Jak tento fenomén vznikl?
„Paddington je sice mladší než královna (vznikl až v roce 1958), ale jejich spojení skrze skeč k platinovému jubileu v roce 2022 bylo naprosto geniální. Paddington tam královně děkuje za vše, co pro zemi udělala. Když o půl roku později zemřela, lidé k paláci spontánně přinášeli tisíce plyšových medvídků i marmeládových sendvičů. Správa parků musela dokonce prosit, aby lidé sendviče nenosili, protože jimi krmili divokou zvěř. Oněch 2000 plyšáků bylo nakonec profesionálně vyčištěno a na přání královny darováno organizaci pro opuštěné děti.“
Vraťme se k datu 21. dubna 1926. Jak vypadal Londýn, když se budoucí královna narodila?
„Alžběta se narodila ve 2:40 ráno v domě svých prarodičů v Mayfairu, na Bruton Street č. 17. Málo se ví, že to bylo císařským řezem. Atmosféra v Británii tehdy nebyla ideální – zuřily sociální nepokoje a stávky horníků. Tehdy nikdo netušil, že se narodila budoucí královna. U jejího porodu musel být ze zákona přítomen ministr vnitra. Tato tradice vznikla v roce 1688, kdy bylo zpochybněno narození následníka trůnu Jakuba II. (údajně mělo být podvrženo v ohřívací pánvi). Aby se manipulaci předešlo, člen vlády musel od té doby dosvědčit legitimitu královského porodu. Tehdejší ministr vnitra tak musel v noci čekat v předsálí šest hodin, než mohl podepsat protokol o narození princezny.
Křtěna byla jako Elizabeth Alexandra Mary – po své matce, prababičce a babičce. V rodině se jí pak říkalo Lilibet, což byla její dětská zkomolenina vlastního jména, která jí zůstala až do smrti.“
Královna Alžběta II. prožila éru téměř všech našich prezidentů. Jaké byly tyto vztahy?
„Je to neuvěřitelné, ale její životní linie pokryla v podstatě celou historii našeho státu od Masaryka po Zemana. Tomáš G. Masaryk navštívil Británii a od jejího dědečka Jiřího V. obdržel řád. Prezident Beneš žil v Británii v exilu a s královskou rodinou se potkával. V roce 1947 jí poslal jako svatební dar velkou sadu skla Moser, kterou královna opatrovala celý život.
I komunističtí prezidenti jako Gottwald, Zápotocký nebo Husák udržovali s královnou formální diplomatickou korespondenci – to byl nezbytný úzus. Po revoluci se s ní setkal Václav Havel, který sice vykonal oficiální návštěvu, ale nikdy ne tu „státní“ (tzv. State Visit se všemi poctami a fraky). Vlastně je historickým dluhem, že žádná hlava českého státu v Británii na plnohodnotné státní návštěvě dosud nebyla. Naposledy královna přijala prezidenta Zemana v Buckinghamském paláci.“
Co světu po odchodu Alžběty II. nejvíce chybí?
„Král Karel III. to shrnul krásně: byla symbolem neochvějnosti. Alžběta II. věřila, že úsvit není nikdy daleko od soumraku. Když byla země v krizi během pandemie, vystoupila s projevem, který Brity povzbudil více než slova politiků. Použila tehdy heslo „We will meet again“ (Znovu se potkáme). Královna byla nesmírně pragmatická a jejím hlavním argumentem byl zdravý rozum. Ten podle ní musel vždy rozhodnout. A právě tento zdravý rozum dnes chybí nejen v její rodině, ale možná v celém světě. Připijme si na její výročí ginem, který ona sama ráda pila.“
100 let královny Alžběty (†96): Tancovala na ABBU, narodila se císařem a pila gin! A co jí psal Gottwald a Husák? Petr Macek
